Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.

Kaloni žijí v obrovských hejnech, která obývají izolované jeskyně. Jednou z těch nejznámějších, kde byl prokázaný virus marburg, je Hadí jeskyně v Ugandě. Je tam proto přísně zakázaný vstup bez speciálního povolení, riziko nákazy od husté koncentrace kaloňů je tam příliš velké.

Právě tuto jeskyni studovala skupina vědců pomocí šesti videopastí, tedy dálkově ovládaných kamer poháněných solární energií, které tam fungovaly během února až června loňského roku. A výsledky autory studie velmi nepříjemně překvapily – jeskyní se volně procházely desítky místních lidí, a to většinou bez jakékoliv ochrany a bez respektu k riziku.

Celkem na záběrech badatelé odhalili 214 lidských návštěvníků. Byli mezi nimi i děti, turisté, a dokonce i školní skupiny. Jediná osoba měla nasazenou roušku. Podle vědců takové chování představuje pro virus ideální příležitost, jak by se mohl přenášet na lidi.

Současně se do Hadí jeskyně dostává z venkovního prostředí také nejméně čtrnáct druhů zvířat, a to včetně predátorů, kteří tam loví právě kaloně. A to také zvyšuje hrozbu, že se virus z prostředí jeskynního ekosystému dostane blíž k lidem.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology

„Naše studie ukazuje, jak vysoká je hrozba přelivu viru do lidské populace. Zvyšuje ji nejen přítomnost hostitelů, ale také chování, interakce a vzorce přístupu lidí,“ uvedli vědci ve studii. Lidé jsou si přitom této hrozby vědomí: kolem všech možných cest k jeskyni jsou výrazné výstražné cedule, které varují před hrozbou tohoto viru a jeho možnými přenašeči.

Hrozba není jen teoretická: v letech 2007 a 2008 se po návštěvě jeskyně nakazili virem marburg dva turisté, přičemž jeden z nich na následky nemoci zemřel.

Autoři studie nevědí, jestli během doby, kdy jeskyni sledovali, došlo k nějaké nákaze. Ale vzhledem k chování lidí i zvířat považují hrozbu za velkou. Doporučují, aby strážci této oblasti pravidelně prováděli odběry krve od predátorů. A stejné testy by měli podstupovat i samotní strážci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 21 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...