Omikron postihl USA víc, než se čekalo. Protilátky proti covidu tam má 75 procent dětí

Koronavirem se od začátku pandemie covidu-19 nakazily tři ze čtyř amerických dětí a známky předchozí nákazy byly zjištěny u více než poloviny Američanů. Odhad, který se zakládá na studii protilátek, zveřejnilo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Informuje o tom agentura AP.

Vědci zkoumali krevní vzorky více než 200 tisíc Američanů a hledali specifické protilátky vytvářené v reakci na virus SARS-CoV-2, které jsou přítomny až po infekci a nejsou tedy vytvářeny vakcínami proti covidu-19. Zjistili, že podíl lidí s těmito protilátkami výrazně vzrostl mezi loňským prosincem a letošním únorem, kdy se v USA rozšířila nakažlivější varianta omikron.

Nejvýraznější nárůst protilátek byl v tomto období a u této varianty zaznamenán u dětí. Zatímco v prosinci mělo protilátky 45 procent lidí mladších 17 let, v únoru se tento podíl zvýšil na zhruba 75 procent. Mezi Američany všech věkových kategorií, jejichž vzorky studie zkoumala, činil podíl těch s protilátkami v prosinci 34 procent, o dva měsíce později to už bylo zhruba 58 procent.

Studie mapující dopad varianty omikron v USA je podle agentury Reuters první svého druhu, jež odhaduje, že se koronavirem nakazila víc než polovina americké populace. „Očekávala jsem, že se to zvýší. Ale nečekala jsem, že to bude o tolik,“ uvedla spoluautorka studie Kristie Clarkeová.

Starší lidé měli s omikronem méně problémů

Studie zároveň zjistila, že u vyšších věkových kategorií byla menší pravděpodobnost nalezení známek předchozí infekce. U osob starších 65 let mělo v prosinci známky prodělané koronavirové nákazy 19 procent osob a v únoru 33 procent. Podle Clarkeové to může být dáno tím, že u starších osob je vyšší proočkovanost a že tito lidé zřejmě víc dodržovali preventivní opatření jako nošení roušek a vyhýbání se davům. Testy mohou podle Clarkeové detekovat protilátky rok až dva po nákaze, možná i déle.

Prodělání nákazy koronavirem může podle předchozích studií poskytnout určitou ochranu před vážným průběhem covidu-19. Představitelé CDC však zdůrazňují, že očkovat proti covidu-19 by se měli nechat i lidé, kteří nákazu dříve prodělali. „To, že máte protilátky vyvolané infekcí, nemusí znamenat, že jste chráněni před budoucí infekcí,“ uvedla Clarkeová.

Studie CDC zjišťovala jakoukoli hladinu protilátek a nerozlišovala, kolik lidí má hladiny protilátek, které by mohly být ochranné. Vědci se stále snaží pochopit, jakou roli hrají tyto druhy protilátek v ochraně před koronavirem.

Plně očkováno proti covidu-19 je podle federálních dat 66 procent americké populace a skoro 46 procent obdrželo i posilující dávku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.