Není to rakovina, uklidňují experti. Zvětšené uzliny po očkování mohou zmást přístroje

Američtí lékaři varovali před vyšetřením u onkologů příliš brzy po očkování proti covidu-19. Mamograf i některé další druhy vyšetření totiž mohou vyvolat planý poplach. Část vedlejších účinků očkování totiž může připomínat počáteční fázi rakoviny, přestože mezi nimi není žádná souvislost.

Pokud jdete na mamograf nebo na jinou kontrolu kvůli rakovině, určitě informujte svého lékaře o tom, jestli jste byli nedávno očkovaní proti covidu, doporučují američtí onkologové a radiologové.

Stává se totiž, že občas po očkování otečkou lymfatické uzliny, zejména ty v podpaží. Je to normální reakce imunitního systému organismu, ale pokud se toto zvětšení objeví na mamografu nebo jiném snímku, může vyvolat zbytečné podezření na rakovinu.

„Musíme to dát veřejnosti vědět,“ uvedla radioložka Melissa Chenová z onkologického centra MD Andersona v Houstonu, která nedávno musela uklidnit vyděšenou pacientku, která kvůli zvětšené lymfatické uzlině požádala o vyšetření na rakovinu.

Komise expertů ze tří amerických onkologických center proto zveřejnila minulý týden v časopise Radiology doporučení, jak zacházet se skeny, které mohou zachytit vedlejší účinek očkování a zmást tak lékaře.

Hlavním sdělením tohoto doporučení je, že onkologičtí pacienti nebo lidé, kteří se obávají rakoviny (třeba z důvodu genetických dispozic), by se neměli očkování vyhýbat.

Lymfatické uzliny jsou součástí imunitního systému, kde se shromažďují bílé krvinky bojující proti infekci. Obvykle jsou příliš malé na to, aby je bylo možné cítit. Mohou ale otékat – a to během různých nemocí, ale i po různých typech očkování. A s tím, jak po celém světě přibývá lidí naočkovaných proti covidu-19, se dá podle expertů očekávat i nárůst počtu snímků, které ukážou oteklé lymfatické uzliny, uvádí vědci v odborném časopise Journal of the American College of Radiology.

Podezřelé bulky

Nejčastěji postižené uzliny jsou ty v podpaží a poblíž klíční kosti, velmi pravděpodobně na stejné straně, kam šlo očkování, říká článek. Tyto otoky jsou známým vedlejším účinkem u vakcín BioNTech/Pfizer a Moderna, ale zatím nebyly hlášené u vakcíny Johnson & Johnson.

Není ale úplně jasné, jak často k tomu dochází. Podle amerického regulátora FDA hlásilo 16 procent účastníků klinické studie společnosti Moderna po druhé dávce nějaký otok v podpaží. Platí přitom, že pokud jsou lymfatické uzliny jen nepatrně zvětšené, mohou se objevit na lékařském snímku, aniž by lidé sami nějaké boule zaznamenali.

Odborníci proto doporučují: „Pokud jste byli nedávno očkováni, řekněte to radiologovi před každým vyšetřením. To mu pomůže vyhodnotit, jestli zvětšená lymfatická uzlina pravděpodobně souvisí s vakcínou a dá se jednoduše monitorovat, nebo jestli je dostatečně znepokojivá pro biopsii nebo jiný test.“

Současně platí, že lidé by si měli naplánovat nadcházející screening nebo jiné vyšetření související s rakovinou ideálně ještě před očkováním, pokud je to možné. Lidé s aktivním nádorovým onemocněním, které je na jedné straně těla, by si měli vybrat očkování na opačné straně těla – aby to při případných jiných problémech lékaře a přístroje nemátlo.

Klíčové přitom je, aby lidé kvůli očkování neodkládali žádné naléhavé prohlídky – zatím ale není úplně jasné stanovisko k neakutnímu skenování. Doporučení zní, že se má zvážit naplánování čistě rutinních vyšetření na dobu šest týdnů po očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 19 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...