Svět se potýká s horami zdravotnického odpadu, varuje WHO. Důvodem je pandemie

Kvůli pandemii covidu-19 zavalily svět hory zdravotnického odpadu vzhledem k obrovské globální spotřebě ochranných pomůcek, ale také kvůli očkování a masovému využívání jednorázových testů. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zveřejněné zprávě uvedla, že jen z vyočkovaných osmi miliard dávek vakcín vzniklo 144 tisíc tun odpadu ve formě použitých stříkaček a jehel. Zároveň vyzvala, aby země věnovaly odpadu v souvislosti s pandemií větší pozornost a investovaly například do recyklovatelných pomůcek.

Autoři zprávy upozornili, že jen OSN mezi březnem 2020 a listopadem 2021 vyexpedovala do celého světa 87 tisíc tun jednorázových obleků, rukavic, roušek a respirátorů, které nejspíš z velké části skončily na skládkách. Toto množství je ale jen zlomkem ochranných pomůcek, které dosud po celém světě využili zdravotníci i jednotlivci.

Podle WHO jsou další potenciálně rizikovou položkou jednorázové testovací sady, kterých jen OSN vyslala do světa na 140 milionů. To znamená zhruba 2600 tun odpadu, především plastového, a také 731 tisíc litrů chemického odpadu.

„Je zcela klíčové vybavit zdravotníky správnými ochrannými pomůckami. Podstatné je ale i to, aby se používaly bezpečně a neohrožovaly životní prostředí,“ uvedl Michael Ryan z WHO.

Rizika odpadu

„Covid-19 donutil svět, aby se začal zabývat nedostatky a zanedbávanými aspekty problému s odpady a tím, jak vyrábíme, používáme a znehodnocujeme zdravotnický materiál od kolébky až do hrobu,“ doplnila jeho kolegyně Maria Neiraová, která ve WHO vede oddělení pro životní prostředí a boj se změnami klimatu.

Podle WHO celosvětově až třetina zdravotnických zařízení není vybavená na to, aby si poradila s odpadem. V rozvojových zemích je to až šedesát procent. Problémy existovaly už před nástupem pandemie, nyní jsou ale mnohem palčivější. Rizikem jsou odpady pro samotné zdravotníky, ale také pro lidi, kteří žijí v blízkosti skládek a spaloven, a to kvůli znečištění vzduchu, vody a mikroorganismům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 2 hhodinami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 12 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...