Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.

Asi pro polovinu moderních lidí je manželství požehnáním, pro druhou půlku spíše prokletím – svědčí o tom množství rozvodů. Čím dál větší část populace ale do manželského svazku nevstoupí vůbec, což může mít nečekané zdravotní důsledky. Američtí vědci teď v rozsáhlé studii popsali, že dospělí muži i ženy, kteří do manželství nikdy nevstoupili, čelí výrazně vyšší hrozbě vzniku rakoviny než ti, kdo si tento druh vztahu přinejmenším vyzkoušeli.

Výzkum byl opravdu rozsáhlý, lékaři z Floridy do něj totiž zahrnuli celkem čtyři miliony dospělých. Zjistili, že výše popsané riziko se týká téměř všech nejčastějších typů rakoviny a je zvláště výrazné u těch typů nádorů, kterým se dá předcházet – tedy u těch, které souvisejí s infekcemi, kouřením a reprodukčními faktory.

„Tyto výsledky naznačují, že sociální faktory, jako je rodinný stav, mohou sloužit jako důležité ukazatele rizika rakoviny na populační úrovni,“ uvedl spoluautor studie Paulo Pinheiro, který se věnuje populační epidemiologii rakoviny. Zdůrazňuje ale, že tyto výsledky neznamenají, že sňatek rakovině automaticky předchází nebo že by se lidé měli vdávat či ženit.

„Znamená to, že pokud nejste ženatí nebo vdané, měli byste věnovat zvýšenou pozornost rizikovým faktorům rakoviny, podstoupit potřebná vyšetření a udržovat si kvalitní zdravotní péči,“ vysvětluje další z autorů Frank Penedo. „Z hlediska prevence naše studie poukazuje na to, jak důležité je zaměřit se při osvětě o rizicích rakoviny a při preventivních strategiích také na rodinný stav.“

Prevence rakoviny funguje lépe v manželství

Manželství se dlouhodobě spojuje s dřívější diagnostikou rakoviny a také s lepšími šancemi na přežití této nemoci, když už přijde. Tyto výsledky jsou docela logické. Vdaní a ženatí lidé mají někoho, o koho se mohou opřít, mají pravidelnou podporu svého partnera a zpravidla také větší ekonomickou stabilitu. A protože partneři k sobě cítí silné emoce a cítí obavy o toho druhého, záleží jim i na jeho zdraví. S větší pravděpodobností díky tomu dodržují léčebné režimy proti rakovině.

Dosavadní výzkumy týkající se souvislostí mezi manželstvím a rakovinou se ale soustředily téměř výhradně na to, co se děje v době diagnózy a po ní. Jestli manželství ovlivňuje samotnou pravděpodobnost onemocnění rakovinou, ale věda zatím moc nezkoumala, byla odkázaná na náznaky z několika starších výzkumů. A tak si teď vědci položili jednoduchou otázku: kdo má větší pravděpodobnost onemocnění rakovinou – lidé v manželství, nebo svobodní lidé?

Provedli rozsáhlou demografickou analýzu z dat nasbíraných za roky 2015 až 2022. Zkoumali případy zhoubných nádorů diagnostikovaných lidem ve věku třiceti let a starších a porovnávali výskyt různých druhů rakoviny podle rodinného stavu, pohlaví a rasy a upraveného o věk.

Vědci rozdělili rodinný stav do dvou skupin: osoby, které jsou nebo byly vdané či ženaté, tedy včetně rozvedených a ovdovělých osob, a osoby, které se nikdy nevdaly ani neoženily. Studie začala v roce 2015 – v tom roce Nejvyšší soud USA legalizoval sňatky homosexuálů, čímž umožnil zařazení párů stejného pohlaví do kategorie vdaných či ženatých. Jeden z pěti dospělých účastníků studie se nikdy nevdal ani neoženil.

Souvislosti byly velmi silné

Vědci předpokládali, že nějaké souvislosti najdou, nečekali ale, jak silné budou. U některých druhů rakoviny byla souvislost ještě silnější. Dospělí muži, kteří se nikdy neoženili, měli přibližně pětkrát vyšší míru výskytu rakoviny konečníku ve srovnání s ženatými muži. Dospělé ženy, které se nikdy nevdaly, měly téměř třikrát vyšší míru výskytu rakoviny děložního čípku ve srovnání s ženami, které byly někdy vdané.

Rakovina konečníku i děložního čípku úzce souvisí s infekcí HPV, takže tyto rozdíly pravděpodobně odrážejí rozdíly v expozici a v případě rakoviny děložního čípku také rozdíly ve screeningu a prevenci. Naopak u rakovin, jako je rakovina děložní sliznice a vaječníků, mohou rozdíly podle rodinného stavu částečně odrážet ochranný účinek porodnosti, která je častější u vdaných žen.

Muži, kteří se nikdy neoženili, měli celkově o sedmdesát procent vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ženatí muži, zatímco ženy, které se nikdy nevdaly, měly o 85 procent vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ženy, které jsou nebo byly vdané. Z hlediska zdravotních a sociálních faktorů mají muži z manželství často větší prospěch než ženy, v případě rakoviny to ale vypadá, že z manželství měly ženy o něco větší prospěch než muži.

Nejsilnější souvislosti mezi manželstvím a rakovinou byly zaznamenány u nádorových onemocnění spojených s infekcemi, kouřením nebo konzumací alkoholu a – u žen – u nádorových onemocnění spojených s reprodukcí, jako je rakovina vaječníků a děložní sliznice.

Vědci zjistili slabší souvislosti u nádorových onemocnění, u nichž existují robustní screeningové programy, včetně rakoviny prsu, štítné žlázy a prostaty.

Matoucí souvislosti

Autoři přiznávají, že některé souvislosti mohou být složitější. Například lidé, kteří méně kouří, méně pijí, lépe se o sebe starají a jsou více sociálně integrovaní, mohou mít také větší pravděpodobnost, že vstoupí do manželství. Vědci ale zjistili ještě něco dalšího. A to, že souvislosti mezi manželstvím a menší šancí na vznik rakoviny byly silnější u dospělých starších padesáti let, což naznačuje, že s přibývajícím věkem a hromaděním rizikových faktorů pro rakovinu se mohou výhody spojené s manželstvím stávat výraznějšími.

Studie nebyla schopná pokrýt lidi, kteří žijí v dlouhodobém svazku, ale nikdy nevstoupili do manželství – v USA je ale takových osob relativně málo, takže netvoří důležitý demografický vzorek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 1 hhodinou

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 2 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 2 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 4 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 5 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 22 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 23 hhodinami

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
včera v 15:12

Evropský pohled