Opice využívané k pokusům ve výzkumu jsou drahé, jejich používání je eticky sporné, ale pro vývoj nových léků jsou považovány za nenahraditelné. Během pandemie covidu-19 poptávka po pokusných zvířatech ze strany akademického i farmaceutického výzkumu vzrostla. Ale jeden z jejich významných zdrojů pro Evropu a Spojené státy vyschnul: od té doby, co Čína na začátku pandemie zastavila vývoz divoce žijících a pokusných zvířat, se neprodávají ani opice určené pro výzkum. Vědci si dělají starosti kvůli možným důsledkům této situace pro schvalování nových léků a vakcín, napsala agentura DPA.
„To, co je ve hře, je celkem jasné: těchto zvířat je potřeba pro otestování bezpečnosti a účinnosti všech vakcín, o kterých se nyní mluví,“ řekl Stefan Treue. Tento profesor je mluvčím platformy Pro pochopení pokusů na zvířatech a ředitelem Německého střediska primátů (DPZ). „Když nebude dostatek zvířat, nebude možné provést určité studie,“ upozorňuje Treue.
Platí ovšem i to, že koronavirus podpořil vývoj alternativních metod. Vědci pracují s umělými modely orgánů, počítačovými simulacemi a různými zobrazovacími postupy. Takto lze zkoumat tkáně plic nebo střev. „Díky těmto nástrojům se podařilo a stále daří přicházet na důležité poznatky, ale imunitní systém organismu jako celku nedokážou zcela nahradit,“ vysvětluje neurobiolog Roman Stilling z Pro pochopení pokusů na zvířatech.
Testy na zvířatech se těžko nahrazují
Naprostá většina lékařského výzkumu, a to se týká i koronaviru, se odehrává prostřednictvím buněčných kultur nebo ve zkumavkách. Dilyaně Filipové ze spolku Lékaři proti pokusech na zvířatech je líto, že německý stát tento trend nepodporuje. „Na vývoj výzkumu bez pokusů na zvířatech připadá jen jedno procento z celkového objemu peněz,“ říká.
Evropa a Spojené státy se s nedostatkem pokusných opic potýkají ze dvou důvodů: zaprvé kvůli výzkumu léků a vakcín proti covidu-19 po nich vzrostla poptávka. U žádné z doposud schválených očkovacích látek nebyly vynechány pokusy na opicích. Zadruhé Čína v důsledku propuknutí pandemie už v lednu 2020 zastavila obchod s opicemi. Podle washingtonské Nadace pro výzkum v biomedicíně do té doby 60 procent opic využívaných ve Spojených státech pro pokusy pocházelo z Číny.
Göttingenské Německé středisko primátů, vědecká instituce financovaná z veřejných peněz, většinu zvířat, která potřebuje pro základní výzkum, chová sama a nabízí je i ostatním výzkumným ústavům v Německu. Díky tomu je DPZ do velké míry nezávislé. I tak ale pociťuje dopady čínského zákazu vývozu opic. „V souvislosti s výzkumem během pandemie covidu-19 poptávka stoupla i nám,“ říká Treue. „Za normálních okolností bychom v takovém případě dodatečná zvířata pro naše výzkumy dovezli ze zahraničí, v současnosti to ale není možné,“ říká. Opice také mají podobný reprodukční cyklus jako lidé, a tak není možné jejich počty zvýšit podle potřeby.
I jiné země, jako je Mauricius, které vyvážejí pokusné opice, dávají najevo, že jejich kapacity jsou vyčerpány, říká Treue. V Německu se velká část těchto zvířat používá ve výzkumu v průmyslu. Podle údajů spolkového ministerstva zemědělství šlo předloni celkem o dva miliony obratlovců a hlavonožců, například chobotnic. Lidoopi se v Německu od roku 1992 k pokusům nepoužívají. V celé Evropské unii opice podle údajů evropského sdružení pro výzkum na zvířatech EARA tvoří necelé jedno procento zvířat používaných ve výzkumu.
Jak moc pomáhají experimenty na opicích?
Pokusy na opicích patří mezi ty nejkontroverznější. Stále se objevuje kritika, že tato zvířata jsou mučena kvůli jen malému posunu ve vědění. Ale Skip Bohm, zástupce ředitele a hlavní veterinář v Centru primátů v Tulane v americké Louisianě, je přesvědčený, že při mnohých studiích jsou nepostradatelná. „Každý rok nabídka jen tak tak pokrývá poptávku. Ale v případech nouze, jako je pandemie, poptávka raketově roste,“ říká. Boj s covidem-19 dostal nejvyšší prioritu, a tak se zvířata z jiných oblastí výzkumu nasadila pro vývoj vakcín a léků.
Ve Spojených státech je sedm center pro chov primátů, v Tulane mají více než pět tisíc zvířat. Bohm říká, že někteří lidé si myslí, že by to pro pokusy související s covidem-19 mělo stačit. Připomíná ale, že je třeba udržet chov, a tak se jen část zvířat používá na pokusy.
I v samotné Číně se pokusné opice staly nedostatkovým zbožím. Poptávka po nich byla vysoká už před pandemií a po jejím propuknutí ještě zesílila, říká Wang Chuej, obchodní zástupce pekingské firmy Prima Biotech, která chová opice a psy pro vědecké účely. „Mnoho velkých společností nakupuje opice ve velkém,“ tvrdí. Ceny vzrostly, podle čínských médií nyní jedna pokusná opice vyjde na 60 tisíc jüanů (194 920 korun).
Sdružení EARA vyzvalo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby se snažila Čínu přesvědčit k uvolnění zákazu vývozu opic pro výzkum v biomedicíně. Ministerstvo zahraničí v Pekingu ho ale stále odůvodňuje pandemií. Jakmile se situace ve světě zlepší, bude Čína prý uvažovat o obnovení povolení zvířata vyvážet i dovážet. Stefan Treue z Pro pochopení pokusů na zvířatech je přesvědčený, že Čína je nadále tak zdrženlivá z vědecko-strategických důvodů. „Mám dojem, že Číňané chtějí vlastní biomedicínský výzkum ještě více dostat na světovou úroveň,“ říká. Pro Evropu a Spojené státy by to měla být chvíle, aby přemýšlely o zvýšení kapacit vlastních chovů, protože lidé budou i nadále odkázáni na pokusy na zvířatech, myslí si Treue.
