Teplota vody v oceánech v souvislosti se změnou klimatu v posledních dekádách výrazně stoupá. A například vloni se obsah tepla ve všech mořích na světě zvýšil o těžko představitelné množství odpovídající 44násobku celosvětové roční spotřeby energie. Nárůst teploty má už nyní výrazné dopady na život v oceánech, z nichž nejznámější je asi odumírání korálů. Oteplování vody se ale projevuje i poněkud překvapivě nárůstem hluku v oceánech.
Oceány se nejen oteplují, ale jsou i hlučnější. Může za to klima a kreveta
Souvisí to s tvorem, u kterého by to asi málokdo čekal – vzhledem ke své velikosti ale dokáže být jedním z nejhlučnějších mořských stvoření. Jedná se o drobné krevetky pistolníků, které jsou výrazným zdrojem zvuku v mořském prostředí.
Obsah tepla v horní dvoukilometrové vrstvě vody v oceánech v posledních letech výrazně stoupá
Mají speciálně tvarované klepeto, při jehož velmi rychlém uzavření vzniká ve vodě dutina obsahující vakuum. Její následný extrémně rychlý zánik vytvoří tlakovou vlnu, která se projeví hlukem v podobě hlasitého cvaknutí.
Podle vědců slouží těmto krevetám zvukové signály ke vzájemné komunikaci, především pak k obraně vytyčeného území, ale i k lovu potravy. Když velké množství krevet „cvakne“ najednou, dokáže výsledný hluk výrazně dominovat zvukovému pozadí oceánů a je dobře slyšitelný i lidským uchem:
Vědci z Oceánografického institutu ve Woods Hole v Massachusetts provedli laboratorní testy, které srovnali s měřením v oceánech, a zjistili silnou závislost mezi rostoucí teplotou vody a hlasitějšími zvuky, které tyto krevety vydávají.
Zjištění je podle nich přirozené, neboť krevety jako chladnokrevní živočichové reagují na zvýšení teploty zvýšením své fyzické aktivity – podobně jako se například mravenci pohybují rychleji při teplejším počasí.
Příliš hlučný oceán
Ukazuje se, že roste nejen frekvence cvakání, ale rovněž i jeho hlasitost. Je to možná překvapivé, ale právě tento hlasitější projev drobných krevet může mít negativní dopady na život ryb.
Ryby totiž vzájemně rovněž komunikují prostřednictvím zvukových signálů. Hlučnější pozadí pocházející od drobných krevet může tuto komunikaci ovlivnit, i když přesnější dopady bude nutné ještě podrobit detailním studiím.
Zvýšená hluková činnost krevet by mohla rušit nejen ryby, ale ovlivnit i lidské aktivity, například práci sonarů rybářských lodí, které by pak mohly fungovat jen mimo oblasti s vysokou aktivitou krevetek. A konečně, také sonary na ponorkách můžou mít v hlučnějším moři problém s perfektní činností.
Na tomto případě je názorně vidět, že dopady změny klimatu se projevují v opravdu široké škále oblastí, z nichž některé můžou být opravdu překvapivé. S pokračující změnou klimatu se přitom s podobně nečekanými dopady budeme setkávat stále častěji.