NASA uvažuje o privatizaci Mezinárodní vesmírné stanice, naznačuje návrh jejího rozpočtu

Návrh rozpočtu NASA na rok 2019 ukazuje, jakým směrem se americká kosmická agentura v dalších letech vydá.

Americký prezident Donald Trump v pondělí představil svůj druhý rozpočtový plán, který se mimo jiné zaměřuje na slíbené výdaje na infrastrukturní projekty. Celkové výdaje by podle rozpočtového návrhu, který Bílý dům posílá do Kongresu, měly činit 4,4 bilionu USD (91 bilionů Kč) a deficit se má pohybovat kolem jednoho bilionu USD. Navzdory předchozím slibům by měl rozpočet v příštích deseti letech zůstat v deficitu.

Návrh rozpočtu NASA
Zdroj: NASA

Prezidentův plán se věnuje i výzkumu kosmu, tedy rozpočtu agentury NASA. V nadcházejícím fiskálním roce by NASA měla podle představ Bílého domu získat 19,9 miliardy dolarů (405 miliard Kč), zhruba polovina pak má být určena pro mise s lidskou posádkou. Celý návrh najdete ZDE.

Konec ISS?

Splnilo se také to, nač již před několika měsíci upozorňovala specializovaná americká média: chystá se konec Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v její dnešní podobě. V podstatě se plánuje její privatizace.

Ve výhledu totiž Trumpova administrativa chce, aby se NASA do roku 2025 stáhla z financování provozu Mezinárodní vesmírné stanice. Místo uvolněné NASA by pak zaujaly soukromé společnosti, které se již dnes starají o dopravu nákladu na orbitu a které připravují i pilotované mise. Například společnost SpaceX by start s lidskou posádkou ráda provedla ještě letos.

Podle deníku Washington Post tato část rozpočtu NASA bude mít při schvalování velké problémy. Privatizace ISS totiž může narazit na odpor i konzervativních politiků - zejména proto, že Spojené státy už do vesmírné stanice investovaly nejméně 100 miliard dolarů. Například texaský senátor Ted Cruz ještě před zveřejněním zprávy uvedl, že doufá, že „zrušení financování ISS je asi tak pravděpodobné jako existence yettiho.“

Pro Washington Post uvedl: „Jakožto rozpočtový konzervativec vím jednu věc: jedna z nejhloupějších věcí, kterou můžete udělat, je zrušit programy, do nichž jsme investovali miliardy, pokud jsou ještě životaschopné.“ Na dotaz, co říká o možné spolupráci se soukromým sektorem, odpověděl: „Myslím si, že jsme všichni otevření návrhům, které jsou efektivní a které využijí investice, jež jsme už provedli, tak, aby byly maximálně účelné.“

Škrty se dotknou i výzkumu Země

Již od svého nástupu do prezidentské funkce naznačoval Donald Trump, že NASA by se měla věnovat spíše výzkumu za hranicemi Země, sledovat naši planetu jí podle něj tolik nepřísluší. Projevilo se to i v novém návrhu rozpočtu: pět projektů týkajících se studia Země bylo zrušeno, nebude se už také pokračovat ve vývoji dalekohledu WFIRST.

WFIRST vizualizace
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 5 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 7 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
včera v 17:10

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
včera v 14:24

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánovčera v 13:12

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
včera v 12:01

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánovčera v 11:59

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
včera v 11:55
Načítání...