Studie naznačuje účinek některých vitaminů proti covidu u žen

Pravidelné užívání některých vitaminů a doplňků stravy může mít podle nové studie souvislost s nižším rizikem covidu-19, přinejmenším u žen. Výsledky jsou ale možná zkreslené dalšími neznámými faktory, varují vědci.

Od počátku pandemie covidu-19 se objevovaly otázky, zda může něco ve stravě nebo potravinových doplňcích proti této nemoci pomáhat. Existovaly náznaky, že zejména některé vitaminy by mohly mít pozitivní dopad.

Efekt těchto látek se ale nesmírně špatně sleduje a ještě hůř dokumentuje: jde vždy o kombinaci stovek různých faktorů, které se mění v průběhu dlouhého času. Aby se něco o jejich účinku mohlo zjistit, je tedy zapotřebí rozsáhlého a dlouhodobého výzkumu.

Výsledky jednoho takového byly vydány na konci dubna; proběhl na tisícovkách osob, které odpovídaly na otázky v rámci aplikace COVID Symptom Study, která byla dostupná ve Velké Británii, Spojených státech a Švédsku.

Její výsledky jsou do značné míry nečekané – našly totiž zásadní rozdíly mezi účinností těchto doplňků u mužů a u žen. Zatímco u žen se podařilo odhalit nižší míru infekce covidem-19 u těch, které užívaly multivitaminy, probiotika, omega-3 mastné kyseliny a doplňky vitaminu D, u mužů se žádná podobná korelace nenašla.

U mužů ani u žen také podle této studie nebyla pozorovaná žádná souvislost mezi pravděpodobností infekce covidem a užíváním vitaminu C, zinku a česnekových doplňků.

I když jsou tato zjištění zajímavá a představují jedny z prvních údajů o použití a riziku potravinových doplňků a vitaminů v souvislosti s novým koronavirem, autoři studie z King's College ve Velké Británii varují, že jejich práce je zatím jen předběžná – její největší slabinou je, že je založena na údajích, které lidé sami nahlásili a vědci tedy nejsou s to jejich pravdivost ověřovat.

„Podstatné je, že náš výzkum je observační studie, a ne klinická studie,“ říká hlavní autorka studie Cristina Menniová z Kings College v Londýně. „Na základě údajů, které jsme z ní získali, nemůžeme dávat silná doporučení.“

Výzkum, který vyšel 19. dubna v časopise BMJ Nutrition, Prevention and Health, je důležitý především tím, že jde o jednu z prvních rozsáhlých prací o různých druzích doplňků a covidu – poskytuje tak skvělý výchozí bod pro další výzkum, tvrdí doktorka Menniová.

Chybí data

Menniová uvedla, že od začátku pandemie se hodně spekuluje o výhodách užívání vitamínů na posílení imunitního systému proti covidu-19, ale tato odvážná tvrzení podporuje jen velmi málo údajů. Lidé ale chtěli zejména v době, kdy ještě neexistovaly proti covidu žádné účinné léky, alespoň nějakou naději.

Na začátku první karantény v březnu 2020 britský trh s doplňky stravy raketově vzrostl o 19,5 procenta; například prodej vitaminu C stoupl o 110 procent a prodej multivitaminů o 93 procent. Ve Spojených státech se prodej zinku podle nové studie zvýšil během sedmidenního období v březnu 2020 o 415 procent.

Menniová a její tým analyzovali data z podskupiny 445 tisíc uživatelů aplikace COVID Symptom Study. Aplikace, která byla spuštěna koncem března 2020, také shromažďovala informace jejích uživatelů o výsledcích testů na covid, stresu a duševním zdraví, změnách hmotnosti, stravovacích a pohybových návycích a užívání vitamínů a doplňků stravy.

Aplikace také žádala uživatele o informace, jako je věk, poloha, index tělesné hmotnosti, etnický původ, socioekonomický status a zda jsou její uživatelé zdravotníci nebo ne.

Výzkumníci se uživatelů ptali, jestli užívali některý z následujících doplňků stravy nejméně třikrát týdně po dobu delší než tři měsíce: omega-3, probiotika, česnek, multivitaminy, vitamin D, vitamin C a zinek. Všechny tyto látky jsou spojené s pozitivním dopadem proti virózám a hodně se u nich spekulovalo také jako o možné zbrani proti covidu-19.

Soubor dat zahrnoval vlastní hlášení od 45 757 Američanů, kteří aplikaci používali od května do června 2020. Sedmdesát jedna procent amerických uživatelů uvedlo, že užívá doplňky stravy, zatímco 29 procent nikoli. Během tříměsíčního období 3213 lidí uvedlo, že měli pozitivní test na covid-19.

Američané, kteří hlásili užívání probiotik, omega-3 mastných kyselin, multivitaminů a vitaminu D, měli během tří měsíců studie o 18 procent, 21 procent, 12 procent a 24 procent nižší riziko pozitivního testu na covid-19. Když výzkumníci kontrolovali pohlaví, věk, nadváhu, kuřácké návyky a základní zdravotní stav, data odhalila, že u mužů ve studii neexistuje žádný ochranný účinek proti covidu spojený s užíváním některého z vitaminů a doplňků stravy.

Údaje ze Spojeného království a Švédska vykazovaly podobné vzorce.

Podle doktorky Menniové není jasné, proč data ukázala souvislost mezi doplňkovým užíváním a covidem-19 u žen, ale nikoliv u mužů. Možnou příčinou by mohlo být, že podle údajů z aplikace měly ženy také větší tendenci hlásit, že zůstávají doma a ruší plány více než muži; a ve studii bylo také více žen.

Náhoda? Brzy budeme vědět víc

Výsledky tedy nejsou dostatečné k tomu, aby vědci mohli říct, že některý z potravinových doplňků dá člověku větší šanci boj s novým koronavirem vyhrát.

Podle Menniové totiž mohla hrát roli i takzvaná„zdravotní předpojatost“. Uživatelé si totiž aplikaci stáhli dobrovolně – díky ní pravidelně sledovali své chování i rizika covidu. Většina uživatelů aplikace pravidelně užívala nějaké doplňky stravy, což znamená, že si tito lidé možná byli více vědomi zdravých rizik pandemického viru – a proto si dávali větší pozor na jiné zdravotní návyky, jako mytí rukou, nošení roušek a sociální distancování – tedy tři faktory, které prokazatelně pomáhají chránit před covidem.

Menniová dodává, že v současné době probíhají také dvě klinické studie (jedna pod vedením vědců z Velké Británie a druhá pod vedením francouzského týmu), které se zabývají vitaminem D a jeho potenciálně ochranným účinkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 10 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 11 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 13 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 16 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...