„Odsuzují své psy k smrti.“ Odpírači očkování se zaměřili i na domácí zvířata

Deník Guardian přinesl rozhovor s australským veterinářem Samem Kovacem. Expert v něm upozornil na stále větší množství lidí, kteří se ho při očkování domácích mazlíčků ptají, jestli se pak jejich zvířata nestanou autisty.

„Je to naprosto šílené. Samozřejmě jsem občas takové otázky zaslechl i v minulých letech, ale během posledních týdnů to slýchám neustále,“ postěžoval si Kovac pro Guardian Australia. „Většinou lidé s mými argumenty nemají problém, když jim vysvětlím, jak to je, a ukážu jim statistiky. Ale mám také klienty, kteří hystericky odejdou s tím, že rozhodně svého psa nebudou očkovat, protože to způsobuje autoimunní nemoci nebo autismus,“ dodal.

Podle Kovace se problém neustále zhoršuje, napsal o tom dokonce rozsáhlý text pro deník Sydney Daily Telegraph. Uvádí v něm, že si myslí, že by odpůrci očkování neměli vůbec mít právo chovat domácí zvířata, jsou-li ochotní vystavit své mazlíčky tak nebezpečným chorobám, jako je například parvoviróza psů. „V podstatě odsuzují své psy k smrti působením jednoho z nejděsivějších a nejhorších virů, jaké si jen dokážete představit.“

Zvěrolékař se domnívá, že pokud by podobně hrůzná, nakažlivá a smrtící choroba jako parvoviróza existovala také u lidí, asi by se odpůrců očkování našlo mnohem méně než nyní.

Očkování nezpůsobuje autismus

Někteří rodiče malých dětí se obávají, že jejich potomci dostanou po očkování autismus – nic takového se však během řady výzkumů neprokázalo. Zcela stejná situace je také u psů, ani tam neexistuje jediný důkaz, že by autismus mohl být způsobovaný vakcínami. Už jen proto, že psi autismem vůbec netrpí: „Rozhodně nejsou žádné zaznamenané případy toho, že by nějaké zvíře tímto stavem trpělo,“ říká Kovac. Navíc ani neexistují žádné testy, které by u zvířat byly schopné tyto nemoci diagnostikovat.

Existuje však velké množství důkazů o tom, jak funguje protiočkovací hnutí, a to jak ve spojení s populismem, tak s fenoménem fake news. Například rozsáhlý výzkum vědců z Univerzity George Washingtona v USA prokázal, že dezinformace o očkování šíří přinejmenším na internetu roboti a ruští trollové. Vakcínám se věnují až padesátkrát častěji než průměrní uživatelé Twitteru.

Lži o očkování šíří roboti a trollové

Studie odhalila řadu účtů, u nichž je potvrzené, že patřily ruským trollům, kteří také zasahovali do amerických voleb. Další účty šířící zmatek v očkování byly automatizované marketingové a malwarové programy.

Pozoruhodný je přitom podle vědců způsob, jakým fungovaly účty ruských trollů: ty tweetovaly jak argumenty pro očkování, tak i proti němu – vše ale ve zpolitizovaném kontextu. „Tito trollové, zdá se, využívají očkování jako klín, pomocí kterého vnášejí do americké společnosti rozpory,“ uvedl profesor počítačových věd Mark Drezde, který se na studii podílel. „Tím, že hrají na obě strany, narušují veřejnou důvěru v očkování, čímž nás všechny vystavují riziku nakažlivých chorob. Viry nerespektují hranice států,“ varoval.

Očkování zachrání přes dva miliony lidí ročně

Odpor k vakcínám je hrozbou také podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která letos tento fenomén zařadila mezi desítku největších zdravotnických rizik na světě. „Přestože na řadu smrtelně nebezpečných chorob existují očkování, stále rostoucí počet lidí po celém světě vakcíny z nejrůznějších příčin odmítá. Přitom očkování je jedním z nejúčinnějších a cenově nejvýhodnějších způsobů, jak předcházet nemocem,“ uvedla WHO v lednové zprávě.

Podle WHO zabrání očkování ročně přibližně dvěma až třem milionům úmrtí ročně, a pokud by se podařilo lépe proočkovat celosvětovou populaci, tak by to zachránilo dalších 1,5 milionu lidí. 

Na řadě jsou psi i koně

Guardian oslovil socioložku Naomi Smithovou z Federation University in Victoria. Ta se věnovala výzkumu protiočkovacího hnutí na sociálních sítích a věří, že jeho rozvoj je s těmito sítěmi jednoznačně provázaný. Zatím na nich nenarazila na diskuse o odmítání očkování zvířat, ale poté co vyšla série článků v australských médiích, našla potvrzení u řady zvěrolékařů, které oslovila.

„V našich datech se to ještě neobjevilo, ale rozhodně je to něco, o čem jsem už slyšela, protože mi o tom lidé řekli,“ uvedla. Nejvíce ji znepokojil e-mail veterináře z Queenslandu, který se specializuje na léčbu koní. Uváděl v něm, že se setkává se stále silnějším odporem při očkování proti viru hendra. 

Ten se objevil teprve roku 1994 na předměstí Brisbane, onemocnělo jím čtrnáct dostihových koní, od nich se nakazil jejich trenér, který pak na nemoc zemřel. V tomto případě je pravdou, že očkování proti němu má kritiků více, nicméně Australská asociace veterinářů tvrdí, že odpor proti očkování vychází jen z ničím nepodložené víry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 10 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 12 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 15 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 20 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.