Česká zemědělská půda je plná pesticidů – včetně 10 let zakázaného toxického simazinu

Před časem vyšly najevo alarmující výsledky kontaminace podzemních vod v Česku pesticidy, tedy látkami používanými v zemědělství na hubení různých škůdců. Do vody se pesticidy dostávají nejčastěji ze zemědělské půdy, a proto je její sledování důležitou aktivitou, kterou však dosud nikdo nedělal.

Výskyt i koncentraci pesticidů a sloučenin, které vznikají jejich rozpadem, sledovali v uplynulých letech v orné půdě odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (Recetox).

Odhalili, že ve více než polovině měřených vzorků půd jsou současně přítomny dva a více pesticidů v nadlimitní koncentraci. V půdách byly také nalezeny velmi frekventované produkty rozkladu dvou toxických látek – simazinu a atrazinu, které se už deset let nesmí používat.

„Zkoumali jsme vzorky z pětasedmdesáti lokalit v celé České republice. Zjistili jsme, že 51 procent sledovaných půd obsahovalo pět a více pesticidů a 36 procent minimálně tři látky v koncentraci vyšší, než jsou stanovené limity. Alarmující byly nálezy pozůstatků simazinu a atrazinu, které jsou už deset let zakázány. Simazin se však do půdy v posledních letech dostává proto, že malé množství je povoleno jako nečistota v jiném pesticidu, který má velmi vysokou roční spotřebu,“ přiblížil výsledky výzkumu vedoucí týmu Jakub Hofman.

  • Pesticid je přípravek, který je určen k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.

Simazin je povolenou nečistotou látky s názvem terbuthylazin, které se ročně spotřebuje přes sto tun, a to na ošetření kukuřice. Hofman podotknul, že v době, kdy byl povolen, byla jeho spotřeba asi dvě stě kilogramů ročně a neaplikoval se na polích. Odborníci našli v půdě také látky, které vznikají z dalšího dlouho zakázaného pesticidu – atrazinu – a připisují to jeho velmi vysoké perzistenci, tedy přetrvávání v životním prostředí.

Nejčastěji v půdách přetrvávají určité druhy herbicidů, tedy látek likvidujících plevelné rostliny, a fungicidů, určených na potlačování houbových plísní. Ty odborníci našli ve více než dvou třetinách zkoumaných vzorků půd.

Nahrávám video
Horizont: Včel ubývá, přispívají k tomu pesticidy
Zdroj: ČT24

„Výsledky průzkumu půd ukazují, že v orné půdě přetrvávají zbytky pesticidů či látek z nich vzniklých v daleko vyšších koncentracích a směsích, než se očekávalo. Může to souviset s jejich vlastnostmi jako rozpustnost či poločas života, tedy doba, za kterou se polovina dané látky rozloží,“ uvedl Hofman.

Půda by se měla kontrolovat

Zdůraznil, že by se koncentrace pesticidů v půdě měly kontrolovat pravidelně a s ohledem na šetrnější hospodaření pak podle výsledků také upravovat pravidla na aplikování pesticidů, tedy to, v jakých koncentracích je na daném místě používat.

Z půdy se totiž tyto látky vyplavují do povrchových i podzemních vod a mohou přecházet také do rostlin, které se tam pěstují. Vědci z Recetoxu u vybraných vzorků tuto možnost sledovali a zjistili, že se pozůstatky těchto látek do rostlin dostat mohou, jejich koncentrace jsou ale nízké, takže není jisté, zda by mohly být v této podobě škodlivé.

Odborníci sledovali šest desítek současných pesticidů, s výjimkou dvou nejpoužívanějších látek, které rychle z půdy mizí, a není možné jejich pozůstatky zachytit použitými metodami výzkumu. Sledovali především půdy v nivách řek, jejichž vlastnosti jsou však typické pro většinu orných půd v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 16 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...