Roušky a omezené stýkání mohou předejít statisícům úmrtí, tvrdí americký institut

Do konce letošního roku lze v celosvětovém měřítku zabránit 770 tisiců úmrtí na covid-19. To ale jen v případě, že se budou dodržovat prověřená ochranná opatření, jako je nošení roušek a udržování sociálního odstupu. V globální projekci vývoje pandemie koronaviru to uvedl Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IMHE) při Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu.

Americký institut vypracoval tři scénáře možného vývoje. Nejhorší situace nastane, když se roušky budou nosit jako dosud a vlády budou nadále zmírňovat požadavky na dodržování odstupu. Do konce roku by tak mohly zemřít až čtyři miliony lidí.

V příznivější variantě je tento údaj poloviční, tedy dva miliony mrtvých. To ale podle IHME jen za předpokladu, že se budou roušky nosit všude a vlády budou vynucovat odstup, jakmile bude denně umírat více než osm lidí na milion občanů.

Nejpravděpodobnějším scenářem institutu ale je, že zemře do konce roku 2,8 milionu lidí – tato varianta počítá s tím, že zůstanou stejná uvolňovací pravidla jako dosud a stejný rovněž bude i výskyt roušek. 

Úmrtí podle studie přibudou v prosinci

Koronavirus se dosud šířil podle sezonních vzorců podobných jako u zápalu plic. Pokud tomu tak bude i nadále, pak je třeba na konci podzimu a v zimních měsících očekávat zvýšení případů v zemích na severní polokouli. „Zejména lidé na severní polokouli musejí být s blížící se zimou opatrní, protože případů covidu-19 bude za chladného počasí více, stejně jako zápalu plic,“ řekl šéf IHME Christopher Murray. 

Podle něj můžeme očekávat „smrtící prosinec“. Nárůst úmrtí na covid-19 podle predikcí bude v tomto měsíci zejména v Evropě, ve Střední Asii a ve Spojených státech. „Věda hovoří jasně a důkazy jsou nezvratné. Přenosu viru napomáhá bránit nošení roušek, dodržování odstupu mezi lidmi a omezení shromažďování,“ shrnul Murray. 

Murray doporučil poučit se ze zemí, kde se podařilo virus zvládnout, a varoval před strategií „kolektivní imunity“. Právě nejhorší ze scénářů odráží situaci, kdy země připustí nákazu velké části populace, což podle něj povede k velkému počtu úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 4 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.