Rudé zatmění Měsíce ponořilo Česko v noci na pondělí do karmínové tmy

V pondělí ráno, přesně v 5:41, se Měsíc ponořil přibližně na hodinu celým svým diskem do zemského stínu. Podmínky pro pozorování jsou ideální jen v některých částech republiky, díky živému přenosu z Hvězdárny a planetária Brno však lze zatmění sledovat odkudkoliv. Jde o poslední úplné zatmění v tomto desetiletí. To další nastane až v roce 2025.

„Podmínky jsou opravdu vynikající, máme štěstí. I přesto, že v podstatě celý minulý týden bylo zataženo, tak teď, v pondělí ráno, je úplně jasno,“ informoval v 6:35 z Hvězdárny Ondřejov redaktor ČT Martin Tyburec.

Úplné zatmění Měsíce v pondělí trvalo hodinu a dvě minuty – podle astronomů z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu nabídlo velmi zajímavou podívanou. Měsíc totiž při tomto úplném zatmění z oblohy nemizí, ale dopadá na něj jen červená část spektra slunečního světla. Měsíc tak „chytá“ zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou, rudou, nebo dokonce nahnědlou barvu.

„Pozoruhodné může být zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech,“ předvídali čeští astronomové.

Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu. Byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění (například v roce 2001, 2007 nebo v červenci 2018).

Web Astro.cz doporučuje, aby se fotografové pokusili Měsíc v této fázi zachytit s nejrůznějšími pozemskými objekty – třeba s historickými stavbami, horami nebo stromy. Kolem osmé hodiny pak Měsíc zapadne.

Jak fotit?

Chladný vzduch by měl pomoci tomu, aby obloha byla jasná a čistá – to bude platit především na horách. „Malá výška Měsíce nad obzorem umožní našeho barevně zatmělého souputníka zachytit s různými přírodními monumenty či architektonickými památkami. Fotografové se pak mohou o své úlovky podělit s ostatními v galerii na serveru České astronomické společnosti,“ doporučuje fotograf Petr Horálek na serveru Astro.cz.

Na dlouhou dobu to bude poslední úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka. Další výrazné sice nastane už letos – v noci z úterý na středu 17. července – ale to bude jen částečné. Na úplné měsíční zatmění viditelné z našeho území si však budeme muset počkat více než šest a půl roku – nastane totiž až 7. září 2025.

Není zatmění jako zatmění

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu naší oběžnice zemským stínem. Teoreticky by k tomuto úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce, ve skutečnosti ale ročně nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění.

Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5 stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5 stupně. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než 1,5 stupně, můžeme vidět takzvané polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem zemské atmosféry. Toto polostínové zatmění je pouhýma očima patrné jenom v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.

Mnohem výraznější je ale zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj pak celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více než půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění závisí na tom, jak daleko je zrovna od Země a jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 21 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...