Roušky a omezené stýkání mohou předejít statisícům úmrtí, tvrdí americký institut

Do konce letošního roku lze v celosvětovém měřítku zabránit 770 tisiců úmrtí na covid-19. To ale jen v případě, že se budou dodržovat prověřená ochranná opatření, jako je nošení roušek a udržování sociálního odstupu. V globální projekci vývoje pandemie koronaviru to uvedl Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IMHE) při Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu.

Americký institut vypracoval tři scénáře možného vývoje. Nejhorší situace nastane, když se roušky budou nosit jako dosud a vlády budou nadále zmírňovat požadavky na dodržování odstupu. Do konce roku by tak mohly zemřít až čtyři miliony lidí.

V příznivější variantě je tento údaj poloviční, tedy dva miliony mrtvých. To ale podle IHME jen za předpokladu, že se budou roušky nosit všude a vlády budou vynucovat odstup, jakmile bude denně umírat více než osm lidí na milion občanů.

Nejpravděpodobnějším scenářem institutu ale je, že zemře do konce roku 2,8 milionu lidí – tato varianta počítá s tím, že zůstanou stejná uvolňovací pravidla jako dosud a stejný rovněž bude i výskyt roušek. 

Úmrtí podle studie přibudou v prosinci

Koronavirus se dosud šířil podle sezonních vzorců podobných jako u zápalu plic. Pokud tomu tak bude i nadále, pak je třeba na konci podzimu a v zimních měsících očekávat zvýšení případů v zemích na severní polokouli. „Zejména lidé na severní polokouli musejí být s blížící se zimou opatrní, protože případů covidu-19 bude za chladného počasí více, stejně jako zápalu plic,“ řekl šéf IHME Christopher Murray. 

Podle něj můžeme očekávat „smrtící prosinec“. Nárůst úmrtí na covid-19 podle predikcí bude v tomto měsíci zejména v Evropě, ve Střední Asii a ve Spojených státech. „Věda hovoří jasně a důkazy jsou nezvratné. Přenosu viru napomáhá bránit nošení roušek, dodržování odstupu mezi lidmi a omezení shromažďování,“ shrnul Murray. 

Murray doporučil poučit se ze zemí, kde se podařilo virus zvládnout, a varoval před strategií „kolektivní imunity“. Právě nejhorší ze scénářů odráží situaci, kdy země připustí nákazu velké části populace, což podle něj povede k velkému počtu úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...