V srpnu musejí rybáři zlikvidovat chovy ryb v pěti rybnících na Pardubicku. Nakáza herpes viru, který napadá kapry, se podruhé objevila v rybníku Buňkov a nově v dalších čtyřech rybnících – celkem se musí zlikvidovat přes 50 tun ryb.
Noční můra rybářů je v Česku. Herpes virus zabíjí až 90 procent kaprů
Pro člověka je infekce herpetickými viry nepříjemná. Nejčastěji se projevuje jako opar, může vést ale i k řadě dalších komplikací. Pro ryby je ale herpes smrtící z 80 až 90 procent. A v poslední době se šíří i v České republice.
Ještě v roce 2008 uváděla Státní veterinární správa, že v Česku zatím s takzvanou koiherpesvirózou, jak se nemoc odborně nazývá, nemáme problémy. O jedenáct let později kvůli ní u nás umírají desítky tun ryb. Jedná se totiž o nemoc novou, jak u nás, tak vlastně po celém světě – a její původ je doposud neznámý.
První zmínky o kapřím herpes viru se objevily teprve roku 1998, a to v Izraeli. Tehdy ještě zcela neznámá nemoc místní chovatele kaprů zcela zaskočila – umíralo totiž až 90 procent nakažených ryb. Ztráty se pohybovaly kolem dvou milionů dolarů. Již v Izraeli nemoc postihla jak klasické kapry, tak i ozdobné koi kapry. Je velmi pravděpodobné, že právě čilý mezinárodní obchod s těmito dekorativními rybami vedl k zavlečení choroby na další kontinenty.
Nemoc se rychle šířila, zpočátku ve východoasijských zemích, ale jen o něco později i do Ameriky a Evropy. První evropskou zemí, která nákazu zaznamenala, byla Belgie, pak rychle následovaly Dánsko, Anglie a roku 2002 se dostala i do Německa. Krátce poté pronikla i na území České republiky.
Kapry na Pardubicku ničí nemoc, tuny ryb čeká likvidace (zdroj: ČT24)
Herpes u lidí a ryb
O viru jménem herpes slyšel asi každý, u lidí se projevuje jako opary, ale může se vyskytovat i na nehtech nebo dokonce v oku. U člověka nezpůsobuje většinou větší problémy; u většiny lidí se objeví dostatečná imunitní obrana hned po první infekci – jen výjimky trpí touto nemocí opakovaně, zejména na rtech. Problematický je zejména, pokud zasáhne pohlavní orgány.
U ryb se ale objevuje jiný druh tohoto viru, existuje jich dokonce několik druhů. Protože postihují studenokrevné živočichy, nemohou nijak přímo škodit člověku. Zato pro kaprovité ryby jsou smrtící. Onemocnění se projevuje například dezorientovaným plaváním, kdy se ryby shromažďují u přítoku a u hladiny. Mívají také zrychlené dýchací pohyby. Později se u nich objevují i silné nekrotické změny, krváceniny u ploutví nebo skvrnitý vzhled kůže. Nejvíce postižené jsou žábry, krvácejí, mění se jejich barva a postihuje je nekróza. Zvířata pak rychle umírají kvůli degenerativním změnám v ledvinách a játrech.
K této infekci jsou náchylné zejména ryby, které žijí ve vodě o teplotě mezi 16 a 25 stupni Celsia. To znamená, že jim pomáhají teplejší léta, která jsou v poslední době stále častější. Kapři se mohou tímto virem nakazit rovnou několika způsoby. Nejčastější je kontakt s jinou nakaženou rybou, ale stačí i kontakt s tělesnými tekutinami nakažené ryby. Virus se může přenášet i kontaktem s infikovanou vodou nebo bahnem, dokonce i s předměty, které jsou vystavené kontaminaci. Virus do těla ryby vstupuje skrze kůži a žaberní tkáně. Spekuluje se, že by virus mohli přenášet i ptáci.
Nemoc krmě kaprů a koi kaprů postihuje i křížence kapra s karasem. Virus byl ale detekován také u dalších druhů ryb – karase, jelce, cejna, sumce, jesetera a dalších různých druhů kaprovitých ryb.
Nemoc bez léku
Léčba této nemoci zatím neexistuje. Jediný způsob, jak se proti ní bránit, je předcházet jí. Pro chovatele koi kaprů je to snadné – nově zakoupené ryby by měli držet v karanténě. U rybníkářů je to složitější, například u kaprů letos nakažených v Pardubickém kraji se pravděpodobně jednalo o přenos od latentně infikovaných ryb. „Infikovaná byla násada. Infekce na rybách nebyla znát,“ uvedl Radek Axmann z Krajské veterinární správy. Jediným řešením je tedy likvidace postižených zvířat.
Jinou cestu představila roku 2016 Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Ta vyšlechtila nové plemeno kapra s názvem amurský lysec, které je odolnější vůči nemocem – nejvíc právě vůči herpes viru. „V první fázi výzkumu jsme od roku 1993 do roku 1997 studovali původní i dovezená plemena kapra i jejich hybridy,“ popsal nové plemeno Martin Flajšhans, vedoucí Laboratoře molekulární, buněčné a kvantitativní genetiky centra CENAKVA, které funguje při fakultě ve Vodňanech.
Cílem vývoje podle něj bylo dostat do lysého kapra geny amurského divokého kapra. „Ten je uznáván jako samostatný poddruh asijského kapra a s evropskými plemeny kapra je geneticky nejméně příbuzný,“ uvedl Flajšhans. Podle něj nové plemeno v tuzemských podmínkách dobře přežívá a roste stejně jako jiné produkční linie kapra, které se v České republice chovají.
Herpes virus jako lidský sluha
Před třemi roky oznámila australská vláda, že chce tento virus využít jako biologickou obranu proti přemnoženým kaprům. Ti jsou zde invazivním tvorem a v některých řekách způsobují ekologickou katastrofu. Kapři se dostali do australské přírody s evropskými osadníky a stejně jako většina dalších invazivních druhů ani oni neměli v tamním ekosystému konkurenci.
Australská vláda věří, že 15 milionů australských dolarů, které na tento plán uvolnila, bude stačit, aby invazivní druh z přírody v nejhůře postižených oblastech vytlačila. Výsledkem nasazení viru budou řeky plné milionů mrtvých ryb, které pak bude potřeba odstranit. Tento plán je dlouhodobý, podle odhadů potrvá asi 30–35 let, než všichni kapři z australských řek zmizí.
Původně se plánovalo, že by virus měl být do přírody vypuštěný už na podzim roku 2018, po protestech biologů se ale vláda rozhodla tento záměr o 12 měsíců odložit. Podle expertů totiž existuje ještě mnoho neznámých faktorů, které je třeba prozkoumat a vyloučit, že by se tato zbraň mohla obrátit proti člověku.