Přibližně devět až čtrnáct procent dospělých trpělo ve středověké Británii v době smrti rakovinou. Tvrdí to nový výzkum publikovaný v časopise Cancer. Jedná se o výrazně vyšší číslo, než naznačovaly přechozí studie. Nádorová onemocnění tak lze podle vědců zařadit do skupiny vážných zdravotních problémů, které lidi před industrializací sužovaly nejčastěji.
Rakovina není nemoc moderní doby. Ve středověké Británii trápila desetinu dospělých, ukázal výzkum
Až doposud odborníci předpokládali, že rakovina ve středověku byla vzácná a postihovala méně než jedno procento britské populace. Podle nového výzkumu vědců z Univerzity v Cambridge ale byl tento druh onemocnění mnohem rozšířenější.
Pro první studii svého druhu měl tým k dispozici celkem 143 koster ze šesti středověkých hřbitovů v okolí Cambridge datovaných od šestého do 16. století. Konkrétně se jednalo o ostatky 96 mužů a 46 žen. U jedné kostry se nepodařilo pohlaví určit. Protože velmi málo vykopaných ostatků bylo úplných, tým do výzkumu zahrnul jen ty s nedotčenou páteří, pávní a stehenní kostí.
Analýzu vědci provedli pomocí rentgenu a CT skenování. „Díky CT jsme viděli rakovinové léze ukryté uvnitř kosti, která navenek vypadala zcela normálně,“ uvedla podle serveru EurekAlert! spoluautorka studie Jenna Dittmarová.
Devět až čtrnáct procent populace
Hlavní autor studie Piers Mitchell poznamenal, že většina nádorů se tvoří v měkkých tkáních. Ty se však u středověkých ostatků již dávno rozložily. Vědci se proto zaměřili na hledání metastáz v kostech.
„Moderní výzkum ukazuje, že u třetiny až poloviny lidí s rakovinou měkkých tkání se nádor rozšíří do kostí. Tato data jsme zkombinovali s důkazy o kostních metastázách z naší studie a udělali tak odhad míry rakoviny pro středověkou Británii,“ vysvětlil Mitchell.
„Myslíme si, že celkový podíl středověké populace, která pravděpodobně trpěla nějakou z forem rakoviny, se pohyboval mezi devíti a čtrnácti procenty,“ dodal Mitchell.
Až doposud se přitom vědci domnívali, že mezi nejčastější příčiny špatného zdraví ve středověku patřily infekční nemoci – jako je úplavice nebo dýmějový mor –, podvýživa a zranění v důsledku různých nehod či válek.
„Nyní musíme přidat rakovinu mezi hlavní třídy nemocí, které středověké lidi sužovaly,“ míní Dittmarová. Vědci nicméně připustili, že jejich vzorek koster byl pouze malý a diagnostika rakoviny u lidí, kteří zemřeli před tak dlouhou dobou, je obtížná. Proto je podle nich potřeba ve výzkumu v této oblasti pokračovat.
Pozdější nárůst
Výzkumníci také poukazují na to, že v moderní Británii má rakovinu v době smrti přibližně čtyřicet až padesát procent lidí. To podle studie znamená, že tento druh onemocnění je nyní třikrát až čtyřikrát častější než ve středověku.
K současnému rozšíření výskytu nádorů podle odborníků pravděpodobně přispívá řada faktorů. Mezi ně řadí například tabák, který se do Británie začal dovážet v 16. století. Vědci v této souvislosti poukazují například také na karcinogenní účinky znečišťujících látek, které jsou všudypřítomné od průmyslové revoluce, nebo na to, že díky větší délce života má rakovina mnohem více času se rozvinout.