O české kladivo na rakovinu mají zájem Američané. Investovali do něj 800 milionů korun

Americký investor podpořil vývoj nového léčiva pro boj s rakovinou, na kterém pracuje mezinárodní tým z Akademie věd (AV ČR). Do výzkumu vložil 800 milionů korun.

Nové látky na léčbu rakoviny, které účinkují zastavením metabolismu glutaminu, připravil a testoval mezinárodní vědecký tým Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a americké Johns Hopkins University v Baltimore (USA).

Výsledky jsou natolik slibné, že oslovily zahraniční investory, kteří se rozhodli vývoj nových léčiv podpořit nezvykle vysokou částkou ve výši 40 milionů dolarů, v přepočtu přes 800 milionů korun. Další vývoj a klinické testování nového léčiva povede nově vzniklá spin-off společnost Dracen Pharmaceuticals, která byla k tomuto účelu založena v USA. Klinické testy nových látek by měly začít v roce 2019 a potrvají nejméně pět let.

Jak porazit rakovinu

Rakovinné bujení spočívá v nekontrolovaném dělení buněk. Způsobů, jakými se dá toto zhoubné bujení zastavit, je řada a často je třeba kombinovat více přístupů. Jednou z cest, jak s rakovinou bojovat, je zablokovat rychle rostoucím rakovinným buňkám přísun důležitých živin, v tomto případě dusíku, jehož zdrojem je hlavně aminokyselina glutamin.

Látky, které jsou glutaminu podobné, tzv. antimetabolity, mohou jeho metabolismus zablokovat, a tím rakovinnou buňku zabít. Významnou nevýhodou ale je, že glutamin je důležitý zdroj dusíku i pro celou řadu procesů u zdravých buněk, a tak blokování jeho metabolismu často negativně postihuje i zdravé tkáně, např. buňky zažívacího traktu.

„Naše nové látky, pro-léčiva antimetabolitů glutaminu, tato omezení obchází tím, že k jejich účinku je nejdříve nutná jejich aktivace. K té přitom dochází především v rakovinných buňkách. Ve zdravé tkáni tyto látky zůstávají z větší části pouze v neaktivní, a tudíž netoxické podobě,“ vysvětluje Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), jehož tým látky ve spolupráci s vědci z Johns Hopkins University připravil.

„Že tento mechanismus funguje, se nám podařilo prokázat společně s kolegy z Johns Hopkins University na celé řadě typů nádorů implantovaných do myší. Jelikož se ale metabolismus hlodavců výrazně liší od lidského, museli jsme provést i řadu metabolických studií na vyšších savcích,“ dodává Majer.

Stále častěji se nám potvrzuje, že odborná excelence našich vědců je velmi žádaným artiklem po celém světě. Podobné spolupráce, jako máme s JHU, se připravují i s dalšími světovými významnými pracovišti. Pevně věřím, že díky těmto kontaktům a takovým podpůrným nástrojům, jakým je i i&i Prague, bude podobně přínosných a zajímavých projektů přibývat.
PhDr. RNDr. Zdeněk Hostomský, CSc.
ředitel ÚOCHB

Odemčení organismu k boji s nádorem

Rakovinné buňky používají řadu způsobů, jak oklamat buňky imunitního systému, které si proto většinou nedokáží poradit s rakovinou samy. Imunoterapie rakoviny (tzv. anti-PD-1 protilátky), jedna z nejnovějších a velmi slibných metod léčby, je založena na tom, že se uvolní zablokovaná imunitní reakce organismu vůči nádoru.

Látky připravené v laboratoři Pavla Majera fungují velmi dobře právě v kombinaci s imunoterapií, protože metabolicky strádající buňky jsou vůči PD-1 protilátkám mnohem citlivější.

„Glutamin je palivo, na němž je zhoubný nádor závislý, zároveň tak o něj ale připravuje T-lymfocyty, které jsou schopny rakovinné buňky zabíjet,“ vysvětluje Barbara Slusherová z Johns Hopkins University.

„Vyvinuli jsme sérii nových glutaminových antagonistů, u nichž se ukázalo, že přímo účinkují proti nádorům a zároveň posilují imunitní reakci organismu vůči nim. Na zvířecích modelech jsme ukázali dramatické prodloužení doby přežití,“ dodala. „Naším cílem je nyní zvýšit počet subjektů pozitivně reagujících na imunoterapii, prodloužit délku jejich přežití a potenciálně umožnit využití imunoterapie i u nádorů, u kterých zatím nezabírá.“

Co bude dál?

Další vývoj a testování látky bude mít na starosti nově vzniklá americká společnost Dracen Pharmaceuticals, která byla k tomuto účelu založena s podporou obou institucí. O nadějích, které jsou v nový přípravek vkládány, svědčí i to, že se firmě podařilo získat potřebný kapitál, a může tak začít připravovat klinické testy s prvními pacienty, které potrvají pět až osm let. V případě, že testy potvrdí účinnost a bezpečnost léčby u lidských pacientů, bude léčivo nabídnuto velkým farmaceutickým společnostem, aby ho uvedly na trh a dostalo se k pacientům.

Podíl v Dracen Pharmaceuticals získala také česká společnost i&i Prague, která v loňském roce vznikla při ÚOCHB. „i&i Prague je takový inkubátor pro slibné technologie a projekty postavené na excelentních vědeckých výsledcích a vynálezech v oblasti medicíny. Naším cílem je především podporovat vznik nových spin-off společností a pomáhat jim nacházet investory, partnery a další finanční zdroje podobně, jak se to povedlo společným úsilím všech partnerů i u tohoto projektu,“ uvádí ředitel společnosti Jaromír Zahrádka.

„Oproti USA máme v Česku v této oblasti zpoždění řadu let. Proto je naše investice do Dracenu obrovskou příležitostí se mnoho naučit, získat kontakty, ale také velmi slušně zhodnotit vložené prostředky. Případný zisk, který může být i v řádu stovek milionů korun, může být využit na rozvoj nových firem nebo pro financování dalších slibných výzkumných projektů,“ dodává Jaromír Zahrádka. 

Tato spolupráce je dalším z celé řady projektů rozvíjených na ÚOCHB, které si v nedávné době našly partnera mezi firmami a investory. Navazuje tak např. na licenci k novému léčivu na diabetes prodanou dánské firmě Novo Nordisk v roce 2017, licenci k unikátním látkám prodanou společnosti Merck v roce 2016 či licence navazující na spolupráci profesora Antonína Holého s americkou firmou Gilead.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 3 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 5 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...