Kosatky umí napodobovat lidskou řeč. Studie prokázala, že říkají několik slov

Kosatky umí opakovat slova, jako je „hello“ (ahoj) nebo „bye bye“ (sbohem) a také zvuky, které vydávají jiné kosatky.

Když kosatka Wikie křičí slovo „Amy“, je to zvuk jednoznačně nelidský – ale současně je slyšet, že opravdu jde o zvuk, který velmi nápadně připomíná slovo Amy. Nový výzkum popsal, že kosatky, jako je Wikie, se naučily napodobovat lidskou řeč. Vydávají zvuky velmi podobné těm lidským. Její slova si můžete poslechnout zde.

Schopnosti kosatek jsou v tomto ohledu nečekaně vysoké, vědci popsali, že některá kratší slova jsou kosatky schopné zopakovat už při prvním poslechu; jde třeba o slova „hello“ (ahoj), one (jedna), two (dva) nebo „bye bye“ (sbohem). Současně vědci, kteří kosatky a jejich schopnosti studovali, prokázali, že tito mořští savci jsou schopní také napodobovat neznámé zvuky vydávané jinými kosatkami.

Čtrnáctileté kosatčí samici Wikie žijící ve Francii šlo nejlépe právě „hello.“

Podle expertů pomáhá výzkum vysvětlovat, jak spolu kosatky z rozdílných populací komunikují, když se potkají – již dřívější studie totiž prokázaly, že různé skupiny těchto zvířat mají různé „dialekty“. Některé další výzkumy dokonce naznačují, že kosatky se pokoušejí značně úspěšně napodobovat zvuky vydávané například delfíny nebo lvouny.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Konec cvičených kosatek
Zdroj: ČT24


„Chtěli jsme vědět, jak flexibilní jsou kosatky, co se týká jejich schopnosti napodobovat zvuky,“ popsal cíl výzkumu profesor evoluční biologie Josef Call z University of St Andrews, který se na studii podílel. „Mysleli jsme si, že opravdu přesvědčivé by bylo, kdybychom jim nabídli zvuky, které nejsou v jejich repertoáru – a zrovna slovo hello určitě není něco, co by kosatka říkala.“

Kdo další to umí?

Kosatka Wikie, na které vědci experimentovali, rozhodně není jediným druhem zvířete, které by umělo napodobovat lidskou řeč. Ovládají to pochopitelně papoušci a také krkavcovití ptáci, ale lidské zvuky už dokázali napodobit (s různou mírou úspěšnosti) také delfíni, orangutani a dokonce i běluhy.

Vždy šlo ovšem jen o jednotlivce, kteří žijí s lidmi dlouhodobě. Využívali k tomu také jiné zvukotvorné orgány než lidé; funkci našich hlasivek u nich nahradily například využitím nosních dutin (běluha Noc) nebo tím, že si dali chobot do tlamy (slon Koshik).

U kosatek vědci ocenili, že tohoto výkonu byly schopné přesto, jak moc se jejich orgány schopné vydávat zvuk liší od lidí. Vědci jsou ale skeptičtí v tom, že by kosatky těmto zvukům rozuměly. Podle profesora Calla tomu nic nenasvědčuje.

Vědci tento výzkum zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 6 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 11 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 13 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 13 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 14 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 17 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
17. 3. 2026

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
17. 3. 2026
Načítání...