Vladimir Putin informoval novináře, že Rusko se stalo první zemí světa, která má vlastní očkování proti nemoci covid-19. Vakcínu si podle prezidentových slov vzala i jedna z jeho dcer.
Vladimir Putin oznámil, že ruské ministerstvo zdravotnictví schválilo první očkovací látku na světě proti nemoci covid-19, kterou způsobuje koronavirus. Informovala o tom ruská agentura TASS.
„Pokud vím, dnes (v úterý) ráno byla poprvé na světě schválená vakcína proti novému koronaviru,“ uvedl ruský prezident. Putin pak vyzval ministra zdravotnictví, aby poskytl další informace o očkovací látce. „Vím, že funguje dost efektivně, vede ke vzniku stabilní imunity a, opakuji, prošla všemi požadovanými kontrolami,“ doplnil Putin.
Podle vicepremiérky Taťjany Golikovové by vakcinace mohla začít koncem srpna nebo začátkem září.
TASS poznamenal, že podle osvědčení zveřejněného na webových stránkách státního registru léčiv vstoupí nová vakcína do „civilního oběhu“ od 1. ledna příštího roku.
Německý biochemik Klaus Cichutek, kterého oslovila agentura DPA, považuje řádné schválení vakcíny bez obsáhlých dat ze třetí fáze testování za riskantní. V této fázi, které se obvykle účastní několik tisíc až desítek tisíc pokusných jedinců, je podle ředitele Ústavu Paula Ehrlicha možné zjistit mimo jiné to, zda nemá vakcína nějaké méně časté nežádoucí účinky. V Německu je ze zákona možné schválit očkovací látku pro distribuci právě až po skončení poslední fáze.
Nedůvěru vyjádřil také Roman Chlíbek, místopředseda České vakcinologické společnosti. Podle něj neexistují žádná data, podle nichž by se dala potenciální účinnost ruského očkování ověřit a zásadní je především to, že ještě neskončila třetí fáze testování:
Ozvala se i ruská Asociace organizací klinických výzkumů, která napsala ministertvu zdravotnictví, aby schválení vakcíny proti koronaviru bylo odloženo až do úspěšného dokončení třetí fáze klinických studií. Snaha dokončit vývoj vakcíny proti COVIDu-19 co nejdříve je podle asociace považována za druh relikvie tzv. Hrdinského paradigmatu charakteristického pro dny průkopníků očkování, zatímco moderní medicína dodržuje standardy, které snižují rizika pro člověka.
Závod o očkování
V Rusku pracuje na vývoji očkování proti covidu-19 několik laboratoří. Nejrychlejší byl moskevský Gamalejův institut, který od půlky července plánoval schválení vakcíny k 10. srpnu.
Tato očkovavací látka by měla být použitelná pro veřejnost, přičemž jako první by ji měli dostal zdravotníci, to potvrdila i vicepremiérka.
„Je to jako Sputnik,“ uvedl Kirill Dmitriev, který vede nadaci, jež vývoj očkování financuje. „Američané byli tak překvapení, když poprvé uslyšeli pípat družici Sputnik. A s očkováním to bude stejné, Rusko ho bude mít jako první,“ dodal.
Co se (ne)ví o vakcíně
Rusko zatím nezveřejnilo žádná vědecká data k této vakcíně, nebyla zatím ani rozsáhleji testována. Všechny údaje by podle ruské strany měly být dostupné pro experty z celého světa do poloviny srpna. Druhá fáze testování měla skončit k 3. srpnu, podle agentury TASS byly její dvě verze testovány vždy na 43 dobrovolnících. Třetí fáze má probíhat současně s očkováním zdravotníků. Podle ruské agentury TASS by se tyto zkoušky měly uskutečnit asi na 1600 osobách.
Očkovací látku bylo možné připravit tak rychle proto, že jde o upravenou vakcínu používanou proti jiným nemocem. Stejný přístup přitom zvolily i další vědecké týmy po celém světě. Například americká Moderna pracuje s přípravkem původně vyvíjeným proti jinému smrtícímu koronaviru MERS.
Dobrovolníky, na nichž byla ruská vakcína v prvních dvou fázích vyzkoušena, dodala armáda. Vedoucí projektu Alexander Ginsburg informoval CNN, že aby prokázal bezpečnost vakcíny, nechal se jí už sám naočkovat.
Využívá, podobně jako řada jiných testovaných přípravků, oslabený lidský adenovirus, který dopraví látku do buněk, ale sám se pak už v těle nemnoží. Počítá se s tím, že bude zapotřebí dvou očkování, aby bylo dostatečně účinné.
Svět chce vakcínu
Světová zdravotnická organizace (WHO) letos v únoru prohlásila, že vakcína proti covidu-19 nebude dostupná dříve než za 18 měsíců. Přední světová organizace ve výzkumu a vývoji vakcín CEPI už na začátku března ohlásila projekt globální spolupráce mezi veřejnými, soukromými a občanskými subjekty na urychlení vývoje vakcíny, financovaný částkou dvou miliard dolarů. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus počátkem srpna prohlásil, že na vakcínu bude třeba sto miliard dolarů (2,2 bilionu Kč) a zároveň poznamenal, že i přes naděje, že bude brzy dostupná, je možné, že na nemoc covid-19 nebude nikdy existovat „zázračný všelék“.
Evropská komise (EK) v červnu oznámila, že chce urychlit testování vakcín proti koronaviru, aby k nim mohli lidé získat přístup již příští rok. Státy by podle unijní exekutivy měly rovněž zajistit, aby po schválení prvních vakcín proti covidu-19 k nim měli přístup všichni obyvatelé bloku. Několik západoevropských zemí mezi nimiž je například Německo, Francie či Itálie přitom nezávisle na Bruselu iniciovalo vlastní společný nákup připravovaných očkovacích prostředků. EK koncem července oznámila dohodu s francouzskou farmaceutickou skupinou Sanofi, díky níž zajistí pro unijní země 300 milionů dávek vyvíjené vakcíny proti covidu-19.
V současné době se podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v klinickém hodnocení nachází 26 vakcín a 139 kandidátních vakcín je v preklinickém testování. V poslední, třetí fázi klinických studií bylo k 31. červenci podle WHO šest vakcín. Ruská vakcína mezi těmito očkovacími látkami vůbec nefigurovala.
Za vedoucího kandidáta v celosvětové snaze získat vakcínu schopnou zastavit koronavirovou epidemii považuje WHO očkovací látku s označením AZD1222 nazývanou také jako „oxfordská vakcína“, kterou vyvíjí firma AstraZeneca spolu s vědci britské Oxfordské univerzity. Tato látka podle odborného časopisu nemá žádné vedlejší účinky a vyvolává imunitní reakci protilátky a T-buněk, které jsou v lidském těle důležitým stavebním prvkem imunitního systému. Tato očkovací látka se již nachází ve třetí fázi testů.
Očkovací látku vyvíjí také americká farmaceutická společnost Pfizer s německou biotechnologickou firmou BioNTech. Jedna z jejích experimentálních vakcín podle nedávno zveřejněných výsledků v prvním kole testování u části pacientů vyvolala kýženou reakci imunitního systému. Zejména při vyšším dávkování se sice objevovaly i vedlejší účinky, podle výzkumníků ale nebyly příliš vážné. Také tato vakcína již vstoupila do třetí fáze testování.
Jednu z nejslibnějších látek proti covidu-19 vyvíjí i americká biotechnologická společnost Moderna. Ta vstoupila do poslední fáze testů, která se zkouší na 30.000 dobrovolnících, koncem července. Mezi další vyvíjené vakcíny, které jsou ve třetí fázi testů, patří látky čínských Ústavů biologických produktů ve Wu-chanu a v Pekingu či čínské farmaceutické společnosti Sinovac, která testuje na dobrovolnících v Brazílii.
Česká cesta
Spuštění prací na vakcíně proti covidu-19 oznámilo počátkem května také české ministerstvo zdravotnictví. Na vývoji za desítky milionů korun spolupracuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) s Ústavem hematologie a krevní transfuze a Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Podle některých vakcinologů projekt nebudí důvěru, doporučili zapojit se do aktivit EK směřujících k vývoji vakcíny. V polovině července čeští výzkumníci uvedli, že prototyp vakcíny bude hotov zhruba do měsíce a poté se začne testovat na zvířatech.
