Neandertálci trpěli „surfařským uchem“. Naznačuje to, že byli chytřejší, než se myslelo

Nový výzkum odhalil, že neandertálci trpěli takzvaným surfařským uchem – změnou, která postihuje především lidi trávící spoustu času ve studené vodě. Podle vědců to naznačuje, že neandertálci trávili u vody a v ní mnohem více času, než se doposud předpokládalo.

Studená voda stimuluje růst kostí směrem dovnitř ucha, tedy do zvukovodu. Tam se pak vytvářejí kostní výrůstky, jež ucho ucpávají a způsobují výrazné zhoršování sluchu. V principu to není nic špatného, protože organismus si tímto způsobem chrání bubínek před zimou.

Typicky se tento problém objevuje u surfařů, proto se mu říká „surfařské ucho“, v našich zeměpisných šířkách jím trpívají například kajakáři. Ale vědci z Washingtonské univerzity nyní tento jev našli také u pravěkých lidí.

„Podporuje to řadu argumentů a domněnek. Ukazuje to, jak přizpůsobiví a flexibilní byli neandertálci, což zatím mnoho lidí popíralo,“ uvedl hlavní autor nové studie Erik Trinkhaus. Podle této práce se nedají fyziologické změny vysvětlit jinak než tím, že neandertálci často lovili ryby. Jiný důvod, proč by trávili tolik času v ledové vodě, neexistuje. 

„Abyste úspěšně rybařili nebo lovili vodní zvířata, potřebujete mít nějakou minimální úroveň technologie, ale musíte také vědět, kdy jsou ryby v řekách nebo kdy se objevují u pobřeží, je to docela složitý proces,“ doplnil Trinkhaus. Že zvládali tak komplikované činnosti, podle něj ukazuje, jak chytří a pokročilí neandertálci byli. 

Chybějící důkazy sídel u vody

Tento vědec společně se dvěma evropskými kolegy zkoumal kosterní pozůstatky 77 pralidí, včetně neandertálců, nalezené v Evropě a západní Asii. Ukázalo se, že u předků moderních lidí se kostní výrůstky v uších objevovaly podobně často jako dnes. Ale u neandertálců byly mnohem častější, vědci je našli u poloviny z 23 analyzovaných koster.

Poprvé na ně u neandertálců upozornil už roku 1911 francouzský paleontolog Marcellin Boule, ale od té doby se tomuto fenoménu nikdo nevěnoval.

Autoři nového výzkumu uvedli, že jejich výzkum potvrzuje řadu starších náznaků. Ty popisovaly, že neandertálci dokázali využívat zdrojů nacházejících se ve vodě. Ale problém je, že k tomu chyběly archeologické důkazy – sídla u vody totiž byla většinou zničena a dnes leží pod hladinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...