Nová africká varianta omikron je znepokojivá rychlým šířením, mnoha mutacemi a možností, že odolá protilátkám

V úterý 23. listopadu si vědci všimli, že se v Jihoafrické republice rychle šíří varianta nového koronaviru, která by mohla být potenciálně značně nebezpečná. Podle dosavadních zjištění je nakažlivější než delta, dostala jméno B.1.1.529 a západní svět se kvůli ní už zavírá před lidmi přicházejícími z jihu Afriky.

Podle jihoafrického vědce Tulia de Oliveiry, který je členem týmu Světové zdravotnické organizace (WHO) monitorujícího nové varianty, byla poprvé detekována už 12. listopadu. Od té doby se podílí na prudkém rozmachu koronavirové infekce v Jihoafrické republice, byť tam zatím počty odhalených nákaz zůstávají relativně nízké. Prvotní zjištění nasvědčují tomu, že se šíří zejména v nejlidnatější provincii Gauteng, podle listu Financial Times začala rychle dominovat mezi sekvencovanými vzorky koronaviru.

Region Guateng má nízkou proočkovanost, která se pohybuje kolem pětadvaceti procent, naopak se zde v minulosti už značné množství lidí covidem nakazilo. Přesná čísla sice neexistují, ale odhady se pohybují kolem 72 procent populace. Oblast je známá také vysokým množstvím lidí s virem HIV. Právě u takto nemocného člověka se mohla varianta vyvinout –⁠ protože má zhoršenou imunitu, virus u něj mohl přežívat tak dlouho, že měl čas se dostatečně modifikovat.

Nahrávám video

Velký evoluční skok

Kolem vlastností B.1.1.529 v tuto chvíli panuje značná míra nejistoty, dosavadní poznatky jsou nicméně důvodem ke znepokojení a dalšímu bádání. Varování vyplývají zejména z velkého počtu mutací, který by mohl mít za následek větší nakažlivost a schopnost obcházet lidskou imunitu.

Experti u nové varianty odhalili 32 mutací v takzvaném spike proteinu, což je prvek, který koronaviru pomáhá pronikat do lidských buněk. Spike protein je zároveň částí viru, která u většiny současných vakcín slouží jako prostředek pro vybudování imunity vůči viru SARS-CoV-2. Podle deníku The Guardian je počet detekovaných mutací v tomto směru zhruba dvojnásobný oproti koronavirové variantě delta, která je spojována s letošními silnými vlnami pandemie v Indii, Evropě či Spojených státech.

Známé i neznámé mutace

„Tato varianta nás překvapila, je to velký skok v evoluci, mnohem víc mutací, než jsme očekávali,“ řekl o B.1.1.529 de Oliveira na čtvrtečním brífinku jihoafrického ministerstva zdravotnictví. Hovořil při tom o „velmi nezvyklé konstelaci“ mutací. Zatímco některé z nich se zdají být nové, jiné už experti zaznamenali u dalších koronavirových variant, které jsou spojovány s vyšší nakažlivostí či schopností obcházet části imunitní reakce, píše deník The Wall Street Journal.

Jak účinné jsou proti nové variantě aktuálně používané vakcíny, zatím není jasné. Jihoafričtí vědci stále zjišťují, zda se nový typ nákazy šíří hlavně mezi neočkovanými a zda infekce častěji vede k vážnému průběhu covidu-19. „Profil mutací vyvolává obavy, teď ale musíme pracovat na tom, abychom skutečně pochopili význam téhle varianty a co znamená pro postup proti pandemii,“ uvedl de Oliveirův kolega z výzkumného týmu KwaZulu-Natal Research Innovation and Sequencing Platform Richard Nessels.

Vědci zatím tuto variantu nemohli dostatečně prostudovat, ale z toho, co se ví o jejím šíření, by mohlo jednat o vysoce nakažlivou změnu viru. Zatímco varianta delta je asi čtyřikrát nakažlivější než původní virus, který byl objevený v Číně, B.1.1.529 by mohla být nakažlivější až pětkrát.  

Koronavirus SARS-CoV-2 při šíření mezi lidmi neustále mutuje stejně jako jiné viry, přičemž nikdy není hned jasné, zda se daná varianta celosvětově prosadí. „Všichni, kdo to sledují, musí pochopit, že čím víc tenhle virus cirkuluje, tím víc má příležitostí k proměnám, tím více mutací uvidíme,“ komentovala ve čtvrtek vývoj kolem B.1.1.529 epidemioložka WHO Maria van Kerkhoveová.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 13 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánovčera v 22:54

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...