Více než třetina úmrtí způsobených horkem je nyní přímým důsledkem oteplení globálního klimatu, uvádí nová studie na téma dopadů klimatických změn. Podle autorů každý rok čistě kvůli tomuto faktoru zemřou tisíce lidí. Započteny přitom nejsou oběti dalších fenoménů spojených s oteplováním, jako jsou intenzivnější bouře nebo sucha. Studie vyšla v odborném časopise Nature Climate Change.
Na výzkumu se podílely desítky badatelů, kteří zmapovali horkem způsobená úmrtí z let 1991 až 2018 ve 732 městech po celém světě. Z nich 37 procent zavinily zvýšené teploty plynoucí z klimatických změn způsobených lidskou činností.
Podíl úmrtí spojených s globálním oteplováním byl podle autorů studie nejvyšší v jihoamerických městech. V brazilském Sao Paulu, kde žije přes deset milionů lidí, podle výzkumu na každý rok připadá 239 smrtí, které jsou důsledkem klimatických změn. Dalšími rizikovými zónami jsou v této souvislosti jižní Evropa a jižní Asie, uvedla Ana Vicedová-Cabreraová z Bernské univerzity ve Švýcarsku, která výzkumný projekt vedla.
Ona a její kolegové vypočítali, že v mapovaných městech ročně kvůli nárůstu teplot umře na 9700 lidí. Globálně by pak byl součet mnohem vyšší, míní hlavní autorka studie. „Jsou to úmrtí spojená s horkem, kterým ve skutečnosti lze zabránit. Je to něco, co přímo způsobujeme,“ dodala Vicedová-Cabreraová.
Odborná veřejnost má za to, že tyto ztracené životy jsou jen zlomkem celkové bilance klimatických změn, píše agentura AP. Další oběti způsobují extrémní meteorologické jevy poháněné současnými trendy, jako různé bouře, záplavy a období sucha.
Města se připravují
Řada měst se na tyto probíhající změny snaží adaptovat – typickým příkladem je v květnu schválený pražský klimatický plán. Rozsáhlé investice představila i administrativa amerického prezidenta Bidena – Spojené státy jsou vzhledem ke svému klimatu, vysokým emisím i geografické poloze klimatickými změnami značně zranitelné. V USA přibývá měst, která zavádějí nové programy na zvládnutí extrémů. Mnohde vytvořili nové funkce, například koordinátory pro problémy vyvolané vedrem, sezonními záplavami nebo požáry.
V Tucsonu najali do správy lesníka, v Miami jmenovali úředníka pro horko, v Los Angeles ředitele oddělení klimatické pohotovosti. Nějaký druh nového programu od roku 2019 vznikl ve 30 amerických městech včetně Phoenixu, Houstonu, Louisvillu, Nashvillu nebo Oaklandu.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) v květnu zveřejnila výsledky pozorování, z nichž vyplývá, že vlny veder jsou v USA stále častější, požáry spalují stále více pozemků a území na východě a jihu USA čelí častějším záplavám. Zveřejnění těchto údajů několik let bránila minulá administrativa Donalda Trumpa.
Alice Hillová z newyorské rady pro zahraniční vztahy řekla, že nejvíc tyto změny dopadají na chudé oblasti a na místa obývaná menšinami. „Čelí většímu riziku a je třeba je lépe chránit,“ řekla.
Některá města jako Los Angeles doufají, že to přiměje administrativu současného prezidenta Joea Bidena ke zvýšení financí určených na řešení problému. V lednu administrativa nařídila, aby 40 procent peněz z federálního programu obnovitelné energie směřovalo do dosud zanedbávaných regionů. Bidenův předchůdce Trump rizika spojená s klimatickou změnou bagatelizoval a USA za jeho vlády odstoupily od mezinárodní úmluvy, která má klimatické změny zpomalit. Biden se k dohodě vrátil a jeho vláda zavádí programy na ochranu klimatu. Chce zjistit, která místa v USA jsou nejohroženější a potřebují federální pomoc.
Miami a Los Angeles
Ve floridském okrese Miami-Dade vznikla letos nová funkce šéfa oddělení pro vlny horkého počasí. Loni panovaly v Miami 41 dní teploty nad 40 stupňů Celsia a letos se oblast připravuje na ještě větší vedro. Starostka Daniella Levinová Cavaová řekla, že je třeba se zaměřit na strategii zvládání veder s ohledem na občany s nízkými příjmy a na příslušníky menšin, kteří mají menší možnosti se se situací sami vypořádat. Úřad, který dočasně vede Jane Gilbertová, se zaměří na nejohroženější lidi, což jsou děti, senioři a chronicky nemocní. Bude řešit podmínky zaměstnanců pracujících venku a vytvoří klimatizovaná komunitní střediska, kam se budou moci lidé uchýlit za veder nebo při bouřích.
Úřad klimatické pohotovosti v Los Angeles chce zajistit, aby se do všech míst dostaly sazenice stromů, které přispějí k ochlazování, aby na autobusových zastávkách byla stinná místa a aby začala obnova znečištěných oblastí. Úřad má pro příští fiskální rok k dispozici 1,1 milionu dolarů (23 milionů korun). V Los Angeles mají do roku 2050 jezdit jenom auta s nulovými emisemi a do roku 2035 má město mít k dispozici jenom elektřinu získanou z obnovitelných zdrojů.
