Česká zemědělská půda je plná pesticidů – včetně 10 let zakázaného toxického simazinu

Před časem vyšly najevo alarmující výsledky kontaminace podzemních vod v Česku pesticidy, tedy látkami používanými v zemědělství na hubení různých škůdců. Do vody se pesticidy dostávají nejčastěji ze zemědělské půdy, a proto je její sledování důležitou aktivitou, kterou však dosud nikdo nedělal.

Výskyt i koncentraci pesticidů a sloučenin, které vznikají jejich rozpadem, sledovali v uplynulých letech v orné půdě odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (Recetox).

Odhalili, že ve více než polovině měřených vzorků půd jsou současně přítomny dva a více pesticidů v nadlimitní koncentraci. V půdách byly také nalezeny velmi frekventované produkty rozkladu dvou toxických látek – simazinu a atrazinu, které se už deset let nesmí používat.

„Zkoumali jsme vzorky z pětasedmdesáti lokalit v celé České republice. Zjistili jsme, že 51 procent sledovaných půd obsahovalo pět a více pesticidů a 36 procent minimálně tři látky v koncentraci vyšší, než jsou stanovené limity. Alarmující byly nálezy pozůstatků simazinu a atrazinu, které jsou už deset let zakázány. Simazin se však do půdy v posledních letech dostává proto, že malé množství je povoleno jako nečistota v jiném pesticidu, který má velmi vysokou roční spotřebu,“ přiblížil výsledky výzkumu vedoucí týmu Jakub Hofman.

  • Pesticid je přípravek, který je určen k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.

Simazin je povolenou nečistotou látky s názvem terbuthylazin, které se ročně spotřebuje přes sto tun, a to na ošetření kukuřice. Hofman podotknul, že v době, kdy byl povolen, byla jeho spotřeba asi dvě stě kilogramů ročně a neaplikoval se na polích. Odborníci našli v půdě také látky, které vznikají z dalšího dlouho zakázaného pesticidu – atrazinu – a připisují to jeho velmi vysoké perzistenci, tedy přetrvávání v životním prostředí.

Nejčastěji v půdách přetrvávají určité druhy herbicidů, tedy látek likvidujících plevelné rostliny, a fungicidů, určených na potlačování houbových plísní. Ty odborníci našli ve více než dvou třetinách zkoumaných vzorků půd.

Nahrávám video

„Výsledky průzkumu půd ukazují, že v orné půdě přetrvávají zbytky pesticidů či látek z nich vzniklých v daleko vyšších koncentracích a směsích, než se očekávalo. Může to souviset s jejich vlastnostmi jako rozpustnost či poločas života, tedy doba, za kterou se polovina dané látky rozloží,“ uvedl Hofman.

Půda by se měla kontrolovat

Zdůraznil, že by se koncentrace pesticidů v půdě měly kontrolovat pravidelně a s ohledem na šetrnější hospodaření pak podle výsledků také upravovat pravidla na aplikování pesticidů, tedy to, v jakých koncentracích je na daném místě používat.

Z půdy se totiž tyto látky vyplavují do povrchových i podzemních vod a mohou přecházet také do rostlin, které se tam pěstují. Vědci z Recetoxu u vybraných vzorků tuto možnost sledovali a zjistili, že se pozůstatky těchto látek do rostlin dostat mohou, jejich koncentrace jsou ale nízké, takže není jisté, zda by mohly být v této podobě škodlivé.

Odborníci sledovali šest desítek současných pesticidů, s výjimkou dvou nejpoužívanějších látek, které rychle z půdy mizí, a není možné jejich pozůstatky zachytit použitými metodami výzkumu. Sledovali především půdy v nivách řek, jejichž vlastnosti jsou však typické pro většinu orných půd v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...