Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.

Kaloni žijí v obrovských hejnech, která obývají izolované jeskyně. Jednou z těch nejznámějších, kde byl prokázaný virus marburg, je Hadí jeskyně v Ugandě. Je tam proto přísně zakázaný vstup bez speciálního povolení, riziko nákazy od husté koncentrace kaloňů je tam příliš velké.

Právě tuto jeskyni studovala skupina vědců pomocí šesti videopastí, tedy dálkově ovládaných kamer poháněných solární energií, které tam fungovaly během února až června loňského roku. A výsledky autory studie velmi nepříjemně překvapily – jeskyní se volně procházely desítky místních lidí, a to většinou bez jakékoliv ochrany a bez respektu k riziku.

Celkem na záběrech badatelé odhalili 214 lidských návštěvníků. Byli mezi nimi i děti, turisté, a dokonce i školní skupiny. Jediná osoba měla nasazenou roušku. Podle vědců takové chování představuje pro virus ideální příležitost, jak by se mohl přenášet na lidi.

Současně se do Hadí jeskyně dostává z venkovního prostředí také nejméně čtrnáct druhů zvířat, a to včetně predátorů, kteří tam loví právě kaloně. A to také zvyšuje hrozbu, že se virus z prostředí jeskynního ekosystému dostane blíž k lidem.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology

„Naše studie ukazuje, jak vysoká je hrozba přelivu viru do lidské populace. Zvyšuje ji nejen přítomnost hostitelů, ale také chování, interakce a vzorce přístupu lidí,“ uvedli vědci ve studii. Lidé jsou si přitom této hrozby vědomí: kolem všech možných cest k jeskyni jsou výrazné výstražné cedule, které varují před hrozbou tohoto viru a jeho možnými přenašeči.

Hrozba není jen teoretická: v letech 2007 a 2008 se po návštěvě jeskyně nakazili virem marburg dva turisté, přičemž jeden z nich na následky nemoci zemřel.

Autoři studie nevědí, jestli během doby, kdy jeskyni sledovali, došlo k nějaké nákaze. Ale vzhledem k chování lidí i zvířat považují hrozbu za velkou. Doporučují, aby strážci této oblasti pravidelně prováděli odběry krve od predátorů. A stejné testy by měli podstupovat i samotní strážci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...