Trosky velké čínské rakety se zřítí na Zemi. Vědci nevědí ani kam, ani kdy

Trosky rakety Dlouhý pochod 5B, která minulý týden vynesla do vesmíru základní modul budoucí čínské orbitální stanice, dopadnou na Zemi neznámo přesně kam ani kdy. Informoval o tom server SpaceNews.

Raketa ve čtvrtek úspěšně dopravila modul Tchien-che (Nebeská harmonie) na jeho stanovenou oběžnou dráhu. Poté se od modulu odpojila a sama na oběžné dráze také zůstala, ačkoli podle expertů by měla mít vylepšení umožňující řízený sestup do atmosféry. O tom, že by se příslušný manévr uskutečnil, se ale žádný z činitelů čínského vesmírného programu nezmínil.

„Bude to jeden z největších případů nekontrolovaného návratu kosmického zařízení, které by mohlo dopadnout do obydlené oblasti,“ napsal SpaceNews. Pravděpodobnější však podle serveru je, že raketa spadne na neobydlené místo, jako jsou oceány, které pokrývají 70 procent povrchu planety. Pravděpodobnost, že úlomky z vesmíru někoho zasáhnou, je mimořádně nízká, odhaduje se na jedna ku několika bilionům.

Určit dráhu klesající rakety je obtížné, ne-li nemožné, protože výpočet účinku atmosférického odporu na ni zahrnuje příliš mnoho neznámých, poznamenal další portál specializující se na výzkum vesmíru Space.com. Atmosféra Země se totiž může rozpínat nebo smršťovat v důsledku sluneční aktivity, takže je těžké přesně odhadnout, kdy a kde zbytky raketového nosiče dopadnou.

Čínská náhrada ISS

Podle čínských plánů bude modul Tchien-che – dlouhý 18 metrů a s hmotností 24 tun – základní obytnou sekcí pro tříčlennou posádku, jež by měly stanici navštěvovat na dobu až šesti měsíců. Zajišťovat bude také energii a pohon pro celý orbitální komplex, který by měly tvořit ještě dva experimentální moduly. Stanice by měla být hotova do konce příštího roku a mělo by k tomu letos a napřesrok stačit jedenáct misí.

Podle webu Space.com bude mít dokončená čínská orbitální stanice přibližně pětinovou hmotnost ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), což je projekt, z něhož Spojené státy Čínu vyloučily. Čína zatím tvrdí, že je připravená na mezinárodní spolupráci při využívání své stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 17 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 18 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 20 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 22 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.