Co důležitého se stalo v druhém dubnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.
Týden ve vědě: Od přešlechtěných psů po hrozbu z kosmu
Přešlechtění psi s krátkými čumáky se dusí. Mají až o 80 procent kyslíku méně než normální psi, varují veterináři
V Česku si čím dál více lidí pořizuje plemena malých psů a koček s plochými čenichy. Podobný trend je i ve světě. Chovatelé by si podle Komory veterinárních lékařů ČR měli před jejich pořízením uvědomit, že tato tzv. brachycefalická plemena jsou náchylnější k dýchacím obtížím. Na tiskové konferenci na to upozornili zástupci komory.
Komora nechce vyzývat lidi, aby si tato zvířata nekupovali, ale aby se o nich dostatečně informovali, protože případné plastické operace, které by zvířatům mohly zachránit život, stojí i desítky tisíc korun. Mezi tato plemena patří mopsové, buldočci, ale i některá plemena koček, například perské.
První český televizní rozhovor z vesmíru. Daniel Stach vyzpovídal astronauta Feustela na oběžné dráze
V pondělí ve 12:55 se na dvacet minut podařilo České televizi spojit s Mezinárodní vesmírnou stanicí ISS. Moderátor Daniel Stach se bavil s americkým astronautem Andrewem Feustelem, ve studiu byla přítomná jeho manželka Indira Feustelová.
Astronaut během rozhovoru ukázal obraz Měsíční krajina od Petra Ginze, který si vzal na ISS. Jde o dílo malého chlapce, který v koncentračním táboře Terezín vydával časopis Vedem a později zemřel v Osvětimi. Během interview přišla řeč na opravy stanice, život v mikrogravitaci i smysl pobytu ve vesmíru.
Rodiče věří mýtům o očkování, roste výskyt spalniček. V Praze už je epidemie
Hygienici v Česku letos evidují už téměř sedmdesát případů nakažlivých spalniček. Za první tři měsíce loňského roku jich přitom napočítali jen osmatřicet. A nemocní budou v příštích dnech pravděpodobně přibývat. Epidemie je od března v Praze, kde se objevily víc než dvě třetiny všech případů.
Jednou z příčin je podle lékařů to, že řada rodičů odmítá nechat své děti naočkovat. V nemocnici v Motole zjišťují, jestli má zdravotnický personál dostatek protilátek.
O české kladivo na rakovinu mají zájem Američané. Investovali do něj 800 milionů korun
Nové látky na léčbu rakoviny, které účinkují zastavením metabolismu glutaminu, připravil a testoval mezinárodní vědecký tým Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a americké Johns Hopkins University v Baltimore (USA).
Výsledky jsou natolik slibné, že oslovily zahraniční investory, kteří se rozhodli vývoj nových léčiv podpořit nezvykle vysokou částkou ve výši 40 milionů dolarů, v přepočtu přes 800 milionů korun. Další vývoj a klinické testování nového léčiva povede nově vzniklá spin-off společnost Dracen Pharmaceuticals, která byla k tomuto účelu založena v USA. Klinické testy nových látek by měly začít v roce 2019 a potrvají nejméně pět let.
V Saúdské Arábii objevili fosilie lidského prstu staré 90 000 let. Jde o první výlet člověka z Afriky
Zkamenělé ostatky lidského prstu starého zhruba devadesát tisíc let objevili archeologové v poušti An-Nafúd na severozápadě Saúdské Arábie. Podle vědců jde o nejstarší pozůstatek lidského druhu Homo sapiens nalezený mimo africký kontinent. Nález naznačuje, že moderní člověk mohl opustit Afriku dříve, než se předpokládalo.
Mrtvý vorvaň nalezený ve Španělsku měl ve střevech 29 kilogramů plastového odpadu
Na konci února byl na pobřeží v jižní části Španělska mořem vyplavený mladý mrtvý vorvaň. Nyní vědci zveřejnili výsledky pitvy. V útrobách mladého a jinak zdravého samce nalezli devětadvacet kilogramů plastového odpadu tvořeného lany, sítěmi, plastovými taškami a barely.
Na pitvě desetimetrového a šest tun vážícího obra pracovali experti z El Valle Wildlife Rescue Centre. Domnívají se, že zemřel na zánět pobřišnice – ten vzniká nejčastěji, když se do této části těla dostanou bakteriální nebo houbové infekce. Podle závěrů pitvy se tyto infekce mohly dostat do vorvaně právě kvůli plastu, na který se vážou.
Čeští astronomové upozornili na planetku, která se za 68 let může srazit se Zemí
Kleťská kosmická hlídka, používající ke sledování blízkozemních asteroidů 1,06-m teleskop KLENOT Observatoře Kleť, využila jasné noci na začátku dubna, aby sledovala několik vesmírných těles.
Na svých facebookových stránkách astronomové následně oznámili: „Mezi nejzajímavější výsledky patří potvrzení objevu a následná přesná měření blízkozemní planetky 2018 GG. Planetka byla objevena v rámci programu Catalina Sky Survey v Arizoně 6. dubna 2018, je typu Apollo (planetky typu Apollo křižuji zemskou dráhu a maji delší oběžnou dobu kolem Slunce než naše Země). Následné výpočty ukázaly, že patří do kategorie tzv. virtuálních impaktorů – čili planetek, které v následujících sto letech hrozí Zemi srážkou.“
