Zkamenělé ostatky lidského prstu starého zhruba devadesát tisíc let objevili archeologové v poušti An-Nafúd na severozápadě Saúdské Arábie. Podle vědců jde o nejstarší pozůstatek lidského druhu Homo sapiens nalezený mimo africký kontinent. Nález naznačuje, že moderní člověk mohl opustit Afriku dříve, než se předpokládalo.
Moderní člověk Homo sapiens se objevil zhruba před 300 000 lety v Africe. Vědci dříve předpokládali, že tento druh africký kontinent opustil najednou během rapidní migrace před přibližně 60 000 lety a putoval podél pobřeží. Fosílie 3,2 centimetru dlouhého prstu však naznačuje, že člověk vykročil z Afriky mnohem dříve.
„Podporuje to mnohem komplikovanější scénář migrace než rapidní opouštění Afriky, které nastalo před 60 000 lety. Tento nález společně s dalšími nálezy z posledních několika let naznačuje, že Homo sapiens se z Afriky přesouval několikrát v průběhu posledních zhruba 100 000 let,“ uvedl Michael Petraglia z německého Institutu Maxe Plancka pro dějiny lidstva. Nový objev také ukazuje, že Homo sapiens putoval vnitrozemím, nikoli při pobřeží, dodal expert.
Zatímco saúdskoarabská poušť An-Nafúd je v současné době nevlídným mořem písku, v minulosti byla pohostinnou krajinou s bohatým porostem a jezerem.
Kam zmizeli, když přišla poušť?
Podle archeologa Huwa Groucutta z Univerzity v Oxfordu byly v oblasti nalezeny také kostěné pozůstatky zvířat, včetně hrochů, divokého skotu, antilop a pštrosů. Známky po kousnutí na kostech dále naznačují, že v oblasti žili i masožravci.
Otázkou podle expertů zůstává, co se stalo s předky lidí, kteří se v saúdskoarabské poušti usadili. „Víme, že oblast byla zaplavena, a pak vyschla. Vymřela tedy tamní populace? Nebo přežila na jihu dnešní Saúdské Arábie, kde jsou i dnes hornaté oblasti s poměrně vysokou mírou srážek a pobřežní oblasti často zasažené monzunovými dešti?“ cituje agentura Reuters Groucutta. Podle experta mohlo nepříznivé prostředí zatlačit tento druh až do Eurasie.
