„Odsuzují své psy k smrti.“ Odpírači očkování se zaměřili i na domácí zvířata

Deník Guardian přinesl rozhovor s australským veterinářem Samem Kovacem. Expert v něm upozornil na stále větší množství lidí, kteří se ho při očkování domácích mazlíčků ptají, jestli se pak jejich zvířata nestanou autisty.

„Je to naprosto šílené. Samozřejmě jsem občas takové otázky zaslechl i v minulých letech, ale během posledních týdnů to slýchám neustále,“ postěžoval si Kovac pro Guardian Australia. „Většinou lidé s mými argumenty nemají problém, když jim vysvětlím, jak to je, a ukážu jim statistiky. Ale mám také klienty, kteří hystericky odejdou s tím, že rozhodně svého psa nebudou očkovat, protože to způsobuje autoimunní nemoci nebo autismus,“ dodal.

Podle Kovace se problém neustále zhoršuje, napsal o tom dokonce rozsáhlý text pro deník Sydney Daily Telegraph. Uvádí v něm, že si myslí, že by odpůrci očkování neměli vůbec mít právo chovat domácí zvířata, jsou-li ochotní vystavit své mazlíčky tak nebezpečným chorobám, jako je například parvoviróza psů. „V podstatě odsuzují své psy k smrti působením jednoho z nejděsivějších a nejhorších virů, jaké si jen dokážete představit.“

Zvěrolékař se domnívá, že pokud by podobně hrůzná, nakažlivá a smrtící choroba jako parvoviróza existovala také u lidí, asi by se odpůrců očkování našlo mnohem méně než nyní.

Očkování nezpůsobuje autismus

Někteří rodiče malých dětí se obávají, že jejich potomci dostanou po očkování autismus – nic takového se však během řady výzkumů neprokázalo. Zcela stejná situace je také u psů, ani tam neexistuje jediný důkaz, že by autismus mohl být způsobovaný vakcínami. Už jen proto, že psi autismem vůbec netrpí: „Rozhodně nejsou žádné zaznamenané případy toho, že by nějaké zvíře tímto stavem trpělo,“ říká Kovac. Navíc ani neexistují žádné testy, které by u zvířat byly schopné tyto nemoci diagnostikovat.

Existuje však velké množství důkazů o tom, jak funguje protiočkovací hnutí, a to jak ve spojení s populismem, tak s fenoménem fake news. Například rozsáhlý výzkum vědců z Univerzity George Washingtona v USA prokázal, že dezinformace o očkování šíří přinejmenším na internetu roboti a ruští trollové. Vakcínám se věnují až padesátkrát častěji než průměrní uživatelé Twitteru.

Lži o očkování šíří roboti a trollové

Studie odhalila řadu účtů, u nichž je potvrzené, že patřily ruským trollům, kteří také zasahovali do amerických voleb. Další účty šířící zmatek v očkování byly automatizované marketingové a malwarové programy.

Pozoruhodný je přitom podle vědců způsob, jakým fungovaly účty ruských trollů: ty tweetovaly jak argumenty pro očkování, tak i proti němu – vše ale ve zpolitizovaném kontextu. „Tito trollové, zdá se, využívají očkování jako klín, pomocí kterého vnášejí do americké společnosti rozpory,“ uvedl profesor počítačových věd Mark Drezde, který se na studii podílel. „Tím, že hrají na obě strany, narušují veřejnou důvěru v očkování, čímž nás všechny vystavují riziku nakažlivých chorob. Viry nerespektují hranice států,“ varoval.

Očkování zachrání přes dva miliony lidí ročně

Odpor k vakcínám je hrozbou také podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která letos tento fenomén zařadila mezi desítku největších zdravotnických rizik na světě. „Přestože na řadu smrtelně nebezpečných chorob existují očkování, stále rostoucí počet lidí po celém světě vakcíny z nejrůznějších příčin odmítá. Přitom očkování je jedním z nejúčinnějších a cenově nejvýhodnějších způsobů, jak předcházet nemocem,“ uvedla WHO v lednové zprávě.

Podle WHO zabrání očkování ročně přibližně dvěma až třem milionům úmrtí ročně, a pokud by se podařilo lépe proočkovat celosvětovou populaci, tak by to zachránilo dalších 1,5 milionu lidí. 

Na řadě jsou psi i koně

Guardian oslovil socioložku Naomi Smithovou z Federation University in Victoria. Ta se věnovala výzkumu protiočkovacího hnutí na sociálních sítích a věří, že jeho rozvoj je s těmito sítěmi jednoznačně provázaný. Zatím na nich nenarazila na diskuse o odmítání očkování zvířat, ale poté co vyšla série článků v australských médiích, našla potvrzení u řady zvěrolékařů, které oslovila.

„V našich datech se to ještě neobjevilo, ale rozhodně je to něco, o čem jsem už slyšela, protože mi o tom lidé řekli,“ uvedla. Nejvíce ji znepokojil e-mail veterináře z Queenslandu, který se specializuje na léčbu koní. Uváděl v něm, že se setkává se stále silnějším odporem při očkování proti viru hendra. 

Ten se objevil teprve roku 1994 na předměstí Brisbane, onemocnělo jím čtrnáct dostihových koní, od nich se nakazil jejich trenér, který pak na nemoc zemřel. V tomto případě je pravdou, že očkování proti němu má kritiků více, nicméně Australská asociace veterinářů tvrdí, že odpor proti očkování vychází jen z ničím nepodložené víry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 48 mminutami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 18 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 20 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 21 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 23 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...