Svět se potýká s horami zdravotnického odpadu, varuje WHO. Důvodem je pandemie

Kvůli pandemii covidu-19 zavalily svět hory zdravotnického odpadu vzhledem k obrovské globální spotřebě ochranných pomůcek, ale také kvůli očkování a masovému využívání jednorázových testů. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zveřejněné zprávě uvedla, že jen z vyočkovaných osmi miliard dávek vakcín vzniklo 144 tisíc tun odpadu ve formě použitých stříkaček a jehel. Zároveň vyzvala, aby země věnovaly odpadu v souvislosti s pandemií větší pozornost a investovaly například do recyklovatelných pomůcek.

Autoři zprávy upozornili, že jen OSN mezi březnem 2020 a listopadem 2021 vyexpedovala do celého světa 87 tisíc tun jednorázových obleků, rukavic, roušek a respirátorů, které nejspíš z velké části skončily na skládkách. Toto množství je ale jen zlomkem ochranných pomůcek, které dosud po celém světě využili zdravotníci i jednotlivci.

Podle WHO jsou další potenciálně rizikovou položkou jednorázové testovací sady, kterých jen OSN vyslala do světa na 140 milionů. To znamená zhruba 2600 tun odpadu, především plastového, a také 731 tisíc litrů chemického odpadu.

„Je zcela klíčové vybavit zdravotníky správnými ochrannými pomůckami. Podstatné je ale i to, aby se používaly bezpečně a neohrožovaly životní prostředí,“ uvedl Michael Ryan z WHO.

Rizika odpadu

„Covid-19 donutil svět, aby se začal zabývat nedostatky a zanedbávanými aspekty problému s odpady a tím, jak vyrábíme, používáme a znehodnocujeme zdravotnický materiál od kolébky až do hrobu,“ doplnila jeho kolegyně Maria Neiraová, která ve WHO vede oddělení pro životní prostředí a boj se změnami klimatu.

Podle WHO celosvětově až třetina zdravotnických zařízení není vybavená na to, aby si poradila s odpadem. V rozvojových zemích je to až šedesát procent. Problémy existovaly už před nástupem pandemie, nyní jsou ale mnohem palčivější. Rizikem jsou odpady pro samotné zdravotníky, ale také pro lidi, kteří žijí v blízkosti skládek a spaloven, a to kvůli znečištění vzduchu, vody a mikroorganismům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 10 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 12 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 16 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 17 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 19 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled