Přešlechtění psi s krátkými čumáky se dusí. Mají až o 80 procent kyslíku méně než normální psi, varují veterináři

Udýchaní malí psíci jsou pro spoustu lidí symbol roztomilosti, ve skutečnosti jim ale jde o život. Tato přešlechtěná plemena se totiž kvůli plochému a nedostatečně vyvinutému čumáku vlastně celý život dusí. Upozornila na to tuzemská veterinární komora.

V Česku si čím dál více lidí pořizuje plemena malých psů a koček s plochými čenichy. Podobný trend je i ve světě. Chovatelé by si podle Komory veterinárních lékařů ČR měli před jejich pořízením uvědomit, že tato tzv. brachycefalická plemena jsou náchylnější k dýchacím obtížím. Na tiskové konferenci na to upozornili zástupci komory.

Komora nechce vyzývat lidi, aby si tato zvířata nekupovali, ale aby se o nich dostatečně informovali, protože případné plastické operace, které by zvířatům mohly zachránit život, stojí i desítky tisíc korun. Mezi tato plemena patří mopsové, buldočci, ale i některá plemena koček, například perské.

Změna tvaru lebky u britských buldoků za posledních 50 let
Zdroj: Theveterinaryexpert.

Marketingová výhra, psí prohra

Tato zvířata jsou podle  viceprezidentky komory Radky Vaňousové kvůli své roztomilosti používána často v marketingových kampaních a lidé si je nyní více pořizují. Kromě malých čenichů mají velké oči, připomínají tak miminka. „Šlechtěním došlo k extrémnímu zkrácení obličejových částí,“ vysvětluje Vaňousová, podle ní mají tak psíci deformované čenichy a měkké tkáně horních dýchacích cest, dále pak zúžené nozdry a jinak jim rostou zuby.

Zvířata také trpí výtokem z očí. Mají i zmenšený průměr průdušnice. „Mohou získat až o 80 procent méně kyslíku při běžném dýchání,“ srovnává brachycefalická plemena s nepřešlechtěnými psy Vaňousová. To vede k chrápání nebo i k tomu, že zvíře ve spánku na okamžik přestanou úplně dýchat, kašle a špatně zvládá vyšší teploty.

Co s tím?

Majitelé těchto plemen by si měli podle komory zdravotní problémy uvědomit včas, například i pozorovat rodiče štěňat, než si je zakoupí. Tím si můžou udělat obrázek, zda budou mít problémy v genech.

Zleva: extrémně brachycefalický mops, středně brachycefalický kříženec buldoka a středně brachycefalický boxer
Zdroj: Dog Trust

Za zvěrolékařem by pak měli zajít, pokud zvíře „chrochtá“ neustále a není schopné ujít nebo popoběhnout několik metrů bez zadýchání. Na většinu případů by ale měli veterináři přijít při preventivních prohlídkách. Pokud bude mít zvíře problémy, je možné ho zachránit plastickými chirurgickými operacemi. Ty ale podle Vaňousové stojí i desítky tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled