„Odsuzují své psy k smrti.“ Odpírači očkování se zaměřili i na domácí zvířata

Deník Guardian přinesl rozhovor s australským veterinářem Samem Kovacem. Expert v něm upozornil na stále větší množství lidí, kteří se ho při očkování domácích mazlíčků ptají, jestli se pak jejich zvířata nestanou autisty.

„Je to naprosto šílené. Samozřejmě jsem občas takové otázky zaslechl i v minulých letech, ale během posledních týdnů to slýchám neustále,“ postěžoval si Kovac pro Guardian Australia. „Většinou lidé s mými argumenty nemají problém, když jim vysvětlím, jak to je, a ukážu jim statistiky. Ale mám také klienty, kteří hystericky odejdou s tím, že rozhodně svého psa nebudou očkovat, protože to způsobuje autoimunní nemoci nebo autismus,“ dodal.

Podle Kovace se problém neustále zhoršuje, napsal o tom dokonce rozsáhlý text pro deník Sydney Daily Telegraph. Uvádí v něm, že si myslí, že by odpůrci očkování neměli vůbec mít právo chovat domácí zvířata, jsou-li ochotní vystavit své mazlíčky tak nebezpečným chorobám, jako je například parvoviróza psů. „V podstatě odsuzují své psy k smrti působením jednoho z nejděsivějších a nejhorších virů, jaké si jen dokážete představit.“

Zvěrolékař se domnívá, že pokud by podobně hrůzná, nakažlivá a smrtící choroba jako parvoviróza existovala také u lidí, asi by se odpůrců očkování našlo mnohem méně než nyní.

Očkování nezpůsobuje autismus

Někteří rodiče malých dětí se obávají, že jejich potomci dostanou po očkování autismus – nic takového se však během řady výzkumů neprokázalo. Zcela stejná situace je také u psů, ani tam neexistuje jediný důkaz, že by autismus mohl být způsobovaný vakcínami. Už jen proto, že psi autismem vůbec netrpí: „Rozhodně nejsou žádné zaznamenané případy toho, že by nějaké zvíře tímto stavem trpělo,“ říká Kovac. Navíc ani neexistují žádné testy, které by u zvířat byly schopné tyto nemoci diagnostikovat.

Existuje však velké množství důkazů o tom, jak funguje protiočkovací hnutí, a to jak ve spojení s populismem, tak s fenoménem fake news. Například rozsáhlý výzkum vědců z Univerzity George Washingtona v USA prokázal, že dezinformace o očkování šíří přinejmenším na internetu roboti a ruští trollové. Vakcínám se věnují až padesátkrát častěji než průměrní uživatelé Twitteru.

Lži o očkování šíří roboti a trollové

Studie odhalila řadu účtů, u nichž je potvrzené, že patřily ruským trollům, kteří také zasahovali do amerických voleb. Další účty šířící zmatek v očkování byly automatizované marketingové a malwarové programy.

Pozoruhodný je přitom podle vědců způsob, jakým fungovaly účty ruských trollů: ty tweetovaly jak argumenty pro očkování, tak i proti němu – vše ale ve zpolitizovaném kontextu. „Tito trollové, zdá se, využívají očkování jako klín, pomocí kterého vnášejí do americké společnosti rozpory,“ uvedl profesor počítačových věd Mark Drezde, který se na studii podílel. „Tím, že hrají na obě strany, narušují veřejnou důvěru v očkování, čímž nás všechny vystavují riziku nakažlivých chorob. Viry nerespektují hranice států,“ varoval.

Očkování zachrání přes dva miliony lidí ročně

Odpor k vakcínám je hrozbou také podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která letos tento fenomén zařadila mezi desítku největších zdravotnických rizik na světě. „Přestože na řadu smrtelně nebezpečných chorob existují očkování, stále rostoucí počet lidí po celém světě vakcíny z nejrůznějších příčin odmítá. Přitom očkování je jedním z nejúčinnějších a cenově nejvýhodnějších způsobů, jak předcházet nemocem,“ uvedla WHO v lednové zprávě.

Podle WHO zabrání očkování ročně přibližně dvěma až třem milionům úmrtí ročně, a pokud by se podařilo lépe proočkovat celosvětovou populaci, tak by to zachránilo dalších 1,5 milionu lidí. 

Na řadě jsou psi i koně

Guardian oslovil socioložku Naomi Smithovou z Federation University in Victoria. Ta se věnovala výzkumu protiočkovacího hnutí na sociálních sítích a věří, že jeho rozvoj je s těmito sítěmi jednoznačně provázaný. Zatím na nich nenarazila na diskuse o odmítání očkování zvířat, ale poté co vyšla série článků v australských médiích, našla potvrzení u řady zvěrolékařů, které oslovila.

„V našich datech se to ještě neobjevilo, ale rozhodně je to něco, o čem jsem už slyšela, protože mi o tom lidé řekli,“ uvedla. Nejvíce ji znepokojil e-mail veterináře z Queenslandu, který se specializuje na léčbu koní. Uváděl v něm, že se setkává se stále silnějším odporem při očkování proti viru hendra. 

Ten se objevil teprve roku 1994 na předměstí Brisbane, onemocnělo jím čtrnáct dostihových koní, od nich se nakazil jejich trenér, který pak na nemoc zemřel. V tomto případě je pravdou, že očkování proti němu má kritiků více, nicméně Australská asociace veterinářů tvrdí, že odpor proti očkování vychází jen z ničím nepodložené víry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 6 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 10 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.