Smrtnost nového koronaviru se pravděpodobně snižuje. A tento trend nelze přisoudit jen tomu, že by se před ním dařilo lépe chránit zranitelné skupiny obyvatel, ukazuje výzkum z Oxfordu.
Smrtících případů covidu ubývá. A není to jen tím, že méně zasahuje zranitelné, naznačuje studie
Od léta se pravidelně objevují zprávy o tom, že „nový koronavirus ztrácí sílu“ a že výrazně klesá počet úmrtí na tuto nemoc. Nejčastějším argumentem je, že se jedná o dopad situace, kdy virus méně proniká mezi ty nejvíce zranitelné skupiny, tedy především seniory.
Britští vědci se ale podívali na to, jaký je počet vyléčených v různých věkových skupinách. Výsledky ukázaly, že procento uzdravených oproti jaru vzrostlo u všech.
- Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortalita) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Úmrtnost se vztahuje k celkové populaci, smrtnost pouze k nemocným daným typem choroby.
Výzkumníci vyšli z toho, že již dříve zjistili, že v jejich zemi významně poklesla smrtnost covidu-19, tedy počet zemřelých vůči počtu nakažených. Chtěli v analýzách pokračovat, ale ukázalo se, že Británie si nevede statistiky smrtnosti podle věku, proto využili data z Německa, které je má.
Úspěšné Německo
Německo patří v Evropě mezi státy s nejnižší mírou smrtnosti. Přisuzuje se to jednak masivnímu testování, které odhalí obrovské množství případů, ale také kvalitě německé zdravotní péče.
Vědci sledovali, jak se smrtnost proměňovala mezi 10. a 35. týdnem roku, tedy od začátku března do konce srpna. Výsledek byl poměrně jednoznačný, zatímco na začátku pandemie odrážel počet úmrtí počet nakažených, později se trend změnil: zatímco případů přibývá, úmrtí ubývá.
Ještě zajímavějším zjištěním ale bylo to, jak moc se tyto změny projevily u různých věkových kategorií. Tou nejohroženější skupinou jsou u covidu senioři ve věku nad 80 let, na začátku roku na covid v této skupině umíralo 29 procent nakažených. Jenže během jara toto číslo pokleslo na 17 procent a od poloviny července dokonce na 11 procent.
Značný pokles smrtnosti vědci zaznamenali také u skupiny 60 až 79 let, kde smrtnost klesla z 9 procent na přelomu března a dubna na 2 procenta v srpnu. Celkově data podle tohoto výzkumu říkají, že úmrtí ubývalo u všech věkových skupin, ale právě u těch nejstarších došlo k největším pozitivním změnám.
Příčin může být několik
Autoři práce předpokládají, že v zemích, kde byla na jaře smrtnost vyšší, budou hlásit ještě výraznější zlepšení než v Německu. Tato studie sice zatím neprošla recenzním řízením, ale protože jde vlastně jen o jednoduchou statistickou studii založenou na jednotné metodologii a vycházející z jednotných, zpracovaných i ověřených dat, není podle autorů příliš důvodů, proč by jím brzy neměla projít.
Vědci v tomto výzkumu nehledali příčiny zlepšení, ty zatím nikdo s jistotou nezná a podle řady článků v odborném tisku bude ve hře zřejmě více faktorů: od nižší virové nálože během léta přes lepší poznání nemoci až po kvalitnější léčbu prvními schválenými léky, které proti koronaviru prokazatelně zabírají, ať už je to remdesivir, nebo steroidy.