Svět je na cestě k oteplení o 2,4 stupně, varuje zpráva

Přes sliby, které zatím přinesla klimatická konference OSN v Glasgow, je svět na cestě k nárůstu globálních teplot o 2,4 stupně Celsia do konce století, konstatuje nově zveřejněná zpráva vědecké iniciativy Climate Action Tracker (CAT).

Zvýšení teplot by se tak oproti době před průmyslovou revolucí výrazně dostalo nad hranici 1,5 stupně Celsia, kterou si jako limit stanovili světoví lídři na pařížské klimatické konferenci v roce 2015 ve snaze odvrátit nejnebezpečnější dopady klimatických změn.

Konference COP26 v Glasgow má „výrazné limity v důvěryhodnosti, činech i závazcích,“ tvrdí projekt CAT, za nímž stojí několik organizací včetně například prestižního německého Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu. Konference v Glasgow je přitom vnímána jako klíčový moment pro odvrácení negativních dopadů klimatických změn.

Slabiny dohody

Iniciativa CAT se zaměřila na sliby, které učinily vlády před rokováním v Glasgow i během něho. Tvrdí, že v roce 2030 bude objem emisí skleníkových plynů dvakrát tak velký, než jaký by měl být, aby se podařilo udržet nárůst globálních teplot pod hranicí 1,5 stupně.

Přední světoví odborníci na klima před konferencí COP26 upozornili, že limit zvýšení globální teploty o 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové době není nahodilý. „Zvýšení o 1,5 stupně Celsia není nahodilé číslo, není to politické číslo. Je to hranice planety. Každý další zlomek stupně je nebezpečný,“ podtrhl například podle deníku The Guardian šéf Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu a jeden z předních světových odborníků na tuto problematiku Johan Rockström.

Dohoda zmírní následky změn

Přestože nově zveřejněná zpráva mírní nadšení z konference v Glasgow, výhled projektu CAT se od pařížské klimatické konference v roce 2015 přece jen zlepšil. Tehdy totiž platforma odhadovala, že je planeta na cestě ke zvýšení průměrných teplot o 3,6 stupně Celsia.

CAT uvedl, že vyhlídky zlepšily sliby USA a Číny dosáhnout uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy v objemu vyprodukovaných a pohlcených skleníkových plynů. Upozornil ale, že vize většiny zemí, jak neutrality dosáhnout, nejsou kvalitní a jen hrstka států má plány, jak tohoto cíle dosáhnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 17 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 19 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...