Týden ve vědě: Od nečekaně silných dětí po mluvící kosatky

Co důležitého se stalo v třetím lednovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn hlavních událostí.

Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24. 

Sportovní aplikace prozradila, kde jsou tajné vojenské základny. Používali ji vojáci při cvičení

Boj amerického Pentagonu s obezitou vojáků může vyvolat nežádoucí skandál a nemalé bezpečnostní ohrožení. List The Washington Post upozornil na mapu dostupnou na internetu, která lokalizuje uživatele bezdrátových fitness náramků po celém světě. V bojových zónách může podle expertů odhalit přítomnost amerických komand.

The Washington Post poznamenává, že může jít i o příslušníky misí OSN, vojáky z jiných států nebo pracovníky humanitárních organizací. Není ale prý obtížné určit místa, kde lze vojenskou aktivitu USA předpokládat, a pak pátrat po doplňujících údajích. Na známých základnách USA lze navíc vysledovat rozmístění objektů, režim služeb nebo trasy zásobování.

Nenarozené děti kopou silou až 47 newtonů. Děloha pro ně funguje jako posilovna

Zjistit, jakou sílu mají ještě nenarozené děti, bylo až doposud nemožné. Nyní použil tým amerických vědců inovativní zobrazovací metodu, aby to spočítal. Jedná se o vůbec první studii, která se tomuto tématu kdy věnovala. Má přitom poměrně velký dopad: právě silné kopance mohou způsobovat nastávajícím matkám značné nepříjemnosti.

Vědci vytvořili počítačové modely založené na snímcích z magnetické rezonance, pomocí nichž sledovali sílu pohybů plodu ve věku mezi 20. a 35. týdnem. Zjistili, že mezi 20. a 30. týdnem síla kopů neustále rostla, po 30. týdnu naopak klesala. Vědci se domnívají, že hlavní příčinou nižší síly kopání je fakt, že děti jsou v té době už tak velké, že se nemohou rozmáchnout natolik, aby byla síla kopu dostatečně velká.

Česká zemědělská půda je plná pesticidů – včetně 10 let zakázaného toxického simazinu

Před časem vyšly najevo alarmující výsledky kontaminace podzemních vod v Česku pesticidy, tedy látkami používanými v zemědělství na hubení různých škůdců. Do vody se pesticidy dostávají nejčastěji ze zemědělské půdy, a proto je její sledování důležitou aktivitou, kterou však dosud nikdo nedělal.

Výskyt i koncentraci pesticidů a sloučenin, které vznikají jejich rozpadem, sledovali v uplynulých letech v orné půdě odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (Recetox). Odhalili, že ve více než polovině měřených vzorků půd jsou současně přítomny dva a více pesticidů v nadlimitní koncentraci. V půdách byly také nalezeny velmi frekventované produkty rozkladu dvou toxických látek – simazinu a atrazinu, které se už deset let nesmí používat.

Smrky v Česku nezvládají klimatickou změnu. Měly by je vystřídat odolnější stromy, říká vědec

Na zhruba třetině ploch porostlých v Česku nyní smrkem by se měly v budoucnu objevit jiné stromy, které dokážou lépe čelit měnícímu se klimatu. Uvedl to Radek Pokorný z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V současnosti tvoří smrk 52 procent lesů, avšak větší sucho, častější silný vítr a další průvodní jevy klimatických změn mají na smrkové porosty až devastující účinky. Zkázu pak často dokoná kůrovec. Smrk by měl proto zmizet především z teplejších a sušších oblastí a měl by se více pěstovat ve směsi se stromy, které dokážou zvýšit stabilitu lesa, míní Pokorný.

Vlastnictví aut přestane dávat smysl už roku 2026. Přední světoví futurologové předpověděli, co nás čeká

Umělé inteligence se stanou běžnou každodenní technologií, z Facebooku se děti přestěhují do virtuální reality, elektřina ze Slunce se stane levnější než ta z uhlí a lidský věk se prodlouží až o 40 let. To jsou předpovědi nejznámějších dnešních futurologů a vizionářů. Skeptici však upozorňují, že drtivá většina předpovědí budoucnosti je značně nepřesná.

Kosatky umí napodobovat lidskou řeč. Studie prokázala, že říkají několik slov

Když kosatka Wikie křičí slovo „Amy“, je to zvuk jednoznačně nelidský – ale současně je slyšet, že opravdu jde o zvuk, který velmi nápadně připomíná slovo Amy. Nový výzkum popsal, že kosatky, jako je Wikie, se naučily napodobovat lidskou řeč. Vydávají zvuky velmi podobné těm lidským. Její slova si můžete poslechnout zde.

Schopnosti kosatek jsou v tomto ohledu nečekaně vysoké, vědci popsali, že některá kratší slova jsou kosatky schopné zopakovat už při prvním poslechu; jde třeba o slova „hello“ (ahoj), one (jedna), two (dva) nebo „bye bye“ (sbohem). Současně vědci, kteří kosatky a jejich schopnosti studovali, prokázali, že tito mořští savci jsou schopní také napodobovat neznámé zvuky vydávané jinými kosatkami. 

Modrý rudý superúplněk zazářil. V Česku měli lidé smůlu

Měsíc nabídl v noci na čtvrtek zajímavou podívanou: šlo totiž o superúplněk, který byl navíc v části světa rudý. A jelikož byl během ledna už druhý, tak se mu zároveň říká i modrý. Česka se ale tentokrát žádná mimořádná podívaná netýkala.

Jednalo se o takzvaný superúplněk, což znamená, že Měsíc byl Zemi blíž než obyčejně. Nejde sice o astronomický termín, ani to příliš Měsíc opticky nezvětšilo, ale pro člověka je psychologicky silnější sledovat superúplněk než obyčejný úplněk.

Rypoši odolávají rakovině a popírají přírodní zákon: Se stářím u nich neroste riziko úmrtí

Společnost Google se nevěnuje jen počítačovým sítím a umělým inteligencím, ale také chce pochopit, jak funguje nesmrtelnost. Už před několika lety koupila špičkový výzkumný ústav Calico Life Science LLC.

Vědci z tohoto pracoviště teď popsali, že našli prvního tvora, který popírá jeden z přírodních zákonů – takzvaný Gompertzův zákon. V práci, která vyšla v odborném časopise eLife, popsali, že nezvykle vypadající hlodavci vedou nevšední život – a nezvyklé jsou i okolnosti, za kterých umírají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 6 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 11 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 13 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 13 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 14 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 17 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
17. 3. 2026

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
17. 3. 2026
Načítání...