Ruská vakcína Sputnik chrání proti covidu na 91,6 procenta, ukázala studie na 20 tisících lidech

Ruská vakcína Sputnik V je velmi účinná proti novému koronaviru. Předběžné výsledky studie na 20 tisících lidech ukazují, že má 91,6procentní účinnost proti symptomatickému průběhu nemoci.

Ruští vědci analyzovali data od 20 tisíc lidí – tři čtvrtiny dostaly vakcínu, zbytek placebo. Výsledky vyšly v odborném časopisu The Lancet. Současně tento výzkum ukázal, že s očkováním nebyly spojeny žádné závažné nežádoucí účinky – většina byla mírná, typické byly klasické chřipkové příznaky, bolesti v místě vpichu a slabosti nebo únava.

Očkovací látka, jejíž vývoj financoval ruský fond přímých investic (RDIF), se podává ve dvou injekcích s odstupem 21 dní. Během 21 dnů po první dávce se vyskytlo 16 případů onemocnění covid-19 u 14 964 osob (0,1 %) ve vakcinované skupině a 62 případů onemocnění u 4902 jedinců (1,3 %) ve skupině s placebem.

Studie zahrnovala také dostatečné množství seniorů, kteří jsou nemocí nejvíce ohroženi – týkala se 2144 účastníků ve věku 60 let a starších; v této podskupině měla vakcína 91,8% účinnost proti symptomatickým onemocněním.

Ruská vakcína je založena na stejném principu jako „oxfordská“ vakcína společnosti AstraZeneca. Sputnik V funguje na modifikované verzi adenoviru, tedy běžného viru nachlazení. Ten je upraven tak, aby nesl genetické instrukce pro tvorbu proteinu koronaviru, který přechází do lidských buněk. Vyrobený protein koronaviru pak spustí imunitní reakci, která chrání před budoucí nákazou virem SARS-CoV-2.

Na rozdíl od oxfordské vakcíny ale Sputnik V používá pro každou dávku jiný druh lidského adenoviru; pokouší se tak vyvolat ještě silnější a dlouhodobější imunitní reakci. Použití jiného vektoru pro druhou dávku má snížit riziko rozvoje rezistence imunitního systému vůči původnímu adenoviru.

Co se o ní neví

Tato analýza, která byla zveřejněna 2. února, zahrnovala jen symptomatické případy covidu-19. K pochopení účinků vakcíny na asymptomatický průběh covidu-19 a na možné snižování přenosu na ostatní je zapotřebí další výzkum. Autoři také upozorňují, že očkované osoby sledovali jen 48 dní od podání první dávky – je tedy ještě zapotřebí delších analýz, aby se ukázalo, zda je ochrana dlouhodobější.

Není zatím známé, jaké budou účinky na jiné skupiny, než jsou běloši – na jiných skupinách proběhlo zatím jen málo testů.

Vakcína vypadá bezpečná

Během této klinické studie byla nahlášena čtyři úmrtí. Jeden člověk zemřel ve skupině s placebem v důsledku cévní mozkové příhody, zbývající tři úmrtí se vyskytla ve skupině s vakcínou, ale podle autorů se jejich smrt nedá přičítat vakcíně.

Závažnější nežádoucí účinky byly pozorovány u 68 pacientů, pozoruhodné bylo, že výrazně více (45) jich vědci našli ve skupině, která nedostala očkovací látku, ale jen zcela bezpečné placebo. Za žádný z vedlejších účinků podle ruských vědců nemohla vakcína.

Co bude dál?

Tým, který na vakcíně pracoval, plánuje v příštích týdnech zahájit zkoušky, aby vyzkoušel jednodávkový režim přezdívaný „Sputnik V light“. Už před měsícem byly také oznámeny plány na testování kombinace Oxfordské/AstraZeneca a Sputnik V vakcín. Protože obě pracují na stejném principu, dalo by se toho využít pro jejich vzájemné vylepšení – například pro případ dalších mutací virů.

Nadále bude také pokračovat další část třetí fáze klinické studie – celkem by měla zahrnovat 40 tisíc osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 22 hhodinami

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...