Podle americké studie by se Viagra mohla stát lékem proti Alzheimerově chorobě

Alzheimerova choroba je vůbec nejčastější formou demence, jejíž příčinou je stáří. Postihuje stovky milionů lidí na celém světě, a přestože ji zkoumá mnoho špičkových vědců, neexistuje proti ní zatím žádná účinná léčba. Nová studie přichází s možností, že by na tuto nemoc mohla zafungovat Viagra.

Výzkumníci z Clevelandské kliniky provedli rozsáhlou analýzu asi šestnácti set léků schválených americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, které se využívají pro léčbu jiných nemocí, ale mohly by teoreticky nějakým svým mechanismem pomoci také proti Alzheimerovi. Vyšší hodnocení přitom vědci dali lékům, které působí jak na amyloid, tak na tau –⁠ dva charakteristické znaky Alzheimerovy choroby.

„Jako nejlepší kandidát na lék se ukázala látka jménem sildenafil, u které už bylo v modelech prokázáno, že významně zlepšuje inteligenci a paměť,“ uvedl vedoucí studie Feixiong Cheng. Sildenafil se přitom už nyní běžně prodává –⁠ je známý pod obchodním názvem Viagra a používá se na sexuální dysfunkce u mužů.

Výzkumníci pak tyto výsledky propojili s databázi žádostí o léky od více než sedmi milionů lidí v USA, aby prozkoumali vztah mezi zdravotním stavem lidí, kteří sildenafil používají a kteří ne, a toho, jak se u nich rozvíjí, nebo nerozvíjí Alzheimerova choroba.

Viagra něco provádí s mozkem

Vědci zjistili, že u uživatelů sildenafilu byla po šesti letech sledování o 69 procent nižší pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby než u uživatelů, kteří sildenafil neužívali. Pro další zkoumání potenciálního vlivu léku na Alzheimerovu chorobu vědci vyvinuli laboratorní model, který ukázal, že sildenafil zvyšuje růst mozkových buněk a cíleně ovlivňuje tau proteiny. A to naznačuje, že nejde o nějaký placebo efekt nebo jinou korelaci, ale že tato látka má opravdu schopnost nějak ovlivnit změny v mozku související s onemocněním. Výsledky přelomové studie vyšly v odboorném časopise Nature Aging.

Vedoucí výzkumník Cheng upozornil, že studie je sice velmi zajímavá a její výsledky stojí za další výzkum, ale zatím sama o sobě neprokazuje příčinnou souvislost mezi sildenafilem a Alzheimerovou chorobou.

Podle něj je k určení účinnosti sildenafilu zapotřebí využít nejúčinnější zbraň vědy, tedy dvojitě zaslepené randomizované klinické studie zahrnující obě pohlaví a kontrolní skupinu, která bude místo účinné látky dostávat placebo. U dvojitě zaslepené studie nehrozí, že by nějak diagnózu nebo výsledky ovlivňoval lékař, ani on totiž nesmí vědět, jakou látku jeho pacient dostal.

Co na to říkají vědci

Lékař Ivan Koychev, vedoucí klinický výzkumník na Oxfordu, který se na studii nepodílel, uvedl pro deník Guardian, že se jedná o úžasný objev, protože „ukazuje na specifický lék, který může nabídnout nový přístup k léčbě tohoto onemocnění“.

Jeho názor potvrdila i další nezávislá expertka, profesorka Tara Spires-Jonesová, zástupkyně ředitele Centra pro objevné vědy o mozku na Edinburské univerzitě. Současně uvedla, že je třeba vzít v úvahu několik důležitých omezení. „I když jsou tyto údaje z vědeckého hlediska zajímavé, na základě této studie bych ještě nespěchala s tím, abych začala užívat sildenafil jako prevenci Alzheimerovy choroby.“

Opačně to vidí Susan Kohlhaasová, která vede výzkum ve společnosti Alzheimer's Research ve Velké Británii. Podle ní je Viagra, respektive sildenaildenflavin, v daném případě tím nejúčinnějším lékem, který má věda a medicína k dispozici.

„Možnost znovu použít lék, který je už licencován pro jiné zdravotní potíže, by mohla pomoci urychlit proces objevování léků a přinést život měnící léčbu demence dříve,“ poznamenala. Důležité také je, že u této látky jsou už dobře známé vedlejší účinky a jejich pravděpodobnost, což další výzkum výrazně urychlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 19 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 23 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.