Trosky velké čínské rakety se zřítí na Zemi. Vědci nevědí ani kam, ani kdy

Trosky rakety Dlouhý pochod 5B, která minulý týden vynesla do vesmíru základní modul budoucí čínské orbitální stanice, dopadnou na Zemi neznámo přesně kam ani kdy. Informoval o tom server SpaceNews.

Raketa ve čtvrtek úspěšně dopravila modul Tchien-che (Nebeská harmonie) na jeho stanovenou oběžnou dráhu. Poté se od modulu odpojila a sama na oběžné dráze také zůstala, ačkoli podle expertů by měla mít vylepšení umožňující řízený sestup do atmosféry. O tom, že by se příslušný manévr uskutečnil, se ale žádný z činitelů čínského vesmírného programu nezmínil.

„Bude to jeden z největších případů nekontrolovaného návratu kosmického zařízení, které by mohlo dopadnout do obydlené oblasti,“ napsal SpaceNews. Pravděpodobnější však podle serveru je, že raketa spadne na neobydlené místo, jako jsou oceány, které pokrývají 70 procent povrchu planety. Pravděpodobnost, že úlomky z vesmíru někoho zasáhnou, je mimořádně nízká, odhaduje se na jedna ku několika bilionům.

Určit dráhu klesající rakety je obtížné, ne-li nemožné, protože výpočet účinku atmosférického odporu na ni zahrnuje příliš mnoho neznámých, poznamenal další portál specializující se na výzkum vesmíru Space.com. Atmosféra Země se totiž může rozpínat nebo smršťovat v důsledku sluneční aktivity, takže je těžké přesně odhadnout, kdy a kde zbytky raketového nosiče dopadnou.

Čínská náhrada ISS

Podle čínských plánů bude modul Tchien-che – dlouhý 18 metrů a s hmotností 24 tun – základní obytnou sekcí pro tříčlennou posádku, jež by měly stanici navštěvovat na dobu až šesti měsíců. Zajišťovat bude také energii a pohon pro celý orbitální komplex, který by měly tvořit ještě dva experimentální moduly. Stanice by měla být hotova do konce příštího roku a mělo by k tomu letos a napřesrok stačit jedenáct misí.

Podle webu Space.com bude mít dokončená čínská orbitální stanice přibližně pětinovou hmotnost ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), což je projekt, z něhož Spojené státy Čínu vyloučily. Čína zatím tvrdí, že je připravená na mezinárodní spolupráci při využívání své stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 44 mminutami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 2 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 4 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 6 hhodinami
Načítání...