Rakovina není nemoc moderní doby. Ve středověké Británii trápila desetinu dospělých, ukázal výzkum

Přibližně devět až čtrnáct procent dospělých trpělo ve středověké Británii v době smrti rakovinou. Tvrdí to nový výzkum publikovaný v časopise Cancer. Jedná se o výrazně vyšší číslo, než naznačovaly přechozí studie. Nádorová onemocnění tak lze podle vědců zařadit do skupiny vážných zdravotních problémů, které lidi před industrializací sužovaly nejčastěji.

Až doposud odborníci předpokládali, že rakovina ve středověku byla vzácná a postihovala méně než jedno procento britské populace. Podle nového výzkumu vědců z Univerzity v Cambridge ale byl tento druh onemocnění mnohem rozšířenější. 

Pro první studii svého druhu měl tým k dispozici celkem 143 koster ze šesti středověkých hřbitovů v okolí Cambridge datovaných od šestého do 16. století. Konkrétně se jednalo o ostatky 96 mužů a 46 žen. U jedné kostry se nepodařilo pohlaví určit. Protože velmi málo vykopaných ostatků bylo úplných, tým do výzkumu zahrnul jen ty s nedotčenou páteří, pávní a stehenní kostí. 

Analýzu vědci provedli pomocí rentgenu a CT skenování. „Díky CT jsme viděli rakovinové léze ukryté uvnitř kosti, která navenek vypadala zcela normálně,“ uvedla podle serveru EurekAlert! spoluautorka studie Jenna Dittmarová. 

Devět až čtrnáct procent populace

Hlavní autor studie Piers Mitchell poznamenal, že většina nádorů se tvoří v měkkých tkáních. Ty se však u středověkých ostatků již dávno rozložily. Vědci se proto zaměřili na hledání metastáz v kostech. 

„Moderní výzkum ukazuje, že u třetiny až poloviny lidí s rakovinou měkkých tkání se nádor rozšíří do kostí. Tato data jsme zkombinovali s důkazy o kostních metastázách z naší studie a udělali tak odhad míry rakoviny pro středověkou Británii,“ vysvětlil Mitchell. 

„Myslíme si, že celkový podíl středověké populace, která pravděpodobně trpěla nějakou z forem rakoviny, se pohyboval mezi devíti a čtrnácti procenty,“ dodal Mitchell.

Až  doposud se přitom vědci domnívali, že mezi nejčastější příčiny špatného zdraví ve středověku patřily infekční nemoci –⁠ jako je úplavice nebo dýmějový mor –⁠, podvýživa a zranění v důsledku různých nehod či válek. 

„Nyní musíme přidat rakovinu mezi hlavní třídy nemocí, které středověké lidi sužovaly,“ míní Dittmarová. Vědci nicméně připustili, že jejich vzorek koster byl pouze malý a diagnostika rakoviny u lidí, kteří zemřeli před tak dlouhou dobou, je obtížná. Proto je podle nich potřeba ve výzkumu v této oblasti pokračovat.  

Pozdější nárůst

Výzkumníci také poukazují na to, že v moderní Británii má rakovinu v době smrti přibližně čtyřicet až padesát procent lidí. To podle studie znamená, že tento druh onemocnění je nyní třikrát až čtyřikrát častější než ve středověku.  

K současnému rozšíření výskytu nádorů podle odborníků pravděpodobně přispívá řada faktorů. Mezi ně řadí například tabák, který se do Británie začal dovážet v 16. století. Vědci v této souvislosti poukazují například také na karcinogenní účinky znečišťujících látek, které jsou všudypřítomné od průmyslové revoluce, nebo na to, že díky větší délce života má rakovina mnohem více času se rozvinout.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Influenceři vyvolávají strach, aby prodali kontroverzní lékařské testy, tvrdí výzkum

Takzvaní influenceři se stali v posledních letech fenoménem sociálních sítí. Propagují celou řadu přípravků, a protože jsou pro svou cílovou skupinu velmi důvěryhodní, marketingově to velmi dobře funguje. Vědci v nové studii ale varují, že když influenceři propagují prostředky související se zdravím, bývají jejich doporučení spíše nebezpečná než užitečná.
před 6 hhodinami

Konec inkluze v NASA ničí výkladní skříň. „Odešly talenty,“ říká slovenská astrobioložka

Od konce ledna, kdy začala americká NASA na příkaz prezidenta Donalda Trumpa rušit programy inkluze označované jako DEI, se už objevila řada konkrétních dopadů na studenty, univerzity i projekty. A také přichází rozsáhlá kritika.
před 8 hhodinami

Čmeláků bylo loni v Británii nejméně za dobu záznamů

Počty čmeláků v Británii loni klesly nejníže za dobu záznamů, vyplývá z údajů fondu, který se zabývá ochranou tohoto hmyzu. Proti průměru z období mezi roky 2010 a 2023 se loni počet čmeláků v zemi celkově snížil téměř o čtvrtinu. Podle vědců to pravděpodobně zavinilo studené a vlhké jarní počasí. Čmeláci jsou stejně jako včely klíčoví pro opylování rostlin.
před 9 hhodinami

Na Expu v Ósace se mají představit originální české vynálezy

To nejlepší z inovací českých univerzit bude letos k vidění na mezinárodním veletrhu Expo v japonské Ósace. V rámci přehlídky vysokých škol je má český dům představit zástupcům z více než sto šedesáti zemí. Univerzity tam chtějí ukázat dobré nápady proměněné v konkrétní technologie, které pomáhají lidem.
před 11 hhodinami
Načítání...