Slovensko se může pochlubit unikátním archeologickým objevem. V germánské hrobce z období stěhování národů našli vědci zachovalou společenskou hru. Je zhruba 1600 let stará a jedná se o dosud jedinou nalezenou deskovou hru z té doby v Evropě. Tajemstvím ale zatím zůstávají pravidla, podle jakých se hrála.
Trezor ve speciálně chlazené místnosti střeží nález, který teď slovenským archeologům závidí celá Evropa. Na první pohled je to jen ztrouchnivělá dřevěná deska, ve skutečnosti ale tento nález prozrazuje, že i v dávných dobách se lidé uměli zabavit. A to velmi podobným způsobem, jakým se baví statisíce lidí, kteří dnes hrají deskové hry.
„Na začátku výzkumu jsem si osobně myslel, že půjde o jednoduchou hru, typu dáma. Postupnou analýzou se přišlo na to, že jde o hru, kterou neznáme,“ vysvětluje Karol Pieta, archeolog ze Slovenské akademie věd, který se na objevu podílel.
Co se hrálo na Slovensku v dobách stěhování národů?
Tajemství pravidel má nyní za úkol rozluštit mezinárodní tým. Indicií ovšem není mnoho, takže tato práce nebude snadná. Hracích kamenů se totiž zachovalo pouze šest, analýza pražských archeologů ukázala, že byly vyrobeny ze syrského skla.
Stopa tak vede až do antického světa. Bohatý asi třicetiletý Germán, v jehož hrobce se hra našla, si ji nejspíš přivezl z nějaké žoldnéřské služby, zřejmě v římských legiích nebo jejich pomocných složkách.
Podobné hry jsou spojované nejčastěji s bohatými muži, kteří se věnovali válce a taktice nebo strategii. Na těchto hrách se učili zásadám uvažování v boji, například tomu, kdy se vyplatí ústup, nebo kdy naopak s přesilou útočit.
Velmi často byly starověké deskové hry na rozdíl od těch dnešních asymetrické – tedy na rozdíl od šachu, kde mají oba hráči stejný cíl a stejné figury, míval u starších her jeden hráč například roli obránce, který bránil figuru krále, zatímco druhý hráč se ho pokoušel zabít.
Hra na Slovensku se zachovala paradoxně díky raně středověkým zlodějům. „Tunelem, který vykopali vykradači do té hrobky, se vnitřní komora zaplnila vodou, v nepropustném prostředí voda pomohla zakonzervovat tento nález,“ popisuje Karol Pieta náhodu, díky níž se nám hra zachovala.
Nejen deska, ale i látky a kůže
Lupiči si z hrobky odnesli nejspíš jen ozdoby z drahých kovů. Další užitečné věci nechali ležet, i když pro nebožtíka znamenaly společenskou prestiž stejně tak jako desková hra. „Tento nález je úplně unikátní v tom, že má dřevěnou a organickou výbavu, to znamená i látky, textilie, kůže,“ uvedl Matej Ruttkay, ředitel Archeologického ústavu Slovenské akademie věd v Nitře.
Archeologové chtějí hrobku přenést do popradského muzea. Vedle zachovaných kusů vystaví jejich dokonalé repliky, včetně herní desky. Originál zatím zůstává pod zámkem.
