Týden ve vědě: Od genové léčby epilepsie po prvního kojícího muže

Co důležitého se stalo v třetím únorovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí.

Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24. 

Příchod epilepsie se nedá předpovědět. Pomoci však může genová terapie

Epileptický záchvat přirovnává vědec Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd k mexické vlně, jaká se někdy vidí mezi fanoušky na sportovním zápase. Lokalizovat, kde záchvat vzniká, již čeští vědci dokážou velmi přesně. Předpovědět však zatím ne. 

Nyní by se rádi naučili „opravit“ zasažené buňky tak, aby se nenechaly znenadání strhnout k vysoké aktivitě, což je právě stav při záchvatu. Jednou z cest je genová léčba, další přesné určení typu problému a vytvoření léku obsahujícího „molekuly šité na míru“.

Při epilepsii je mozek náchylný k záchvatům, které vznikají opakovaně a bez zjevné příčiny. Epileptické neurony v mozku se vyznačují přehnanou reakcí na jakýkoli podnět. „Čas od času se nechají strhnout do takové aktivity, že jsou vysoce aktivní několik desítek vteřin až několik minut, a jestliže toto dělá velká část mozku nebo celý mozek, projeví se to jako epileptický záchvat,“ popsal Jiruška.

Vědci v USA vytvořili umělou kůži. Plánují ji využít u robotických chův

Mechanické končetiny robotů nebo osob po amputaci ruky či nohy by mohly v budoucnu vnímat teplotu i tlak jako normální tělo. Lidstvo k takové možnosti opět přiblížili vědci z Coloradské univerzity v Boulderu, kteří ze speciálního polymeru a nanočástic stříbra vyrobili takřka plnohodnotnou náhražku lidské kůže. Takzvaná e-kůže je navíc recyklovatelná a má schopnost hojení.

Uplatnění by nový objev mohl nalézt ve výrobě náhradních částí lidského těla, v robotice nebo produkci chytrých textilií. „Má to dost široké využití. V určitém smyslu umožňujete smyslové vnímání jinak pasivním systémům,“ řekl časopisu Newsweek vedoucí vědeckého týmu Jianliang Xiao.

NASA uvažuje o privatizaci Mezinárodní vesmírné stanice, naznačuje návrh jejího rozpočtu

Americký prezident Donald Trump v pondělí představil svůj druhý rozpočtový plán, který se mimo jiné zaměřuje na slíbené výdaje na infrastrukturní projekty.

Prezidentův plán se věnuje i výzkumu kosmu, tedy rozpočtu agentury NASA. V nadcházejícím fiskálním roce by NASA měla podle představ Bílého domu získat 19,9 miliardy dolarů (405 miliard Kč), zhruba polovina pak má být určena pro mise s lidskou posádkou. Celý návrh najdete ZDE.

Splnilo se také to, nač již před několika měsíci upozorňovala specializovaná americká média: chystá se konec Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v její dnešní podobě. V podstatě se plánuje její privatizace.

První pes, který žil s lidmi jako přítel. Archeologové našli důkaz kousek od českých hranic

Archeologové popsali první případ, kdy pes žil s lidmi ne jako jejich sluha, ale jako přítel. Jeho majitelé byli lovci a sběrači, kteří žili na území střední Evropy nomádským způsobem života.

Když lidé začali poprvé žít se psy, změnilo to obě strany, jak člověka, tak i psa. O psech jsme to věděli vždy, evoluční změny jsou na nich vidět pouhým okem. Ale čím dál víc se dozvíme o tom, že i psi proměnili člověka.

K první domestikaci psa došlo přibližně před 30 tisíci roky, ale ani zdaleka nevíme, jak to mohlo vypadat. Nyní ale máme konečně konkrétní důkaz, že přibližně před 14 200 roky už lidé psy milovali a starali se o ně podobně jako v současnosti.

Obří podvozky pro novou raketu staví v Uničově. Ariane 6 se díky nim vydá v roce 2020 do kosmu

Firma Unex z Uničova na Olomoucku získala prestižní zakázku. Vyrábí mohutné podvozky pro nové mobilní odpaliště vesmírných raket Ariane 6 na kosmodromu ve Francouzské Guyaně.

Strojírensko-metalurgická společnost Unex nyní pracuje na 16 sadách podvozků a spojovacích prvků. Podle ředitele produktové skupiny těžké strojírenství společnosti Unex Michala Kemlera jde o dodávku zhruba 810 tun ocelových konstrukcí. Hodnota kontraktu nebyla zveřejněna.

100 nejlepších podvodních snímků světa. Prestižní fotografická soutěž zná vítěze

Motorky naložené ve vraku britské válečné lodi – snímek německého fotografa Tobiase Friedricha zvítězil v prestižní fotografické soutěži Underwater Photographer of the Year neboli Podvodní fotograf roku 2018.

Německý umělec v ní porazil dalších 5000 uchazečů o cenu, která se uděluje již od roku 1965. Prvním, kdo v ní zvítězil, byl Brit Phil Smith, který je v tomto oboru legendou. V současnosti se soutěží v několika kategoriích, tři jsou specificky zaměřené na Velkou Británii a její přírodu. Podívejte se na deset nejlepších snímků v každé z kategorií:

Archeologové našli na Slovensku deskovou hru z doby stěhování národů. Snaží se přijít na to, jak se hrála

Slovensko se může pochlubit unikátním archeologickým objevem. V germánské hrobce z období stěhování národů našli vědci zachovalou společenskou hru. Je zhruba 1600 let stará a jedná se o dosud jedinou nalezenou deskovou hru z té doby v Evropě. Tajemstvím ale zatím zůstávají pravidla, podle jakých se hrála.

Američtí vědci poprvé rozkojili muže. Transgenderové ženě pomohl hormonální koktejl

Třicetiletá transgenderová žena se stala první schopnou kojit své dítě. Vědcům se u ní podařilo spustit laktaci. Podle autorského týmu, který na tom pracoval, jde o přelom: Kojí člověk, který býval biologicky mužem.

Podle lékařů se jedná o důkaz, že je možné zařídit u člověka s transgenderovou identitou slabou, ale funkční laktaci – tedy že muži, kteří si změnili pohlaví na ženské, jsou schopní kojit děti. Vědci o tomto převratném úspěchu informovali v odborném časopise Transgender Health.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...