„Odsuzují své psy k smrti.“ Odpírači očkování se zaměřili i na domácí zvířata

Deník Guardian přinesl rozhovor s australským veterinářem Samem Kovacem. Expert v něm upozornil na stále větší množství lidí, kteří se ho při očkování domácích mazlíčků ptají, jestli se pak jejich zvířata nestanou autisty.

„Je to naprosto šílené. Samozřejmě jsem občas takové otázky zaslechl i v minulých letech, ale během posledních týdnů to slýchám neustále,“ postěžoval si Kovac pro Guardian Australia. „Většinou lidé s mými argumenty nemají problém, když jim vysvětlím, jak to je, a ukážu jim statistiky. Ale mám také klienty, kteří hystericky odejdou s tím, že rozhodně svého psa nebudou očkovat, protože to způsobuje autoimunní nemoci nebo autismus,“ dodal.

Podle Kovace se problém neustále zhoršuje, napsal o tom dokonce rozsáhlý text pro deník Sydney Daily Telegraph. Uvádí v něm, že si myslí, že by odpůrci očkování neměli vůbec mít právo chovat domácí zvířata, jsou-li ochotní vystavit své mazlíčky tak nebezpečným chorobám, jako je například parvoviróza psů. „V podstatě odsuzují své psy k smrti působením jednoho z nejděsivějších a nejhorších virů, jaké si jen dokážete představit.“

Zvěrolékař se domnívá, že pokud by podobně hrůzná, nakažlivá a smrtící choroba jako parvoviróza existovala také u lidí, asi by se odpůrců očkování našlo mnohem méně než nyní.

Očkování nezpůsobuje autismus

Někteří rodiče malých dětí se obávají, že jejich potomci dostanou po očkování autismus – nic takového se však během řady výzkumů neprokázalo. Zcela stejná situace je také u psů, ani tam neexistuje jediný důkaz, že by autismus mohl být způsobovaný vakcínami. Už jen proto, že psi autismem vůbec netrpí: „Rozhodně nejsou žádné zaznamenané případy toho, že by nějaké zvíře tímto stavem trpělo,“ říká Kovac. Navíc ani neexistují žádné testy, které by u zvířat byly schopné tyto nemoci diagnostikovat.

Existuje však velké množství důkazů o tom, jak funguje protiočkovací hnutí, a to jak ve spojení s populismem, tak s fenoménem fake news. Například rozsáhlý výzkum vědců z Univerzity George Washingtona v USA prokázal, že dezinformace o očkování šíří přinejmenším na internetu roboti a ruští trollové. Vakcínám se věnují až padesátkrát častěji než průměrní uživatelé Twitteru.

Lži o očkování šíří roboti a trollové

Studie odhalila řadu účtů, u nichž je potvrzené, že patřily ruským trollům, kteří také zasahovali do amerických voleb. Další účty šířící zmatek v očkování byly automatizované marketingové a malwarové programy.

Pozoruhodný je přitom podle vědců způsob, jakým fungovaly účty ruských trollů: ty tweetovaly jak argumenty pro očkování, tak i proti němu – vše ale ve zpolitizovaném kontextu. „Tito trollové, zdá se, využívají očkování jako klín, pomocí kterého vnášejí do americké společnosti rozpory,“ uvedl profesor počítačových věd Mark Drezde, který se na studii podílel. „Tím, že hrají na obě strany, narušují veřejnou důvěru v očkování, čímž nás všechny vystavují riziku nakažlivých chorob. Viry nerespektují hranice států,“ varoval.

Očkování zachrání přes dva miliony lidí ročně

Odpor k vakcínám je hrozbou také podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která letos tento fenomén zařadila mezi desítku největších zdravotnických rizik na světě. „Přestože na řadu smrtelně nebezpečných chorob existují očkování, stále rostoucí počet lidí po celém světě vakcíny z nejrůznějších příčin odmítá. Přitom očkování je jedním z nejúčinnějších a cenově nejvýhodnějších způsobů, jak předcházet nemocem,“ uvedla WHO v lednové zprávě.

Podle WHO zabrání očkování ročně přibližně dvěma až třem milionům úmrtí ročně, a pokud by se podařilo lépe proočkovat celosvětovou populaci, tak by to zachránilo dalších 1,5 milionu lidí. 

Na řadě jsou psi i koně

Guardian oslovil socioložku Naomi Smithovou z Federation University in Victoria. Ta se věnovala výzkumu protiočkovacího hnutí na sociálních sítích a věří, že jeho rozvoj je s těmito sítěmi jednoznačně provázaný. Zatím na nich nenarazila na diskuse o odmítání očkování zvířat, ale poté co vyšla série článků v australských médiích, našla potvrzení u řady zvěrolékařů, které oslovila.

„V našich datech se to ještě neobjevilo, ale rozhodně je to něco, o čem jsem už slyšela, protože mi o tom lidé řekli,“ uvedla. Nejvíce ji znepokojil e-mail veterináře z Queenslandu, který se specializuje na léčbu koní. Uváděl v něm, že se setkává se stále silnějším odporem při očkování proti viru hendra. 

Ten se objevil teprve roku 1994 na předměstí Brisbane, onemocnělo jím čtrnáct dostihových koní, od nich se nakazil jejich trenér, který pak na nemoc zemřel. V tomto případě je pravdou, že očkování proti němu má kritiků více, nicméně Australská asociace veterinářů tvrdí, že odpor proti očkování vychází jen z ničím nepodložené víry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.