Herní byznys v Česku boduje, začíná konkurovat filmu a televizi

Nahrávám video
Devadesátka ČT24 na téma Česko: velmoc počítačových her?
Zdroj: ČT24

Počítačové hry už zdaleka nejsou jen záležitostí dětí a mládeže, průměrný věk hráče je 34 let. V pořadu Devadesátka ČT24 to uvedl předseda asociace České hry Pavel Barák. V budoucnu budou podle něho tyto hry fungovat jako klasické zábavní médium pro volný čas a lidé k nim budou obecně přistupovat jako dnes ke sledování filmů či televize.

V Česku aktuálně vytváří počítačové hry 60 studií - a další vznikají. Obrat herního průmyslu loni podle odhadů překročil 2,5 miliardy korun. Na univerzitách se začínají otevírat specializované obory, které by měly lépe uspokojovat rostoucí poptávku po konkrétních profesích (například obor herního designu). Jsou tu už také profesionální počítačoví hráči.

Pavel Barák odmítá nazývat Česko herní velmocí. Na druhé straně ale připomíná, že u nás vzniklo několik her, které se dostaly na přední místa světových hitparád.

Tuzemská herní studia jsou úspěšná, ale stále je velký rozdíl mezi Českem a třeba severskými státy, zmínil. Zatímco před dvěma lety měl zdejší herní průmysl obrat kolem 100 milonů eur, ve Švédsku to bylo 1,1 miliardy.

Pavel Barák v pořadu Devadesátka ČT24
Zdroj: ČT24

Barák nicméně připustil, že počítačové hry jsou veřejností stále považovány za okrajovou oblast. „Nemyslím si, že mají špatnou pověst, ale pro starší generaci nepředstavují významnější kulturní zábavu, a proto se jim tolik nevěnují mainstreamová média,“ uvedl v chatu Devadesátky.

Vývoji v Česku nyní zřejmě pomůže úspěch hry Kingdom Come: Deliverance, která vyšla za enormního mediálního zájmu 13. února. Často se jí přikládají superlativy největší a nejdražší hra v českých dějinách.

 Její designér Daniel Vávra v Devadesátce uvedl, že hra se zaplatí možná už 15. února. „Cokoliv nad milion prodaných kopií bude pro nás hezké, jsme někde na půlce za dva dny,“ řekl ve středu večer na ČT24. Vyprodáno hlásí zatím německé i české on-line obchody, ohlas fanoušků na kvalitu je velmi příznivý.

Daniel Vávra v pořadu Devadesátka ČT24
Zdroj: ČT24

K další budoucnosti Vávra řekl, že by byl zločin nevyužít technologii vyvinutou pro tuto hru a začít dělat na něčem zcela jiném. „Budeme dělat něco dalšího a rozhodně to nebude nepodobné tomu, co jsme už dělali.“

Získané know-how z několikaletého vývoje tak chce používat dál, řekl bez bližší podrobností na otázku, zda chystá dvojku hry. 

Počítačové hry přitom už mnoho let „válcují“ filmový průmysl, zaznělo také v pořadu.

Například globální příjmy výrobců her dosáhly loni přes 116 miliard dolarů, zatímco filmového průmyslu přes 41 miliard. I proto se Hollywood inspiruje při vzniku filmů také v této oblasti.

Podle počítačových her tak například vznikly filmy Super Mario Bros (1993), Pokémon (seriál, 1997), Lara Croft: Tomb Raider (2001), Resident Evil (2002), Silent Hill (2006), Princ z Persie (2011) či třeba Warcraft: První střet (2016).

Odvrácená strana byznysu

Až pět procent dětí v Česku je závislých na hraní počítačových her, chytrých telefonech či sociálních sítích, nebo má s jejich používáním vážný problém. V Česku je málo preventivních programů, díky nimž by se školáci, ale i předškolní děti naučili zvládat situaci, ovládat se či odmítat. Vyplynulo to ze zjištění  první lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 2015, uvedla agentura ČTK. 

Podle tehdejších zjištění expertů univerzity může mít závislosti na hraní her či sociálních sítích osm procent dětí mezi 12 a 15 lety; závislost pak hrozí osmi procentům z nich. Závislost trápí zhruba 4,5 procenta mladých mezi 16 a 19 lety, sedm procent pak ohrožuje. 

Katedra psychologie FF UP v Olomouci dělala průzkum, kolik času denně se děti a mladiství (11 až 19 let) věnují videohrám. Zhruba pětina ani hodinu; hodinu až dvě pak necelých čtyřicet procent. Tři až čtyři hodiny více než polovina; pět až šest hodin pak šestnáct procent. Osm až deset hodin kolem pěti procent dětí a mladistvých. Jedno procento se údajně podle průzkumu věnuje videohrám 20 hodin denně. 

Chlapci takto tráví v průměru 2,9 hodiny denně, zatímco dívky 1,4 hodiny.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 5 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 5 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 15 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...