Stav Čecha léčeného remdesivirem se výrazně zlepšuje, oznámila nemocnice

Stav pacienta s COVID-19, kterému lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) tři dny podávají experimentální lék remdesivir, se výrazně zlepšil. Muž, kterého nemocnice přijímala se selháním plic, mohl být odpojen od přístroje ECMO, který zajišťuje mimotělní okysličování krve. Ředitel VFN David Feltl nicméně novinářům na odpoledním briefingu řekl, že stav pacienta zůstává velmi vážný, navíc se zlepšoval už před podáním léku. Zdůraznil, že je nutné především řešit testovací kapacity a možnosti zdravotnického personálu, který nyní podle něj pracuje na hraně sebeobětování.

Muž je jediným z pacientů v ČR, pro kterého lékaři remdesivir dostali, například na Bulovce s žádostí o lék neuspěli. Podle zástupce přednosty anesteziologické kliniky VFN Martina Balíka má muž poškozené plíce. Nejprve byl 10. března přijat do Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči s podezřením na zápal plic, po pěti dnech ho převzala VFN, kde byl napojen na ECMO. Těchto přístrojů pro nejvážněji postižené pacienty s COVID-19 je v Česku 74, k péči o další vážné případy jsou třeba plicní ventilátory nebo podávání kyslíku.

9 minut
Co je Remdesivir a jak se používá?
Zdroj: ČT24

Feltl řekl, že stav pacienta se částečně zlepšoval už před podáním léku. „Nadále je to experimentální léčba, situace je mnohem složitější, než že přišel lék a zachránil pacienta,“ uvedl. Balík řekl, že terapie je komplexní a nemocnice na lék čekala týden. „To je strašně dlouhá doba, kterou v intenzivní péči nemůžete nechat jen na čekání, musíte se toho pacienta snažit dát dohromady,“ uvedl. Podávání léku pacientovi neuškodilo. „Ale nemáme jistotu, že remdesivir je klíčová substance,“ zdůraznil.

Nemocnice získala povolení použít experimentální lék od americké firmy Gilead, který vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře. Společnost ale zároveň v neděli oznámila, že přestává „kvůli přílišné poptávce v posledních dnech“ udělovat povolení k pokusné léčbě. Jedinou výjimku budou tvořit těhotné ženy a děti mladší 18 let. Poslední dávku léku by pacient z VFN měl dostat za šest dní.

Vývoj ohledně remdesiviru je nejistý

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly Česko jedná o dalších možnostech užívání léku v další fázi jeho vývoje. V Evropě by podle něj mohla být uložena jistá zásoba, kterou by americká firma schvalovala pro pacienty. První dávka dodaná do Česka byla podle VFN zdarma, další by muselo české zdravotnictví hradit.

23 minut
Rozhovor s Tomášem Cihlářem, spoluautorem látky, která se testuje proti novému koronaviru
Zdroj: ČT24

Remdesivir je antivirotikum, které zabraňuje množení viru. Původně měl sloužit pro léčbu nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, epidemii se však podařilo zastavit a testy léku byly přerušeny. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která remdesivir označila za „nejslibnějšího kandidáta“ v boji proti novému koronaviru, tento lék zabíral i na nemoci SARS a MERS, jež jsou způsobeny příbuzným typem koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští lékaři hledají metodu, jak vystopovat pachatele rakoviny v mozku

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.
před 17 hhodinami

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
2. 6. 2025

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
2. 6. 2025

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
2. 6. 2025
Načítání...