Modrý rudý superúplněk zazářil. V Česku měli lidé smůlu

Měsíc nabídl v noci na čtvrtek zajímavou podívanou: šlo totiž o superúplněk, který byl navíc v části světa rudý. A jelikož byl během ledna už druhý, tak se mu zároveň říká i modrý. Česka se ale tentokrát žádná mimořádná podívaná netýkala.

Jednalo se o takzvaný superúplněk, což znamená, že Měsíc byl Zemi blíž než obyčejně. Nejde sice o astronomický termín, ani to příliš Měsíc opticky nezvětšilo, ale pro člověka je psychologicky silnější sledovat superúplněk než obyčejný úplněk.

Termín superúplněk se používá až od osmdesátých let dvacátého století, označuje se tak situace, kdy je Měsíc od Země blíž než 360 000 kilometrů – tedy v 90 procentech jeho nejbližší vzdálenosti.

Souhra vesmírných náhod

Navíc šlo již o třetí superúplněk za sebou, podobně velký byl Měsíc na obloze totiž i při prosincovém a prvním lednovém úplňku – tentokrát byl však zdaleka nejblíž, „pouhých“ 359 000 kilometrů.

Současně nastal jev, který se označuje jako modrý Měsíc – a to přesto, že nemá s modrou barvou nic společného. Jeho vysvětlení je velmi prosté: říká se tak situaci, kdy během jednoho kalendářního měsíce můžeme vidět dva úplňky. V lednu to bylo 2. a 31. ledna.

  • Původně se výraz „modrý úplněk“ používal ve farmářských ročenkách ze Severní Ameriky už od počátku 19. století pro označení třetího úplňku v jednom ročním období, ve kterém nastanou čtyři úplňky – obvykle jsou tři. Ke dvěma úplňkům za jeden kalendářní měsíc přitom dochází asi 1,5krát častěji než k modrým úplňkům podle původní definice.


Aby toho nebylo málo, na některých místech světa byl vidět také takzvaný rudý úplněk, tedy úplněk, při kterém nastane úplné zatmění Měsíce. Tady už je barevné označení správné, díky lomu slunečních paprsků o atmosféru se jeví Měsíc jako načervenalý.

Češi měli smůlu

České republiky se ale tentokrát téměř nic z výše zmíněného nedotklo. V České republice totiž začalo zatmění už o půl třetí odpoledne, kdy byl Měsíc pod obzorem – a tedy dál než 360 00 kilometrů. Ani zatmění nebylo z České republiky vidět, nejvíce si užili v Austrálii a Oceánii.

„Z výše uvedených faktů vyplývá, že pro obyvatele České republiky není druhý lednový úplněk ani super, ani modrý (jen podle nové a mylné definice), ani červený. Proto se nás ani netýkají spory o tom, kdy taková kombinace nastala naposled. Jedni tvrdí, že 31. března roku 1866 a druzí, že 30. prosince 1982. Vždy ale záleží na tom, odkud Měsíc pozorujete a do jaké míry si hrajete s čísly, která vlastně ani žádný výrazný vliv na vzhled Měsíce nemají,“ uvedl Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
08:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
před 7 hhodinami

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
před 7 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
včera v 15:50

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
včera v 12:54

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
včera v 11:03

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
včera v 10:34

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
včera v 08:00
Načítání...