Schopnost útočit i přežívat. Dvě klíčové vlastnosti, které pomáhají novému koronaviru

Počty nakažených nemocí COVID-19 stále stoupají a vědci se snaží pochopit, jak je to možné. Nové informace ukazují, že některé vlastnosti viru mu umožňují udržovat se dlouhou dobu na povrchu předmětů. Velmi snadno se šíří i vzduchem.

Nový koronavirus má dvě schopnosti, díky nimž umí nakazit snadno velké množství lidí.

Schopnost nakazit

Genetici už dokázali rozpoznat klíčový prvek viru – je jím protein na jeho povrchu. Ten má tvar bodce nebo hrotu, jenž je schopen přichytit se na buněčné membráně. Cílem tohoto útoku je buněčný receptor ACE2, který se nachází hluboko v lidských plicích. Jedná se o bílkovinu, která tvoří součást buňky a právě na ni se dokáže virus připojit.

Trojrozměrná analýza molekulární struktury tohoto proteinu ukázala, že vazby u nového koronaviru mohou být až desetkrát silnější než u SARS; právě to vysvětluje výrazně lepší schopnost této choroby rychle se šířit z osoby na osobu.

Schopnost přežít

Nový koronavirus má také schopnost přežívat dlouhou dobu na povrchu předmětů, zejména těch hladkých. Velká studie německých vědců popsala, že koronaviry obecně vydrží být infekční po dobu dvou hodin až devíti dnů – podle podmínek. Některé druhy koronavirů jsou ale schopné přežít na vhodném povrchu až 28 dní. Obecně u všech koronavirů platí, že při teplotě mezi 30 a 40 stupni Celsia jejich schopnost přežívat výrazně klesá.

Co se týká nového koronaviru, není ještě dostatek informací. Existují ale první studie, které naznačují, že jeho schopnost přežívat na různých površích není zdaleka tak vysoká – je podobná tomu, jak se choval virus SARS v roce 2003.

V rámci jednoho takového výzkumu, který ale ještě neprošel recenzním řízením, vědci stříkali virus v kapénkách do vzduchu a sledovali, jak dlouho přetrvá ve vzduchu i na místech, kam kapičky dopadnou.

Výsledky ukázaly, že ve vzduchu virus vydržel po dobu asi tří hodin, na mědi čtyři hodiny, 24 hodin na kartonu a asi dva až tři dny na umělé hmotě nebo nerezové oceli.

Podle autorů výzkumu výsledky ještě více zdůrazňují, jak důležité je mýt si ruce, dávat si pozor na infikované a jak zásadní je čistit kontaminované plochy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...