Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.

Kaloni žijí v obrovských hejnech, která obývají izolované jeskyně. Jednou z těch nejznámějších, kde byl prokázaný virus marburg, je Hadí jeskyně v Ugandě. Je tam proto přísně zakázaný vstup bez speciálního povolení, riziko nákazy od husté koncentrace kaloňů je tam příliš velké.

Právě tuto jeskyni studovala skupina vědců pomocí šesti videopastí, tedy dálkově ovládaných kamer poháněných solární energií, které tam fungovaly během února až června loňského roku. A výsledky autory studie velmi nepříjemně překvapily – jeskyní se volně procházely desítky místních lidí, a to většinou bez jakékoliv ochrany a bez respektu k riziku.

Celkem na záběrech badatelé odhalili 214 lidských návštěvníků. Byli mezi nimi i děti, turisté, a dokonce i školní skupiny. Jediná osoba měla nasazenou roušku. Podle vědců takové chování představuje pro virus ideální příležitost, jak by se mohl přenášet na lidi.

Současně se do Hadí jeskyně dostává z venkovního prostředí také nejméně čtrnáct druhů zvířat, a to včetně predátorů, kteří tam loví právě kaloně. A to také zvyšuje hrozbu, že se virus z prostředí jeskynního ekosystému dostane blíž k lidem.

Nahrávám video
Zdroj: Current Biology

„Naše studie ukazuje, jak vysoká je hrozba přelivu viru do lidské populace. Zvyšuje ji nejen přítomnost hostitelů, ale také chování, interakce a vzorce přístupu lidí,“ uvedli vědci ve studii. Lidé jsou si přitom této hrozby vědomí: kolem všech možných cest k jeskyni jsou výrazné výstražné cedule, které varují před hrozbou tohoto viru a jeho možnými přenašeči.

Hrozba není jen teoretická: v letech 2007 a 2008 se po návštěvě jeskyně nakazili virem marburg dva turisté, přičemž jeden z nich na následky nemoci zemřel.

Autoři studie nevědí, jestli během doby, kdy jeskyni sledovali, došlo k nějaké nákaze. Ale vzhledem k chování lidí i zvířat považují hrozbu za velkou. Doporučují, aby strážci této oblasti pravidelně prováděli odběry krve od predátorů. A stejné testy by měli podstupovat i samotní strážci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
včera v 09:00‌‌

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
27. 10. 2026‌‌

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.