Roušky a omezené stýkání mohou předejít statisícům úmrtí, tvrdí americký institut

Do konce letošního roku lze v celosvětovém měřítku zabránit 770 tisiců úmrtí na covid-19. To ale jen v případě, že se budou dodržovat prověřená ochranná opatření, jako je nošení roušek a udržování sociálního odstupu. V globální projekci vývoje pandemie koronaviru to uvedl Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IMHE) při Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu.

Americký institut vypracoval tři scénáře možného vývoje. Nejhorší situace nastane, když se roušky budou nosit jako dosud a vlády budou nadále zmírňovat požadavky na dodržování odstupu. Do konce roku by tak mohly zemřít až čtyři miliony lidí.

V příznivější variantě je tento údaj poloviční, tedy dva miliony mrtvých. To ale podle IHME jen za předpokladu, že se budou roušky nosit všude a vlády budou vynucovat odstup, jakmile bude denně umírat více než osm lidí na milion občanů.

Nejpravděpodobnějším scenářem institutu ale je, že zemře do konce roku 2,8 milionu lidí – tato varianta počítá s tím, že zůstanou stejná uvolňovací pravidla jako dosud a stejný rovněž bude i výskyt roušek. 

Úmrtí podle studie přibudou v prosinci

Koronavirus se dosud šířil podle sezonních vzorců podobných jako u zápalu plic. Pokud tomu tak bude i nadále, pak je třeba na konci podzimu a v zimních měsících očekávat zvýšení případů v zemích na severní polokouli. „Zejména lidé na severní polokouli musejí být s blížící se zimou opatrní, protože případů covidu-19 bude za chladného počasí více, stejně jako zápalu plic,“ řekl šéf IHME Christopher Murray. 

Podle něj můžeme očekávat „smrtící prosinec“. Nárůst úmrtí na covid-19 podle predikcí bude v tomto měsíci zejména v Evropě, ve Střední Asii a ve Spojených státech. „Věda hovoří jasně a důkazy jsou nezvratné. Přenosu viru napomáhá bránit nošení roušek, dodržování odstupu mezi lidmi a omezení shromažďování,“ shrnul Murray. 

Murray doporučil poučit se ze zemí, kde se podařilo virus zvládnout, a varoval před strategií „kolektivní imunity“. Právě nejhorší ze scénářů odráží situaci, kdy země připustí nákazu velké části populace, což podle něj povede k velkému počtu úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
2. 11. 2026‌‌

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
2. 11. 2026‌‌

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
2. 11. 2026‌‌

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
2. 11. 2026‌‌

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
2. 11. 2026‌‌

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
1. 11. 2026‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.