Transplantace dřeně u Angličana zřejmě zastavila HIV, hlásí lékaři

6 minut
Horizont ČT24 s vedoucím AIDS centra v Nemocnici Na Bulovce Ladislavem Machalou
Zdroj: ČT24

Vědcům v Británii se zřejmě podařilo transplantací kostní dřeně zastavit u dalšího nemocného šíření viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Případ, který ještě není označován jako vyléčení a který odborníci považují za další krok k hledání léku, je jedním z témat právě probíhající konference v Seattlu. Informoval o něm i odborný žurnál Nature.

Londýňan, který si přeje zůstat v anonymitě a je proto označován pouze jako „londýnský pacient“, nevykazuje žádné známky viru ani po 18 měsících od vysazení antivirotických léků. Do současné doby je teprve druhým člověkem po Američanovi Timothym Rayi Brownovi, označovaném jako „berlínský pacient“, u kterého po skončené léčbě není vir HIV detekován. 

U Browna zjistili lékaři HIV v roce 1995 a po jedenácti letech se u něj rozvinula ještě leukémie. V roce 2007 a poté znovu v roce 2008 mu lékaři v Berlíně transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a do současné doby u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV.

Vyléčený nebo jen bez příznaků?

Brownův případ vyvolává na vědeckém poli debatu, zda berlínského pacienta považovat za skutečně vyléčeného, nebo jen funkčně vyléčeného, tedy v remisi. To je stav, kdy pacient nemá žádné příznaky nemoci, jejíž přítomnost se stále předpokládá.

Podobný případ nyní hlásí také lékaři v Londýně. O londýnském pacientovi je známo, že mu lékaři diagnostikovali vir HIV v těle v roce 2003. Léky, jejichž úkolem je rozvoj infekce zpomalovat, ale začal brát až v roce 2012. Důvod odkladu terapie nebyl podle AP zveřejněn. V roce 2012 se u něj rozvinul Hodgkinův lymfom, což je zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin. O čtyři roky později pacient souhlasil s transplantací kostní dřeně.

Lékaři pod vedením Ravindry Gupty se soustředili na hledání správného dárce, neboť usoudili, že přítomnost příslušné mutace by mu navíc mohla pomoci v likvidaci viru HIV. Hledání se podařilo, dárce mutaci získal po obou rodičích. AP poznamenala, že genetickou výbavu, která chrání před většinou virů HIV, má asi jedno procento lidí s kořeny v severní Evropě.

Londýnský pacient po transplantaci souhlasil se zastavením antivirotické léčby, virus ale i tak zmizel. Pokud se léky běžně vysadí, virus se během dvou či tří týdnů navrátí v plné síle. To se ale nestalo a ani po 18 měsících testy přítomnost viru neodhalily.

Boj proti AIDS má další zbraň

Léčba pacientů z Londýna a Berlína se nicméně plně neshoduje. Londýnský pacient podstoupil na rozdíl od Browna méně drastickou chemoterapii, která ho na transplantaci připravila, nebyl vůbec ozařován a na transplantaci měl jen mírnou reakci. Brown prošel tvrdší procedurou a dvěma transplantacemi, neboť se u něj leukémie rozvinula znovu.

Německý hematolog Gero Hütter z berlínské kliniky Charité, který léčbu Browna vedl, označil nový případ za skvělou zprávu a za další díl skládačky v podobě hledání léku proti HIV.

S tímto názorem souhlasí i Gupta: „Dosažení remise u druhého pacienta za použití podobného přístupu prokazuje, že berlínský pacient nebyl anomálií a že to skutečně byl léčebný postup, který u těchto dvou lidí zlikvidoval vir HIV.“

Upozornil zároveň, že tato metoda není vhodná pro všechny nemocné, otevírá ale nové léčebné možnosti včetně genové terapie. Na to, považovat londýnského pacienta za vyléčeného, je však podle něj ještě brzy.

Podle vedoucího AIDS centra Nemocnice Na Bulovce Ladislava Machaly je tato operace pro praktické využití u většiny pacientů nevhodná. „Tato možnost se týká jen lidí, kteří jsou nakaženi jedním kmenem viru HIV – R5 a pro ně by bylo třeba hledat vhodného dárce, kterých je asi méně než jedno procento v populaci,“ uvedl v Horizontu ČT24 s tím, že pravděpodobnost najít vhodného dárce je tak velice nízká.

Transplantace kostní dřeně je podle něj navíc velmi rizikový zákrok. „Léčit transplantací kostní dřeně pacienty, kteří jsou v uvozovkách jenom HIV pozitivní, by pro ně bylo velmi riskantní,“ říká Machala.

„U těchto dvou pacientů byla provedena transplantace kostní dřeně, protože jim hrozila smrt z leukémie nebo lymfomu, což jsou velmi vážná nádorová onemocnění. Bez té transplantace by zemřeli. Vyléčení HIV byl vlastně bonus této léčby,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulace ukázaly, jak zabránit pandemii ptačí chřipky. Reakce by musela být blesková

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.
před 1 hhodinou

Novoroční půlnoc přinesla nejlepší kvalitu ovzduší za posledních několik desetiletí

Silvestrovská noc nabídla nejlepší ovzduší na přelomu roku minimálně za posledních 22 let, uvedl pro ČT vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno Jáchym Brzezina. Hodnoty koncentrací částic PM10 se podle něj pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé.
před 19 hhodinami

Za dlouhověkost zřejmě mohou geny pravěkých lovců

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.
včera v 07:02

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
31. 12. 2025

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
31. 12. 2025

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
30. 12. 2025

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
30. 12. 2025

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
30. 12. 2025
Načítání...