Před změnami klimatu by se české lesy mohly obrnit sazenicemi z jihu. Překážkou jsou ale zákony

S přípravou lesů na očekávané změny klimatu by v Česku mohl pomoct dovoz sazenic z teplejších oblastí. Projekt asistované migrace sadebního materiálu v rámci Evropy (SUSTREE) v Praze představila Česká zemědělská univerzita (ČZU). Tým vědců z Česka, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska chce Evropskému parlamentu navrhnout změny zákonů, které nyní v některých zemích dovoz sadby zakazují.

„Kůrovec podle odhadů napadl 80 hektarů lesa a k zalesnění bude potřeba téměř půl miliardy sazenic druhové skladby. Vhodný materiál ale chybí, není kvalitní nebo se nedá adaptovat na změnu klimatu,“ uvedl Milan Lstibůrek z katedry genetiky a fyziologie lesních dřevin ČZU. Stromům podle něj ztěžuje adaptaci na měnící se podmínky životního prostředí rychlost těchto změn. Hrozí oslabení lesů a roste riziko jejich poškození.

Nahrávám video

Problém by podle vědců vyřešilo povolení přeshraničního dovozu semen a sazenic, který nyní Česko, Polsko a Slovensko na rozdíl například od Německa, Rakouska a Maďarska neumožňují. „Je zakázáno dovážet semena například z Rakouska do Česka. Přitom by se dala použít semena odjinud a adaptovat je na české podmínky,“ podotkl Silvio Schüler z rakouského výzkumného lesnického centra.

Jedle bělokorá by českým lesům pomohla

Projekt počítá s dovozem pouze sazenic stromů, které se v Česku přirozeně vyskytují. Nenarušovala by se tak druhová skladba lesů například exotickými stromy. „Jde třeba o jedli bělokorou, která se vyskytuje od jižní Itálie až po jižní Německo. Bylo zjištěno, že jedle původem z Kalábrie je lépe adaptována na současné klimatické podmínky. Ideálně by se tedy měla z jihu Itálie do středu Evropy dovážet,“ vysvětlil Lstibůrek.

Z poznatků mezinárodního týmu o růstu a adaptaci lesních dřevin by měly vzniknout podklady, které dostane Evropský parlament. Vědci navrhnou změny legislativy a scénář pro přeshraniční převoz sazenic. Výsledkem projektu by také měla být aplikace, která vlastníkům lesů doporučí optimální původ sadby pro konkrétní místo. „Než ale něco změní Evropská unie, musí každá země začít u sebe se změnou své národní legislativy,“ dodal Schüler.

Projekt je spolufinancován programem Interreg Central Europe, který se zaměřuje na výzvy na nadnárodní úrovni. Cílem je řešení společných problémů států. Vedoucím projektu SUSTREE je Bundesforschungszentrum für Wald (rakouské výzkumné lesnické centrum). Partnery je ČZU a další lesnická a výzkumná centra ze Slovenska, Maďarska, Německa a Polska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 10 mminutami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 18 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 19 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 21 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 23 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...