Trosky velké čínské rakety se zřítí na Zemi. Vědci nevědí ani kam, ani kdy

Trosky rakety Dlouhý pochod 5B, která minulý týden vynesla do vesmíru základní modul budoucí čínské orbitální stanice, dopadnou na Zemi neznámo přesně kam ani kdy. Informoval o tom server SpaceNews.

Raketa ve čtvrtek úspěšně dopravila modul Tchien-che (Nebeská harmonie) na jeho stanovenou oběžnou dráhu. Poté se od modulu odpojila a sama na oběžné dráze také zůstala, ačkoli podle expertů by měla mít vylepšení umožňující řízený sestup do atmosféry. O tom, že by se příslušný manévr uskutečnil, se ale žádný z činitelů čínského vesmírného programu nezmínil.

„Bude to jeden z největších případů nekontrolovaného návratu kosmického zařízení, které by mohlo dopadnout do obydlené oblasti,“ napsal SpaceNews. Pravděpodobnější však podle serveru je, že raketa spadne na neobydlené místo, jako jsou oceány, které pokrývají 70 procent povrchu planety. Pravděpodobnost, že úlomky z vesmíru někoho zasáhnou, je mimořádně nízká, odhaduje se na jedna ku několika bilionům.

Určit dráhu klesající rakety je obtížné, ne-li nemožné, protože výpočet účinku atmosférického odporu na ni zahrnuje příliš mnoho neznámých, poznamenal další portál specializující se na výzkum vesmíru Space.com. Atmosféra Země se totiž může rozpínat nebo smršťovat v důsledku sluneční aktivity, takže je těžké přesně odhadnout, kdy a kde zbytky raketového nosiče dopadnou.

Čínská náhrada ISS

Podle čínských plánů bude modul Tchien-che – dlouhý 18 metrů a s hmotností 24 tun – základní obytnou sekcí pro tříčlennou posádku, jež by měly stanici navštěvovat na dobu až šesti měsíců. Zajišťovat bude také energii a pohon pro celý orbitální komplex, který by měly tvořit ještě dva experimentální moduly. Stanice by měla být hotova do konce příštího roku a mělo by k tomu letos a napřesrok stačit jedenáct misí.

Podle webu Space.com bude mít dokončená čínská orbitální stanice přibližně pětinovou hmotnost ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), což je projekt, z něhož Spojené státy Čínu vyloučily. Čína zatím tvrdí, že je připravená na mezinárodní spolupráci při využívání své stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 18 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 20 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...