Ruská vakcína Sputnik V je velmi účinná proti novému koronaviru. Předběžné výsledky studie na 20 tisících lidech ukazují, že má 91,6procentní účinnost proti symptomatickému průběhu nemoci.
Ruská vakcína Sputnik chrání proti covidu na 91,6 procenta, ukázala studie na 20 tisících lidech
Ruští vědci analyzovali data od 20 tisíc lidí – tři čtvrtiny dostaly vakcínu, zbytek placebo. Výsledky vyšly v odborném časopisu The Lancet. Současně tento výzkum ukázal, že s očkováním nebyly spojeny žádné závažné nežádoucí účinky – většina byla mírná, typické byly klasické chřipkové příznaky, bolesti v místě vpichu a slabosti nebo únava.
Očkovací látka, jejíž vývoj financoval ruský fond přímých investic (RDIF), se podává ve dvou injekcích s odstupem 21 dní. Během 21 dnů po první dávce se vyskytlo 16 případů onemocnění covid-19 u 14 964 osob (0,1 %) ve vakcinované skupině a 62 případů onemocnění u 4902 jedinců (1,3 %) ve skupině s placebem.
Studie zahrnovala také dostatečné množství seniorů, kteří jsou nemocí nejvíce ohroženi – týkala se 2144 účastníků ve věku 60 let a starších; v této podskupině měla vakcína 91,8% účinnost proti symptomatickým onemocněním.
Ruská vakcína je založena na stejném principu jako „oxfordská“ vakcína společnosti AstraZeneca. Sputnik V funguje na modifikované verzi adenoviru, tedy běžného viru nachlazení. Ten je upraven tak, aby nesl genetické instrukce pro tvorbu proteinu koronaviru, který přechází do lidských buněk. Vyrobený protein koronaviru pak spustí imunitní reakci, která chrání před budoucí nákazou virem SARS-CoV-2.
Na rozdíl od oxfordské vakcíny ale Sputnik V používá pro každou dávku jiný druh lidského adenoviru; pokouší se tak vyvolat ještě silnější a dlouhodobější imunitní reakci. Použití jiného vektoru pro druhou dávku má snížit riziko rozvoje rezistence imunitního systému vůči původnímu adenoviru.
Co se o ní neví
Tato analýza, která byla zveřejněna 2. února, zahrnovala jen symptomatické případy covidu-19. K pochopení účinků vakcíny na asymptomatický průběh covidu-19 a na možné snižování přenosu na ostatní je zapotřebí další výzkum. Autoři také upozorňují, že očkované osoby sledovali jen 48 dní od podání první dávky – je tedy ještě zapotřebí delších analýz, aby se ukázalo, zda je ochrana dlouhodobější.
Není zatím známé, jaké budou účinky na jiné skupiny, než jsou běloši – na jiných skupinách proběhlo zatím jen málo testů.
Vakcína vypadá bezpečná
Během této klinické studie byla nahlášena čtyři úmrtí. Jeden člověk zemřel ve skupině s placebem v důsledku cévní mozkové příhody, zbývající tři úmrtí se vyskytla ve skupině s vakcínou, ale podle autorů se jejich smrt nedá přičítat vakcíně.
Závažnější nežádoucí účinky byly pozorovány u 68 pacientů, pozoruhodné bylo, že výrazně více (45) jich vědci našli ve skupině, která nedostala očkovací látku, ale jen zcela bezpečné placebo. Za žádný z vedlejších účinků podle ruských vědců nemohla vakcína.
Co bude dál?
Tým, který na vakcíně pracoval, plánuje v příštích týdnech zahájit zkoušky, aby vyzkoušel jednodávkový režim přezdívaný „Sputnik V light“. Už před měsícem byly také oznámeny plány na testování kombinace Oxfordské/AstraZeneca a Sputnik V vakcín. Protože obě pracují na stejném principu, dalo by se toho využít pro jejich vzájemné vylepšení – například pro případ dalších mutací virů.
Nadále bude také pokračovat další část třetí fáze klinické studie – celkem by měla zahrnovat 40 tisíc osob.
