Američtí vědci poprvé rozkojili muže. Transgenderové ženě pomohl hormonální koktejl

Třicetiletá transgenderová žena se stala první schopnou kojit své dítě – vědcům se u ní podařilo spustit laktaci. Podle autorského týmu, který na tom pracoval, jde o přelom – kojí člověk, který býval biologicky mužem.

Podle lékařů se jedná o důkaz, že je možné zařídit u člověka s transgenderovou identitou slabou, ale funkční laktaci – tedy že muži, kteří si změnili pohlaví na ženské, jsou schopní kojit děti. Vědci o tomto převratném úspěchu informovali v odborném časopise Transgender Health.

  • Cisgender či cissexuál (často jednoduše zkráceno cis) je označení pro lidi, jejichž genderová identita odpovídá pohlaví, které jim bylo přiděleno při narození. Jde o protiklad k termínu transgender. Název cisgender (nebo cissexuál) pochází částečně z latiny a částečně z angličtiny. „Cis“ je latinská předpona znamenající na stejné straně, „gender“ je anglicky pohlaví; „sexual“ je anglicky sexualita.
  • Transgender (či zkráceně jen trans) je označení pro lidi, jejichž genderová identita není v souladu s pohlavím, které jim bylo přiděleno při narození. Pokud tito lidé podstoupí změnu pohlaví, jedná se o transsexuály.
  • Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 transsexualizmus definuje jako „přání žít a být akceptován jako příslušník opačného pohlaví“, přičemž za obvyklé označuje pocit nespokojenosti s vlastním anatomickým pohlavím nebo pocit jeho nevhodnosti a přání hormonálního léčení a chirurgického zásahu, aby tělo odpovídalo preferovanému pohlaví. Pro stanovení této diagnózy je vyžadována přítomnost transsexuální identity trvale alespoň dva roky, přičemž by neměla být příznakem žádné duševní poruchy nebo (jiné) intersexuální, genetické nebo chromozomové abnormality.

Na zákroku pracovali experti z nemocnice Mount Sinai v New Yorku. V týmu byla Tamar Reismanová, která úspěch popsala takto: „Transgenderové lékařství se stává částí medicíny hlavního proudu. Máme stále více dat založených na praxi, získáváme standardizovanou péči, pacienti mají stále více možností.“

Transgenderová žena, u níž lékaři uspěli, byla původně – biologicky či fyzicky – mužem. Vždy se ale cítila jako žena, a proto bere už několik let ženské hormony a mění se na ženu. Navštívila nemocnici, když byla její partnerka v šestém měsíci těhotenství – nechtěla dítě po narození kojit, takže se tuto roli rozhodla převzít právě transgenderová žena.

Postup jako u normálních žen

Podle ošetřujících lékařů musela jít na intenzivní vyšetření, které odhalilo, že se sice léčí s nespavostí a úzkostí, ale jinak se jedná o spokojenou, dobře vyživovanou a vyvinutou ženu.
Pacientka absolvovala šest let hormonální terapii, ale nepodstoupila zatím ani operativní změnu pohlavních orgánů ani úpravu prsou. Lékaři u ní tedy využili přístup, který se využívá u „normálních“ žen, které ještě nebyly těhotné a je u nich třeba spustit laktaci.

Zákrok se skládal z koktejlů ženských pohlavních hormonů progesteronu a estradiolu; lékaři navíc stimulovali hruď ženy pomocí elektrické prsní pumpy. Současně užívala přípravek domperidon, který se užívá na zvýšení produkce mléka.

Tento lék se sice používá mezinárodně, ale ve Spojených státech není schválený – objevily se u něj totiž problémy se vznikem arytmie nebo srdeční zástavy, které dokonce někdy skončily smrtí. Pacientka si tedy medikaci tímto přípravkem musela zařídit z Kanady.

Podle autorů práce ale ani domperidon není úplně nutný – pokud by byla hormonální léčba spojená s masáží prsou ideální, mělo by to stačit k tomu, aby se dostatečně zvýšila tvorba hormonu prolaktinu, který je zodpovědný za produkci mléka.

„Když změníme muže na ženu, už to není muž“

Podobných případů už bylo hlášeno víc; jednalo se ale o transgenderové ženy, které se o něco podobného pokusily samy pomocí domácí léčby – je možné, že řada z nich byla úspěšných. V tomto případě je ale jedinečné to, že pokus proběhl na půdě nemocnice a pod dohledem lékařů, takže se dá postup v budoucnosti opakovat.

Reismanová už reagovala i na logické otázky, zda je pravda, že nyní mohou muži kojit. „Tahle otázka implicitně říká, že vnímáte transgenderové ženy jako cisgenderové muže, což je transfobické,“ popsala. Přeloženo do češtiny: „Pokud je někdo změněn na novou sexuální identitu, nejde ho už pokládat za příslušníka původního pohlaví.“

Reakce odborného světa jsou vesměs pozitivní. Endokrinolog Joshua Safer, který se na výzkumu nijak nepodílel, uvedl pro popularizační časopis New Scientist, že „se jedná o opravdu velkou změnu.“ Podle něj „mnoho transgenderových žen hledá stejnou zkušenost jako ne-transgenderové ženy – takže si myslím, že půjde o velice oblíbený zákrok.“

Mateřské mléko a samci

Lze celou věc přirovnat k pověstnému rozdojení kozla? Většina lidí zná slavné video, v němž sovětský vědec Dimitrij Michajlovič Moskalenko v roce 1963 tvrdí, že kozla rozdojil: 


Věra Mátlová z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi potvrdila, že to je možné, něco podobného se stalo i v České republice:  „Víte, my jsme také rozdojili kozla. Ale my jsme ho vlastně nerozdojili, on začal dojit sám. Protože koza, morče, jeden druh netopýra a člověk jsou čtyři živočišné druhy, u kterých zůstala zachována funkční mléčná žláza i u samců – i když je zakrnělá.“

„A nějakou zřejmě metabolickou cestou se mu splašily hormony, ty struky mu narostly do značné velikosti a skutečně produkoval jakousi tekutinu, kterou bych se ovšem neodvážila nazvat mlékem. Určitě bych se jí nenapila. My jsme pro pobavení návštěv ukazovali, jak dojíme kozla,“ dodala Mátlová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...