Obrovské podzemní naleziště vysoce kvalitních fosfátů v Norsku, které je označováno za největší na světě, je podle společnosti, která ho využívá, dostatečně velké na to, aby uspokojilo světovou poptávku po hnojivech, materiálech nutných pro výrobu solárních panelů a baterií do elektromobilů nejméně na příštích sto let.
Norsko objevilo obří naleziště fosfátů. Je v něm stejně zásob, jako má zbytek světa dohromady
Na celém světě je prokázaných 71 miliard tun fosfátových hornin – tak to roku 2021 popsala americká geologická služba USGS. Hodnota norského ložiska se ale odhaduje na nejméně 70 miliard tun.
Fosfátová hornina je přitom základním prvkem používaným při výrobě fosforu pro průmyslová hnojiva – bez nich by naše civilizace nebyla schopná zajistit dostatek potravy pro lidi. Zdaleka největší ložiska fosfátových hornin na světě – přibližně 50 miliard tun – se nacházejí v oblasti Západní Sahary v Maroku. Další se podle odhadů nacházejí v Číně (3,2 miliardy tun), Egyptě (2,8 miliardy tun) a Alžírsku (2,2 miliardy tun).
Evropský objev je proto s ohledem na jeho velikost zásadní. „Když nyní v Evropě najdete něco tak velkého, co je větší než všechny ostatní zdroje, které známe, je to významné,“ uvedl pro portál EUractiv Michael Wurmser, zakladatel společnosti Norge Mining, která za objevem stojí.
Potrava i energie
Přibližně 90 procent celosvětově vytěžených fosfátů se používá v zemědělství k výrobě fosforu na hnojiva – pro tuto technologii, která letos oslaví sto let od svého vzniku, zatím neexistuje náhrada. Je to vedle elektřiny jeden z hlavních pilířů, které umožňují existenci moderní průmyslové civilizace schopné produkovat dostatek potravin.
Fosfor se ale využívá také při výrobě solárních panelů a lithium-železo-fosfátových baterií (LFP) pro elektromobily a také polovodičů a počítačových čipů – i když jen v malém množství.
Všechny tyto výrobky označila Evropská komise za „strategicky důležité“ pro zachování postavení Evropy jako světové velmoci ve výrobě klíčových technologií, jež jsou zásadní pro přechod k ekologičtějšímu způsobu života.
Množství fosforu potřebného pro výrobu baterií je v současné době nepatrné a podle prognózy bude do roku 2050 představovat jen asi 5 % celosvětové poptávky, jak uvádí článek zveřejněný v loňském roce ve vědeckém časopise Nature. Hlavní producentské země, jako je Čína a USA, se ale „mohou snažit chránit své domácí zásoby omezením vývozu, jak tomu bylo v roce 2008 v případě čínského vývozního cla,“ píše se dále v článku Nature. Budoucí přerušení dodávek proto „bude mít pravděpodobně geopolitický a ekonomický charakter, a to dlouho před vyčerpáním světových zásob,“ dodává se ve studii.
Podle průmyslové koalice Critical Raw Materials Alliance se známé zásoby vysoce kvalitní fosfátové horniny pomalu vyčerpávají a jsou v držení čtyř nebo pěti velkých dodavatelů mimo Evropu. Rafinace fosforu je navíc proces s vysokou uhlíkovou náročností, což znamená, že většina tohoto odvětví je v současné době soustředěna v Číně, Vietnamu a Kazachstánu. V minulosti se ještě vyráběla v Nizozemsku, ale tam kvůli znečištění přestali.
Norsko má díky svým zdrojům energie z vodních elektráren dost elektřiny na to, aby vyrábělo fosfor mnohem ekologičtěji než asijští konkurenti – navíc už má technologie na zachycování a ukládání uhlíku.
Od objevu do současnosti
Naleziště objevila společnost Norge Mining už roku 2018, když využila informace Norské geologické služby. Tehdy ještě geologové odhadovali, že naleziště sahá do hloubky asi 300 metrů – jenže další roky výzkumu tento původní odhad výrazně měnily. Letos v červnu už vědci popsali, že ve skutečnosti sahá až do hloubky 4500 metrů pod povrchem.
V současné době technologie neumožňují provádět tak hluboké vrty, takže odhad 70 miliard tun se týká jen první třetiny „fosfátové hory“, tedy možností těžby do 1500 metrů.
Vedle fosfátů obsahuje toto norské ložisko také vanad a titan, které EU klasifikuje jako kritické suroviny a které se používají v leteckém a obranném průmyslu.
Od průzkumu po těžbu
V současné době už většina vědecké práce skončila – a nastal čas právníků. Ti se snaží, aby společnost Norge Mining získala pro těžbu na tomto místě povolení. To musí udělit norská vláda, která podle informaci považuje projekt za důležitý a chce všechna povolení udělit, co nejrychleji to bude možné.
Oznámila už také, že nepotřebuje žádné další finance – má rovnou několik investorů z Evropy, USA a Japonska, včetně „dvou významných výrobců letadel“, kteří mají zájem o dodávky titanu. V Evropě přitom mezi průzkumem a schválením uplyne průměrně 10 až 15 let.