Česká zemědělská půda je plná pesticidů – včetně 10 let zakázaného toxického simazinu

Před časem vyšly najevo alarmující výsledky kontaminace podzemních vod v Česku pesticidy, tedy látkami používanými v zemědělství na hubení různých škůdců. Do vody se pesticidy dostávají nejčastěji ze zemědělské půdy, a proto je její sledování důležitou aktivitou, kterou však dosud nikdo nedělal.

Výskyt i koncentraci pesticidů a sloučenin, které vznikají jejich rozpadem, sledovali v uplynulých letech v orné půdě odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (Recetox).

Odhalili, že ve více než polovině měřených vzorků půd jsou současně přítomny dva a více pesticidů v nadlimitní koncentraci. V půdách byly také nalezeny velmi frekventované produkty rozkladu dvou toxických látek – simazinu a atrazinu, které se už deset let nesmí používat.

„Zkoumali jsme vzorky z pětasedmdesáti lokalit v celé České republice. Zjistili jsme, že 51 procent sledovaných půd obsahovalo pět a více pesticidů a 36 procent minimálně tři látky v koncentraci vyšší, než jsou stanovené limity. Alarmující byly nálezy pozůstatků simazinu a atrazinu, které jsou už deset let zakázány. Simazin se však do půdy v posledních letech dostává proto, že malé množství je povoleno jako nečistota v jiném pesticidu, který má velmi vysokou roční spotřebu,“ přiblížil výsledky výzkumu vedoucí týmu Jakub Hofman.

  • Pesticid je přípravek, který je určen k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.

Simazin je povolenou nečistotou látky s názvem terbuthylazin, které se ročně spotřebuje přes sto tun, a to na ošetření kukuřice. Hofman podotknul, že v době, kdy byl povolen, byla jeho spotřeba asi dvě stě kilogramů ročně a neaplikoval se na polích. Odborníci našli v půdě také látky, které vznikají z dalšího dlouho zakázaného pesticidu – atrazinu – a připisují to jeho velmi vysoké perzistenci, tedy přetrvávání v životním prostředí.

Nejčastěji v půdách přetrvávají určité druhy herbicidů, tedy látek likvidujících plevelné rostliny, a fungicidů, určených na potlačování houbových plísní. Ty odborníci našli ve více než dvou třetinách zkoumaných vzorků půd.

7 minut
Horizont: Včel ubývá, přispívají k tomu pesticidy
Zdroj: ČT24

„Výsledky průzkumu půd ukazují, že v orné půdě přetrvávají zbytky pesticidů či látek z nich vzniklých v daleko vyšších koncentracích a směsích, než se očekávalo. Může to souviset s jejich vlastnostmi jako rozpustnost či poločas života, tedy doba, za kterou se polovina dané látky rozloží,“ uvedl Hofman.

Půda by se měla kontrolovat

Zdůraznil, že by se koncentrace pesticidů v půdě měly kontrolovat pravidelně a s ohledem na šetrnější hospodaření pak podle výsledků také upravovat pravidla na aplikování pesticidů, tedy to, v jakých koncentracích je na daném místě používat.

Z půdy se totiž tyto látky vyplavují do povrchových i podzemních vod a mohou přecházet také do rostlin, které se tam pěstují. Vědci z Recetoxu u vybraných vzorků tuto možnost sledovali a zjistili, že se pozůstatky těchto látek do rostlin dostat mohou, jejich koncentrace jsou ale nízké, takže není jisté, zda by mohly být v této podobě škodlivé.

Odborníci sledovali šest desítek současných pesticidů, s výjimkou dvou nejpoužívanějších látek, které rychle z půdy mizí, a není možné jejich pozůstatky zachytit použitými metodami výzkumu. Sledovali především půdy v nivách řek, jejichž vlastnosti jsou však typické pro většinu orných půd v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...