Rudé zatmění Měsíce ponořilo Česko v noci na pondělí do karmínové tmy

V pondělí ráno, přesně v 5:41, se Měsíc ponořil přibližně na hodinu celým svým diskem do zemského stínu. Podmínky pro pozorování jsou ideální jen v některých částech republiky, díky živému přenosu z Hvězdárny a planetária Brno však lze zatmění sledovat odkudkoliv. Jde o poslední úplné zatmění v tomto desetiletí. To další nastane až v roce 2025.

„Podmínky jsou opravdu vynikající, máme štěstí. I přesto, že v podstatě celý minulý týden bylo zataženo, tak teď, v pondělí ráno, je úplně jasno,“ informoval v 6:35 z Hvězdárny Ondřejov redaktor ČT Martin Tyburec.

Úplné zatmění Měsíce v pondělí trvalo hodinu a dvě minuty – podle astronomů z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu nabídlo velmi zajímavou podívanou. Měsíc totiž při tomto úplném zatmění z oblohy nemizí, ale dopadá na něj jen červená část spektra slunečního světla. Měsíc tak „chytá“ zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou, rudou, nebo dokonce nahnědlou barvu.

„Pozoruhodné může být zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech,“ předvídali čeští astronomové.

Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu. Byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění (například v roce 2001, 2007 nebo v červenci 2018).

Web Astro.cz doporučuje, aby se fotografové pokusili Měsíc v této fázi zachytit s nejrůznějšími pozemskými objekty – třeba s historickými stavbami, horami nebo stromy. Kolem osmé hodiny pak Měsíc zapadne.

Jak fotit?

Chladný vzduch by měl pomoci tomu, aby obloha byla jasná a čistá – to bude platit především na horách. „Malá výška Měsíce nad obzorem umožní našeho barevně zatmělého souputníka zachytit s různými přírodními monumenty či architektonickými památkami. Fotografové se pak mohou o své úlovky podělit s ostatními v galerii na serveru České astronomické společnosti,“ doporučuje fotograf Petr Horálek na serveru Astro.cz.

Na dlouhou dobu to bude poslední úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka. Další výrazné sice nastane už letos – v noci z úterý na středu 17. července – ale to bude jen částečné. Na úplné měsíční zatmění viditelné z našeho území si však budeme muset počkat více než šest a půl roku – nastane totiž až 7. září 2025.

Není zatmění jako zatmění

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu naší oběžnice zemským stínem. Teoreticky by k tomuto úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce, ve skutečnosti ale ročně nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění.

Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5 stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5 stupně. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než 1,5 stupně, můžeme vidět takzvané polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem zemské atmosféry. Toto polostínové zatmění je pouhýma očima patrné jenom v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.

Mnohem výraznější je ale zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj pak celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více než půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění závisí na tom, jak daleko je zrovna od Země a jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 15 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...