Omikron postihl USA víc, než se čekalo. Protilátky proti covidu tam má 75 procent dětí

Koronavirem se od začátku pandemie covidu-19 nakazily tři ze čtyř amerických dětí a známky předchozí nákazy byly zjištěny u více než poloviny Američanů. Odhad, který se zakládá na studii protilátek, zveřejnilo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Informuje o tom agentura AP.

Vědci zkoumali krevní vzorky více než 200 tisíc Američanů a hledali specifické protilátky vytvářené v reakci na virus SARS-CoV-2, které jsou přítomny až po infekci a nejsou tedy vytvářeny vakcínami proti covidu-19. Zjistili, že podíl lidí s těmito protilátkami výrazně vzrostl mezi loňským prosincem a letošním únorem, kdy se v USA rozšířila nakažlivější varianta omikron.

Nejvýraznější nárůst protilátek byl v tomto období a u této varianty zaznamenán u dětí. Zatímco v prosinci mělo protilátky 45 procent lidí mladších 17 let, v únoru se tento podíl zvýšil na zhruba 75 procent. Mezi Američany všech věkových kategorií, jejichž vzorky studie zkoumala, činil podíl těch s protilátkami v prosinci 34 procent, o dva měsíce později to už bylo zhruba 58 procent.

Studie mapující dopad varianty omikron v USA je podle agentury Reuters první svého druhu, jež odhaduje, že se koronavirem nakazila víc než polovina americké populace. „Očekávala jsem, že se to zvýší. Ale nečekala jsem, že to bude o tolik,“ uvedla spoluautorka studie Kristie Clarkeová.

Starší lidé měli s omikronem méně problémů

Studie zároveň zjistila, že u vyšších věkových kategorií byla menší pravděpodobnost nalezení známek předchozí infekce. U osob starších 65 let mělo v prosinci známky prodělané koronavirové nákazy 19 procent osob a v únoru 33 procent. Podle Clarkeové to může být dáno tím, že u starších osob je vyšší proočkovanost a že tito lidé zřejmě víc dodržovali preventivní opatření jako nošení roušek a vyhýbání se davům. Testy mohou podle Clarkeové detekovat protilátky rok až dva po nákaze, možná i déle.

Prodělání nákazy koronavirem může podle předchozích studií poskytnout určitou ochranu před vážným průběhem covidu-19. Představitelé CDC však zdůrazňují, že očkovat proti covidu-19 by se měli nechat i lidé, kteří nákazu dříve prodělali. „To, že máte protilátky vyvolané infekcí, nemusí znamenat, že jste chráněni před budoucí infekcí,“ uvedla Clarkeová.

Studie CDC zjišťovala jakoukoli hladinu protilátek a nerozlišovala, kolik lidí má hladiny protilátek, které by mohly být ochranné. Vědci se stále snaží pochopit, jakou roli hrají tyto druhy protilátek v ochraně před koronavirem.

Plně očkováno proti covidu-19 je podle federálních dat 66 procent americké populace a skoro 46 procent obdrželo i posilující dávku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 5 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 7 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 18 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...