Studie naznačuje účinek některých vitaminů proti covidu u žen

Pravidelné užívání některých vitaminů a doplňků stravy může mít podle nové studie souvislost s nižším rizikem covidu-19, přinejmenším u žen. Výsledky jsou ale možná zkreslené dalšími neznámými faktory, varují vědci.

Od počátku pandemie covidu-19 se objevovaly otázky, zda může něco ve stravě nebo potravinových doplňcích proti této nemoci pomáhat. Existovaly náznaky, že zejména některé vitaminy by mohly mít pozitivní dopad.

Efekt těchto látek se ale nesmírně špatně sleduje a ještě hůř dokumentuje: jde vždy o kombinaci stovek různých faktorů, které se mění v průběhu dlouhého času. Aby se něco o jejich účinku mohlo zjistit, je tedy zapotřebí rozsáhlého a dlouhodobého výzkumu.

Výsledky jednoho takového byly vydány na konci dubna; proběhl na tisícovkách osob, které odpovídaly na otázky v rámci aplikace COVID Symptom Study, která byla dostupná ve Velké Británii, Spojených státech a Švédsku.

Její výsledky jsou do značné míry nečekané – našly totiž zásadní rozdíly mezi účinností těchto doplňků u mužů a u žen. Zatímco u žen se podařilo odhalit nižší míru infekce covidem-19 u těch, které užívaly multivitaminy, probiotika, omega-3 mastné kyseliny a doplňky vitaminu D, u mužů se žádná podobná korelace nenašla.

U mužů ani u žen také podle této studie nebyla pozorovaná žádná souvislost mezi pravděpodobností infekce covidem a užíváním vitaminu C, zinku a česnekových doplňků.

I když jsou tato zjištění zajímavá a představují jedny z prvních údajů o použití a riziku potravinových doplňků a vitaminů v souvislosti s novým koronavirem, autoři studie z King's College ve Velké Británii varují, že jejich práce je zatím jen předběžná – její největší slabinou je, že je založena na údajích, které lidé sami nahlásili a vědci tedy nejsou s to jejich pravdivost ověřovat.

„Podstatné je, že náš výzkum je observační studie, a ne klinická studie,“ říká hlavní autorka studie Cristina Menniová z Kings College v Londýně. „Na základě údajů, které jsme z ní získali, nemůžeme dávat silná doporučení.“

Výzkum, který vyšel 19. dubna v časopise BMJ Nutrition, Prevention and Health, je důležitý především tím, že jde o jednu z prvních rozsáhlých prací o různých druzích doplňků a covidu – poskytuje tak skvělý výchozí bod pro další výzkum, tvrdí doktorka Menniová.

Chybí data

Menniová uvedla, že od začátku pandemie se hodně spekuluje o výhodách užívání vitamínů na posílení imunitního systému proti covidu-19, ale tato odvážná tvrzení podporuje jen velmi málo údajů. Lidé ale chtěli zejména v době, kdy ještě neexistovaly proti covidu žádné účinné léky, alespoň nějakou naději.

Na začátku první karantény v březnu 2020 britský trh s doplňky stravy raketově vzrostl o 19,5 procenta; například prodej vitaminu C stoupl o 110 procent a prodej multivitaminů o 93 procent. Ve Spojených státech se prodej zinku podle nové studie zvýšil během sedmidenního období v březnu 2020 o 415 procent.

Menniová a její tým analyzovali data z podskupiny 445 tisíc uživatelů aplikace COVID Symptom Study. Aplikace, která byla spuštěna koncem března 2020, také shromažďovala informace jejích uživatelů o výsledcích testů na covid, stresu a duševním zdraví, změnách hmotnosti, stravovacích a pohybových návycích a užívání vitamínů a doplňků stravy.

Aplikace také žádala uživatele o informace, jako je věk, poloha, index tělesné hmotnosti, etnický původ, socioekonomický status a zda jsou její uživatelé zdravotníci nebo ne.

Výzkumníci se uživatelů ptali, jestli užívali některý z následujících doplňků stravy nejméně třikrát týdně po dobu delší než tři měsíce: omega-3, probiotika, česnek, multivitaminy, vitamin D, vitamin C a zinek. Všechny tyto látky jsou spojené s pozitivním dopadem proti virózám a hodně se u nich spekulovalo také jako o možné zbrani proti covidu-19.

Soubor dat zahrnoval vlastní hlášení od 45 757 Američanů, kteří aplikaci používali od května do června 2020. Sedmdesát jedna procent amerických uživatelů uvedlo, že užívá doplňky stravy, zatímco 29 procent nikoli. Během tříměsíčního období 3213 lidí uvedlo, že měli pozitivní test na covid-19.

Američané, kteří hlásili užívání probiotik, omega-3 mastných kyselin, multivitaminů a vitaminu D, měli během tří měsíců studie o 18 procent, 21 procent, 12 procent a 24 procent nižší riziko pozitivního testu na covid-19. Když výzkumníci kontrolovali pohlaví, věk, nadváhu, kuřácké návyky a základní zdravotní stav, data odhalila, že u mužů ve studii neexistuje žádný ochranný účinek proti covidu spojený s užíváním některého z vitaminů a doplňků stravy.

Údaje ze Spojeného království a Švédska vykazovaly podobné vzorce.

Podle doktorky Menniové není jasné, proč data ukázala souvislost mezi doplňkovým užíváním a covidem-19 u žen, ale nikoliv u mužů. Možnou příčinou by mohlo být, že podle údajů z aplikace měly ženy také větší tendenci hlásit, že zůstávají doma a ruší plány více než muži; a ve studii bylo také více žen.

Náhoda? Brzy budeme vědět víc

Výsledky tedy nejsou dostatečné k tomu, aby vědci mohli říct, že některý z potravinových doplňků dá člověku větší šanci boj s novým koronavirem vyhrát.

Podle Menniové totiž mohla hrát roli i takzvaná„zdravotní předpojatost“. Uživatelé si totiž aplikaci stáhli dobrovolně – díky ní pravidelně sledovali své chování i rizika covidu. Většina uživatelů aplikace pravidelně užívala nějaké doplňky stravy, což znamená, že si tito lidé možná byli více vědomi zdravých rizik pandemického viru – a proto si dávali větší pozor na jiné zdravotní návyky, jako mytí rukou, nošení roušek a sociální distancování – tedy tři faktory, které prokazatelně pomáhají chránit před covidem.

Menniová dodává, že v současné době probíhají také dvě klinické studie (jedna pod vedením vědců z Velké Británie a druhá pod vedením francouzského týmu), které se zabývají vitaminem D a jeho potenciálně ochranným účinkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 1 hhodinou

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.