Kosatky umí opakovat slova, jako je „hello“ (ahoj) nebo „bye bye“ (sbohem) a také zvuky, které vydávají jiné kosatky.
Kosatky umí napodobovat lidskou řeč. Studie prokázala, že říkají několik slov
Když kosatka Wikie křičí slovo „Amy“, je to zvuk jednoznačně nelidský – ale současně je slyšet, že opravdu jde o zvuk, který velmi nápadně připomíná slovo Amy. Nový výzkum popsal, že kosatky, jako je Wikie, se naučily napodobovat lidskou řeč. Vydávají zvuky velmi podobné těm lidským. Její slova si můžete poslechnout zde.
Schopnosti kosatek jsou v tomto ohledu nečekaně vysoké, vědci popsali, že některá kratší slova jsou kosatky schopné zopakovat už při prvním poslechu; jde třeba o slova „hello“ (ahoj), one (jedna), two (dva) nebo „bye bye“ (sbohem). Současně vědci, kteří kosatky a jejich schopnosti studovali, prokázali, že tito mořští savci jsou schopní také napodobovat neznámé zvuky vydávané jinými kosatkami.
Čtrnáctileté kosatčí samici Wikie žijící ve Francii šlo nejlépe právě „hello.“
Podle expertů pomáhá výzkum vysvětlovat, jak spolu kosatky z rozdílných populací komunikují, když se potkají – již dřívější studie totiž prokázaly, že různé skupiny těchto zvířat mají různé „dialekty“. Některé další výzkumy dokonce naznačují, že kosatky se pokoušejí značně úspěšně napodobovat zvuky vydávané například delfíny nebo lvouny.
3 minuty
Horizont ČT24: Konec cvičených kosatek
„Chtěli jsme vědět, jak flexibilní jsou kosatky, co se týká jejich schopnosti napodobovat zvuky,“ popsal cíl výzkumu profesor evoluční biologie Josef Call z University of St Andrews, který se na studii podílel. „Mysleli jsme si, že opravdu přesvědčivé by bylo, kdybychom jim nabídli zvuky, které nejsou v jejich repertoáru – a zrovna slovo hello určitě není něco, co by kosatka říkala.“
Kdo další to umí?
Kosatka Wikie, na které vědci experimentovali, rozhodně není jediným druhem zvířete, které by umělo napodobovat lidskou řeč. Ovládají to pochopitelně papoušci a také krkavcovití ptáci, ale lidské zvuky už dokázali napodobit (s různou mírou úspěšnosti) také delfíni, orangutani a dokonce i běluhy.
Vždy šlo ovšem jen o jednotlivce, kteří žijí s lidmi dlouhodobě. Využívali k tomu také jiné zvukotvorné orgány než lidé; funkci našich hlasivek u nich nahradily například využitím nosních dutin (běluha Noc) nebo tím, že si dali chobot do tlamy (slon Koshik).
U kosatek vědci ocenili, že tohoto výkonu byly schopné přesto, jak moc se jejich orgány schopné vydávat zvuk liší od lidí. Vědci jsou ale skeptičtí v tom, že by kosatky těmto zvukům rozuměly. Podle profesora Calla tomu nic nenasvědčuje.
Vědci tento výzkum zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.
