Stav Čecha léčeného remdesivirem se výrazně zlepšuje, oznámila nemocnice

Stav pacienta s COVID-19, kterému lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) tři dny podávají experimentální lék remdesivir, se výrazně zlepšil. Muž, kterého nemocnice přijímala se selháním plic, mohl být odpojen od přístroje ECMO, který zajišťuje mimotělní okysličování krve. Ředitel VFN David Feltl nicméně novinářům na odpoledním briefingu řekl, že stav pacienta zůstává velmi vážný, navíc se zlepšoval už před podáním léku. Zdůraznil, že je nutné především řešit testovací kapacity a možnosti zdravotnického personálu, který nyní podle něj pracuje na hraně sebeobětování.

Muž je jediným z pacientů v ČR, pro kterého lékaři remdesivir dostali, například na Bulovce s žádostí o lék neuspěli. Podle zástupce přednosty anesteziologické kliniky VFN Martina Balíka má muž poškozené plíce. Nejprve byl 10. března přijat do Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči s podezřením na zápal plic, po pěti dnech ho převzala VFN, kde byl napojen na ECMO. Těchto přístrojů pro nejvážněji postižené pacienty s COVID-19 je v Česku 74, k péči o další vážné případy jsou třeba plicní ventilátory nebo podávání kyslíku.

9 minut
Co je Remdesivir a jak se používá?
Zdroj: ČT24

Feltl řekl, že stav pacienta se částečně zlepšoval už před podáním léku. „Nadále je to experimentální léčba, situace je mnohem složitější, než že přišel lék a zachránil pacienta,“ uvedl. Balík řekl, že terapie je komplexní a nemocnice na lék čekala týden. „To je strašně dlouhá doba, kterou v intenzivní péči nemůžete nechat jen na čekání, musíte se toho pacienta snažit dát dohromady,“ uvedl. Podávání léku pacientovi neuškodilo. „Ale nemáme jistotu, že remdesivir je klíčová substance,“ zdůraznil.

Nemocnice získala povolení použít experimentální lék od americké firmy Gilead, který vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře. Společnost ale zároveň v neděli oznámila, že přestává „kvůli přílišné poptávce v posledních dnech“ udělovat povolení k pokusné léčbě. Jedinou výjimku budou tvořit těhotné ženy a děti mladší 18 let. Poslední dávku léku by pacient z VFN měl dostat za šest dní.

Vývoj ohledně remdesiviru je nejistý

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly Česko jedná o dalších možnostech užívání léku v další fázi jeho vývoje. V Evropě by podle něj mohla být uložena jistá zásoba, kterou by americká firma schvalovala pro pacienty. První dávka dodaná do Česka byla podle VFN zdarma, další by muselo české zdravotnictví hradit.

23 minut
Rozhovor s Tomášem Cihlářem, spoluautorem látky, která se testuje proti novému koronaviru
Zdroj: ČT24

Remdesivir je antivirotikum, které zabraňuje množení viru. Původně měl sloužit pro léčbu nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, epidemii se však podařilo zastavit a testy léku byly přerušeny. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která remdesivir označila za „nejslibnějšího kandidáta“ v boji proti novému koronaviru, tento lék zabíral i na nemoci SARS a MERS, jež jsou způsobeny příbuzným typem koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
15. 5. 2025

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
15. 5. 2025

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
15. 5. 2025

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...