Schopnost útočit i přežívat. Dvě klíčové vlastnosti, které pomáhají novému koronaviru

Počty nakažených nemocí COVID-19 stále stoupají a vědci se snaží pochopit, jak je to možné. Nové informace ukazují, že některé vlastnosti viru mu umožňují udržovat se dlouhou dobu na povrchu předmětů. Velmi snadno se šíří i vzduchem.

Nový koronavirus má dvě schopnosti, díky nimž umí nakazit snadno velké množství lidí.

Schopnost nakazit

Genetici už dokázali rozpoznat klíčový prvek viru – je jím protein na jeho povrchu. Ten má tvar bodce nebo hrotu, jenž je schopen přichytit se na buněčné membráně. Cílem tohoto útoku je buněčný receptor ACE2, který se nachází hluboko v lidských plicích. Jedná se o bílkovinu, která tvoří součást buňky a právě na ni se dokáže virus připojit.

Trojrozměrná analýza molekulární struktury tohoto proteinu ukázala, že vazby u nového koronaviru mohou být až desetkrát silnější než u SARS; právě to vysvětluje výrazně lepší schopnost této choroby rychle se šířit z osoby na osobu.

Schopnost přežít

Nový koronavirus má také schopnost přežívat dlouhou dobu na povrchu předmětů, zejména těch hladkých. Velká studie německých vědců popsala, že koronaviry obecně vydrží být infekční po dobu dvou hodin až devíti dnů – podle podmínek. Některé druhy koronavirů jsou ale schopné přežít na vhodném povrchu až 28 dní. Obecně u všech koronavirů platí, že při teplotě mezi 30 a 40 stupni Celsia jejich schopnost přežívat výrazně klesá.

Co se týká nového koronaviru, není ještě dostatek informací. Existují ale první studie, které naznačují, že jeho schopnost přežívat na různých površích není zdaleka tak vysoká – je podobná tomu, jak se choval virus SARS v roce 2003.

V rámci jednoho takového výzkumu, který ale ještě neprošel recenzním řízením, vědci stříkali virus v kapénkách do vzduchu a sledovali, jak dlouho přetrvá ve vzduchu i na místech, kam kapičky dopadnou.

Výsledky ukázaly, že ve vzduchu virus vydržel po dobu asi tří hodin, na mědi čtyři hodiny, 24 hodin na kartonu a asi dva až tři dny na umělé hmotě nebo nerezové oceli.

Podle autorů výzkumu výsledky ještě více zdůrazňují, jak důležité je mýt si ruce, dávat si pozor na infikované a jak zásadní je čistit kontaminované plochy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled