Studie naznačuje účinek některých vitaminů proti covidu u žen

Pravidelné užívání některých vitaminů a doplňků stravy může mít podle nové studie souvislost s nižším rizikem covidu-19, přinejmenším u žen. Výsledky jsou ale možná zkreslené dalšími neznámými faktory, varují vědci.

Od počátku pandemie covidu-19 se objevovaly otázky, zda může něco ve stravě nebo potravinových doplňcích proti této nemoci pomáhat. Existovaly náznaky, že zejména některé vitaminy by mohly mít pozitivní dopad.

Efekt těchto látek se ale nesmírně špatně sleduje a ještě hůř dokumentuje: jde vždy o kombinaci stovek různých faktorů, které se mění v průběhu dlouhého času. Aby se něco o jejich účinku mohlo zjistit, je tedy zapotřebí rozsáhlého a dlouhodobého výzkumu.

Výsledky jednoho takového byly vydány na konci dubna; proběhl na tisícovkách osob, které odpovídaly na otázky v rámci aplikace COVID Symptom Study, která byla dostupná ve Velké Británii, Spojených státech a Švédsku.

Její výsledky jsou do značné míry nečekané – našly totiž zásadní rozdíly mezi účinností těchto doplňků u mužů a u žen. Zatímco u žen se podařilo odhalit nižší míru infekce covidem-19 u těch, které užívaly multivitaminy, probiotika, omega-3 mastné kyseliny a doplňky vitaminu D, u mužů se žádná podobná korelace nenašla.

U mužů ani u žen také podle této studie nebyla pozorovaná žádná souvislost mezi pravděpodobností infekce covidem a užíváním vitaminu C, zinku a česnekových doplňků.

I když jsou tato zjištění zajímavá a představují jedny z prvních údajů o použití a riziku potravinových doplňků a vitaminů v souvislosti s novým koronavirem, autoři studie z King's College ve Velké Británii varují, že jejich práce je zatím jen předběžná – její největší slabinou je, že je založena na údajích, které lidé sami nahlásili a vědci tedy nejsou s to jejich pravdivost ověřovat.

„Podstatné je, že náš výzkum je observační studie, a ne klinická studie,“ říká hlavní autorka studie Cristina Menniová z Kings College v Londýně. „Na základě údajů, které jsme z ní získali, nemůžeme dávat silná doporučení.“

Výzkum, který vyšel 19. dubna v časopise BMJ Nutrition, Prevention and Health, je důležitý především tím, že jde o jednu z prvních rozsáhlých prací o různých druzích doplňků a covidu – poskytuje tak skvělý výchozí bod pro další výzkum, tvrdí doktorka Menniová.

Chybí data

Menniová uvedla, že od začátku pandemie se hodně spekuluje o výhodách užívání vitamínů na posílení imunitního systému proti covidu-19, ale tato odvážná tvrzení podporuje jen velmi málo údajů. Lidé ale chtěli zejména v době, kdy ještě neexistovaly proti covidu žádné účinné léky, alespoň nějakou naději.

Na začátku první karantény v březnu 2020 britský trh s doplňky stravy raketově vzrostl o 19,5 procenta; například prodej vitaminu C stoupl o 110 procent a prodej multivitaminů o 93 procent. Ve Spojených státech se prodej zinku podle nové studie zvýšil během sedmidenního období v březnu 2020 o 415 procent.

Menniová a její tým analyzovali data z podskupiny 445 tisíc uživatelů aplikace COVID Symptom Study. Aplikace, která byla spuštěna koncem března 2020, také shromažďovala informace jejích uživatelů o výsledcích testů na covid, stresu a duševním zdraví, změnách hmotnosti, stravovacích a pohybových návycích a užívání vitamínů a doplňků stravy.

Aplikace také žádala uživatele o informace, jako je věk, poloha, index tělesné hmotnosti, etnický původ, socioekonomický status a zda jsou její uživatelé zdravotníci nebo ne.

Výzkumníci se uživatelů ptali, jestli užívali některý z následujících doplňků stravy nejméně třikrát týdně po dobu delší než tři měsíce: omega-3, probiotika, česnek, multivitaminy, vitamin D, vitamin C a zinek. Všechny tyto látky jsou spojené s pozitivním dopadem proti virózám a hodně se u nich spekulovalo také jako o možné zbrani proti covidu-19.

Soubor dat zahrnoval vlastní hlášení od 45 757 Američanů, kteří aplikaci používali od května do června 2020. Sedmdesát jedna procent amerických uživatelů uvedlo, že užívá doplňky stravy, zatímco 29 procent nikoli. Během tříměsíčního období 3213 lidí uvedlo, že měli pozitivní test na covid-19.

Američané, kteří hlásili užívání probiotik, omega-3 mastných kyselin, multivitaminů a vitaminu D, měli během tří měsíců studie o 18 procent, 21 procent, 12 procent a 24 procent nižší riziko pozitivního testu na covid-19. Když výzkumníci kontrolovali pohlaví, věk, nadváhu, kuřácké návyky a základní zdravotní stav, data odhalila, že u mužů ve studii neexistuje žádný ochranný účinek proti covidu spojený s užíváním některého z vitaminů a doplňků stravy.

Údaje ze Spojeného království a Švédska vykazovaly podobné vzorce.

Podle doktorky Menniové není jasné, proč data ukázala souvislost mezi doplňkovým užíváním a covidem-19 u žen, ale nikoliv u mužů. Možnou příčinou by mohlo být, že podle údajů z aplikace měly ženy také větší tendenci hlásit, že zůstávají doma a ruší plány více než muži; a ve studii bylo také více žen.

Náhoda? Brzy budeme vědět víc

Výsledky tedy nejsou dostatečné k tomu, aby vědci mohli říct, že některý z potravinových doplňků dá člověku větší šanci boj s novým koronavirem vyhrát.

Podle Menniové totiž mohla hrát roli i takzvaná„zdravotní předpojatost“. Uživatelé si totiž aplikaci stáhli dobrovolně – díky ní pravidelně sledovali své chování i rizika covidu. Většina uživatelů aplikace pravidelně užívala nějaké doplňky stravy, což znamená, že si tito lidé možná byli více vědomi zdravých rizik pandemického viru – a proto si dávali větší pozor na jiné zdravotní návyky, jako mytí rukou, nošení roušek a sociální distancování – tedy tři faktory, které prokazatelně pomáhají chránit před covidem.

Menniová dodává, že v současné době probíhají také dvě klinické studie (jedna pod vedením vědců z Velké Británie a druhá pod vedením francouzského týmu), které se zabývají vitaminem D a jeho potenciálně ochranným účinkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 14 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 15 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 18 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 20 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...