Svět je na cestě k oteplení o 2,4 stupně, varuje zpráva

Přes sliby, které zatím přinesla klimatická konference OSN v Glasgow, je svět na cestě k nárůstu globálních teplot o 2,4 stupně Celsia do konce století, konstatuje nově zveřejněná zpráva vědecké iniciativy Climate Action Tracker (CAT).

Zvýšení teplot by se tak oproti době před průmyslovou revolucí výrazně dostalo nad hranici 1,5 stupně Celsia, kterou si jako limit stanovili světoví lídři na pařížské klimatické konferenci v roce 2015 ve snaze odvrátit nejnebezpečnější dopady klimatických změn.

Konference COP26 v Glasgow má „výrazné limity v důvěryhodnosti, činech i závazcích,“ tvrdí projekt CAT, za nímž stojí několik organizací včetně například prestižního německého Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu. Konference v Glasgow je přitom vnímána jako klíčový moment pro odvrácení negativních dopadů klimatických změn.

Slabiny dohody

Iniciativa CAT se zaměřila na sliby, které učinily vlády před rokováním v Glasgow i během něho. Tvrdí, že v roce 2030 bude objem emisí skleníkových plynů dvakrát tak velký, než jaký by měl být, aby se podařilo udržet nárůst globálních teplot pod hranicí 1,5 stupně.

Přední světoví odborníci na klima před konferencí COP26 upozornili, že limit zvýšení globální teploty o 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové době není nahodilý. „Zvýšení o 1,5 stupně Celsia není nahodilé číslo, není to politické číslo. Je to hranice planety. Každý další zlomek stupně je nebezpečný,“ podtrhl například podle deníku The Guardian šéf Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu a jeden z předních světových odborníků na tuto problematiku Johan Rockström.

Dohoda zmírní následky změn

Přestože nově zveřejněná zpráva mírní nadšení z konference v Glasgow, výhled projektu CAT se od pařížské klimatické konference v roce 2015 přece jen zlepšil. Tehdy totiž platforma odhadovala, že je planeta na cestě ke zvýšení průměrných teplot o 3,6 stupně Celsia.

CAT uvedl, že vyhlídky zlepšily sliby USA a Číny dosáhnout uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy v objemu vyprodukovaných a pohlcených skleníkových plynů. Upozornil ale, že vize většiny zemí, jak neutrality dosáhnout, nejsou kvalitní a jen hrstka států má plány, jak tohoto cíle dosáhnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 5 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 11 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 12 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 12 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...