Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje právní rámec pro těžbu na Měsíci. Obsažen by měl být v nové, Spojenými státy zprostředkované mezinárodní dohodě. S odvoláním na zdroje obeznámené s příslušnými dokumenty o tom informovala agentura Reuters.
Dohoda pojmenovaná Artemis podle amerického programu na výzkum Měsíce by podle Reuters představovala další krok ve snaze USA získat ve světě spojence pro plán Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vybudovat v nadcházející dekádě na Měsíci stálé stanice a poslat tam astronauty. Návrh ale Washington podle Reuters se spojenci zatím nesdílel.
USA a další státy s vesmírným programem považují Měsíc za strategicky významný. Zároveň by mohl posloužit k dlouhodobému vědeckému výzkumu pro budoucí mise na Mars, což jsou aktivity, na které se vztahuje mezinárodní kosmické právo, jež mnozí považují za zastaralé.
Podle nové dohody by v okolí budoucích lunárních stanic měly vzniknout takzvané „bezpečnostní zóny“. Jejich účelem by bylo zabránit škodám nebo zásahům rivalů z řad jiných zemí či společností operujících v těsné blízkosti. Cílem paktu je zároveň přisoudit v souladu s mezinárodním právem společnostem nárok na materiál, který případně vytěží, sdělily Reuters nejmenované zdroje.
Kdo má zájem o Měsíc
V nadcházejících týdnech chce Washington podle zdrojů agentury formálně zahájit jednání o dohodě s vesmírnými partnery, jako jsou Kanada, Japonsko, evropské státy či Spojené arabské emiráty, tedy se zeměmi, které mají podle americké vlády podobné zájmy, pokud jde o dolování na Měsíci.
Rusko, které je významným partnerem NASA na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), není podle zdrojů mezi první skupinou zemí, se kterými chtějí Američané jednat. Důvodem je podle Reuters to, že Pentagon rozčilují ruské satelitní manévry v blízkosti amerických špionážních družic na oběžné dráze. Podle Reuters Kreml ve středu oznámil, že jakýkoliv právní rámec navrhovaný Američany musí být podroben důkladné analýze s cílem zjistit, zda neporušuje mezinárodní právo.
Spojené státy jsou signatářem kosmické smlouvy z roku 1967, která upravuje základní právní rámec pro činnost států ve vesmíru. Podle amerických zdrojů považuje Washington zřízení takzvaných bezpečnostních zón za uplatnění jednoho z článků zmíněné smlouvy. V ní stojí, že Měsíc a jiná nebeská tělesa si jednotlivé státy nesmí přivlastnit, například okupací či prohlášením suverenity.
„Nejde o nárokování si území,“ upozornil jeden ze zdrojů Reuters, který si přál zůstat anonymní. Rozloha bezpečnostních zón by podle něj byla různá v závislosti na konkrétní operaci na místě, a umožnila by tak koordinaci vesmírných aktérů, aniž by nad daným územím formálně vyhlašovali svrchovanost. „Myšlenka je taková, že pokud se budete přibližovat k něčí základně, a ten okolo ní vyhlásil bezpečnostní zónu, museli byste se s ním předem spojit, věc prokonzultovat a dohodnout se, jak pro všechny zajistit bezpečnost,“ uvedl zdroj.
Jak obejít OSN
Další zdroj Reuters sdělil, že záměrem amerického plánu je vyhnout se schvalovacímu procesu v OSN a místo toho se přímo dohodnout se státy s podobnými zájmy. Proces v OSN by totiž podle Washingtonu byl příliš zdlouhavý a jednání se státy bez vesmírného programu by bylo neproduktivní.
Vzhledem k tomu, že státy čím dál více považují vesmír za vojenskou doménu, může být dohoda vnímána jako sílící záměr americké vlády využívat NASA jako diplomatický nástroj. Očekává se tak, že plán vyvolá kritiku vesmírných rivalů USA, jako je Čína.
NASA do programu Artemis, v rámci kterého chce vyslat do roku 2024 na Měsíc astronauty a počítá s dlouhodobou udržitelnou přítomností na lunárním jižním pólu, investuje desítky miliard dolarů. Program také předpokládá, že soukromé společnosti budou moci na místě těžit lunární kameny a případně podpovrchovou vodu, kterou by bylo možné použít k výrobě raketového paliva.
V roce 2015 Washington vydal zákon přisuzující soukromým společnostem, které se zabývaly vesmírnou těžbou, nárok na to, co vydolují. Jak ale upozorňuje Reuters, neexistují žádné podobné mezinárodně uznávané normy.
