Herní byznys v Česku boduje, začíná konkurovat filmu a televizi

Nahrávám video
Devadesátka ČT24 na téma Česko: velmoc počítačových her?
Zdroj: ČT24

Počítačové hry už zdaleka nejsou jen záležitostí dětí a mládeže, průměrný věk hráče je 34 let. V pořadu Devadesátka ČT24 to uvedl předseda asociace České hry Pavel Barák. V budoucnu budou podle něho tyto hry fungovat jako klasické zábavní médium pro volný čas a lidé k nim budou obecně přistupovat jako dnes ke sledování filmů či televize.

V Česku aktuálně vytváří počítačové hry 60 studií - a další vznikají. Obrat herního průmyslu loni podle odhadů překročil 2,5 miliardy korun. Na univerzitách se začínají otevírat specializované obory, které by měly lépe uspokojovat rostoucí poptávku po konkrétních profesích (například obor herního designu). Jsou tu už také profesionální počítačoví hráči.

Pavel Barák odmítá nazývat Česko herní velmocí. Na druhé straně ale připomíná, že u nás vzniklo několik her, které se dostaly na přední místa světových hitparád.

Tuzemská herní studia jsou úspěšná, ale stále je velký rozdíl mezi Českem a třeba severskými státy, zmínil. Zatímco před dvěma lety měl zdejší herní průmysl obrat kolem 100 milonů eur, ve Švédsku to bylo 1,1 miliardy.

Pavel Barák v pořadu Devadesátka ČT24
Zdroj: ČT24

Barák nicméně připustil, že počítačové hry jsou veřejností stále považovány za okrajovou oblast. „Nemyslím si, že mají špatnou pověst, ale pro starší generaci nepředstavují významnější kulturní zábavu, a proto se jim tolik nevěnují mainstreamová média,“ uvedl v chatu Devadesátky.

Vývoji v Česku nyní zřejmě pomůže úspěch hry Kingdom Come: Deliverance, která vyšla za enormního mediálního zájmu 13. února. Často se jí přikládají superlativy největší a nejdražší hra v českých dějinách.

 Její designér Daniel Vávra v Devadesátce uvedl, že hra se zaplatí možná už 15. února. „Cokoliv nad milion prodaných kopií bude pro nás hezké, jsme někde na půlce za dva dny,“ řekl ve středu večer na ČT24. Vyprodáno hlásí zatím německé i české on-line obchody, ohlas fanoušků na kvalitu je velmi příznivý.

Daniel Vávra v pořadu Devadesátka ČT24
Zdroj: ČT24

K další budoucnosti Vávra řekl, že by byl zločin nevyužít technologii vyvinutou pro tuto hru a začít dělat na něčem zcela jiném. „Budeme dělat něco dalšího a rozhodně to nebude nepodobné tomu, co jsme už dělali.“

Získané know-how z několikaletého vývoje tak chce používat dál, řekl bez bližší podrobností na otázku, zda chystá dvojku hry. 

Počítačové hry přitom už mnoho let „válcují“ filmový průmysl, zaznělo také v pořadu.

Například globální příjmy výrobců her dosáhly loni přes 116 miliard dolarů, zatímco filmového průmyslu přes 41 miliard. I proto se Hollywood inspiruje při vzniku filmů také v této oblasti.

Podle počítačových her tak například vznikly filmy Super Mario Bros (1993), Pokémon (seriál, 1997), Lara Croft: Tomb Raider (2001), Resident Evil (2002), Silent Hill (2006), Princ z Persie (2011) či třeba Warcraft: První střet (2016).

Odvrácená strana byznysu

Až pět procent dětí v Česku je závislých na hraní počítačových her, chytrých telefonech či sociálních sítích, nebo má s jejich používáním vážný problém. V Česku je málo preventivních programů, díky nimž by se školáci, ale i předškolní děti naučili zvládat situaci, ovládat se či odmítat. Vyplynulo to ze zjištění  první lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 2015, uvedla agentura ČTK. 

Podle tehdejších zjištění expertů univerzity může mít závislosti na hraní her či sociálních sítích osm procent dětí mezi 12 a 15 lety; závislost pak hrozí osmi procentům z nich. Závislost trápí zhruba 4,5 procenta mladých mezi 16 a 19 lety, sedm procent pak ohrožuje. 

Katedra psychologie FF UP v Olomouci dělala průzkum, kolik času denně se děti a mladiství (11 až 19 let) věnují videohrám. Zhruba pětina ani hodinu; hodinu až dvě pak necelých čtyřicet procent. Tři až čtyři hodiny více než polovina; pět až šest hodin pak šestnáct procent. Osm až deset hodin kolem pěti procent dětí a mladistvých. Jedno procento se údajně podle průzkumu věnuje videohrám 20 hodin denně. 

Chlapci takto tráví v průměru 2,9 hodiny denně, zatímco dívky 1,4 hodiny.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 4 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 6 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 9 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...