Transplantace dřeně u Angličana zřejmě zastavila HIV, hlásí lékaři

6 minut
Horizont ČT24 s vedoucím AIDS centra v Nemocnici Na Bulovce Ladislavem Machalou
Zdroj: ČT24

Vědcům v Británii se zřejmě podařilo transplantací kostní dřeně zastavit u dalšího nemocného šíření viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Případ, který ještě není označován jako vyléčení a který odborníci považují za další krok k hledání léku, je jedním z témat právě probíhající konference v Seattlu. Informoval o něm i odborný žurnál Nature.

Londýňan, který si přeje zůstat v anonymitě a je proto označován pouze jako „londýnský pacient“, nevykazuje žádné známky viru ani po 18 měsících od vysazení antivirotických léků. Do současné doby je teprve druhým člověkem po Američanovi Timothym Rayi Brownovi, označovaném jako „berlínský pacient“, u kterého po skončené léčbě není vir HIV detekován. 

U Browna zjistili lékaři HIV v roce 1995 a po jedenácti letech se u něj rozvinula ještě leukémie. V roce 2007 a poté znovu v roce 2008 mu lékaři v Berlíně transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a do současné doby u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV.

Vyléčený nebo jen bez příznaků?

Brownův případ vyvolává na vědeckém poli debatu, zda berlínského pacienta považovat za skutečně vyléčeného, nebo jen funkčně vyléčeného, tedy v remisi. To je stav, kdy pacient nemá žádné příznaky nemoci, jejíž přítomnost se stále předpokládá.

Podobný případ nyní hlásí také lékaři v Londýně. O londýnském pacientovi je známo, že mu lékaři diagnostikovali vir HIV v těle v roce 2003. Léky, jejichž úkolem je rozvoj infekce zpomalovat, ale začal brát až v roce 2012. Důvod odkladu terapie nebyl podle AP zveřejněn. V roce 2012 se u něj rozvinul Hodgkinův lymfom, což je zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin. O čtyři roky později pacient souhlasil s transplantací kostní dřeně.

Lékaři pod vedením Ravindry Gupty se soustředili na hledání správného dárce, neboť usoudili, že přítomnost příslušné mutace by mu navíc mohla pomoci v likvidaci viru HIV. Hledání se podařilo, dárce mutaci získal po obou rodičích. AP poznamenala, že genetickou výbavu, která chrání před většinou virů HIV, má asi jedno procento lidí s kořeny v severní Evropě.

Londýnský pacient po transplantaci souhlasil se zastavením antivirotické léčby, virus ale i tak zmizel. Pokud se léky běžně vysadí, virus se během dvou či tří týdnů navrátí v plné síle. To se ale nestalo a ani po 18 měsících testy přítomnost viru neodhalily.

Boj proti AIDS má další zbraň

Léčba pacientů z Londýna a Berlína se nicméně plně neshoduje. Londýnský pacient podstoupil na rozdíl od Browna méně drastickou chemoterapii, která ho na transplantaci připravila, nebyl vůbec ozařován a na transplantaci měl jen mírnou reakci. Brown prošel tvrdší procedurou a dvěma transplantacemi, neboť se u něj leukémie rozvinula znovu.

Německý hematolog Gero Hütter z berlínské kliniky Charité, který léčbu Browna vedl, označil nový případ za skvělou zprávu a za další díl skládačky v podobě hledání léku proti HIV.

S tímto názorem souhlasí i Gupta: „Dosažení remise u druhého pacienta za použití podobného přístupu prokazuje, že berlínský pacient nebyl anomálií a že to skutečně byl léčebný postup, který u těchto dvou lidí zlikvidoval vir HIV.“

Upozornil zároveň, že tato metoda není vhodná pro všechny nemocné, otevírá ale nové léčebné možnosti včetně genové terapie. Na to, považovat londýnského pacienta za vyléčeného, je však podle něj ještě brzy.

Podle vedoucího AIDS centra Nemocnice Na Bulovce Ladislava Machaly je tato operace pro praktické využití u většiny pacientů nevhodná. „Tato možnost se týká jen lidí, kteří jsou nakaženi jedním kmenem viru HIV – R5 a pro ně by bylo třeba hledat vhodného dárce, kterých je asi méně než jedno procento v populaci,“ uvedl v Horizontu ČT24 s tím, že pravděpodobnost najít vhodného dárce je tak velice nízká.

Transplantace kostní dřeně je podle něj navíc velmi rizikový zákrok. „Léčit transplantací kostní dřeně pacienty, kteří jsou v uvozovkách jenom HIV pozitivní, by pro ně bylo velmi riskantní,“ říká Machala.

„U těchto dvou pacientů byla provedena transplantace kostní dřeně, protože jim hrozila smrt z leukémie nebo lymfomu, což jsou velmi vážná nádorová onemocnění. Bez té transplantace by zemřeli. Vyléčení HIV byl vlastně bonus této léčby,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...