Naděje v boji proti koronaviru. Studie na primátech naznačuje, že si člověk dokáže vytvořit imunitu

Experiment čínských vědců ukázal, že opice jsou zřejmě schopné vybudovat si na koronavirus imunitu. Poté, co se primáti z nemoci COVID-19 jednou zotavili, se je výzkumníci pokusili virem nakazit podruhé. Jejich těla už na něj ale téměř nereagovala. Podle vědců se tak jedná o důležitý objev pro vývoj vakcíny proti této chorobě.

Získat účinnou vakcínu proti koronaviru se snaží vědci po celém světě. První klinické testy by mohly začít v Číně do měsíce, ve Spojených státech už dokonce začaly, píše South China Morning Post.  Velmi slibné výsledky má také německá společnost CureVac a jeden izraelský projekt.

Některé zprávy ale uvádějí, že někteří pacienti, kteří byli po vyléčení propuštěni z nemocnice, měli po pár dnech opět pozitivní testy. Pokud se  ukáže, že tito lidé byli opětovně infikováni stejným virem, vyvíjené vakcíny nebudou účinné. Proto je nesmírně důležité, aby se zjistilo, zda u lidí vůbec vzniká proti nemoci COVID-19 imunita. 

Experiment s opicemi, který uskutečnil tým vědců z Čínské akademie lékařských věd, by nicméně mohl tyto obavy pomoci vyvrátit.

Detaily pokusu zveřejnil vědecký server bioRxiv. V rámci experimentu tým profesora Čchin Čchuana infikoval nemocí COVID-19 celkem čtyři primáty druhu makak rhesus. Příznaky choroby se u nich projevily už po třech dnech: zvýšila se jim teplota, začali mít problémy s dechem, ztratili chuť k jídlu a začali ubývat na váze.

Po několika dnech vědci jednu z opic usmrtili a zjistili, že koronavirus se jí rozšířil po celém těle, z nosu až do močového měchýře a viditelně jí poškodil plíce.

Po opětovném podání viru se u opic nemoc neprojevila

Zbývající tři zvířata se postupně uzdravila. Asi měsíc poté, co měla negativní testy a jejich orgány se podle rentgenu zcela zotavily, dvěma z nich vědci do dutiny ústní opět aplikovali virus. 

Kromě dočasného zvýšení teploty u nich však žádné další příznaky nemoci COVID-19 nezaznamenali. A to přesto, že jim do těla vpravili mimořádně velké množstí viru, jaké by člověk v reálném životě neměl šanci získat. Po dvou týdnech stopy po rozšíření viru v jejich tělech nenašli, podařilo se jim ale naopak detekovat vysoké hladiny protilátek. To naznačuje, že jejich imunitní systém byl už na boj s touto chorobou připraven.

Autoři expertimentu proto tvrdí, že pozitivní test u některých zotavených pacientů může být způsoben jinou příčinou než tím, že se tito lidé znovu infikovali koronavirem. 

„Mohlo to být způsobeno například falešně negativními výsledky testů před propuštěním nebo tím, že se z nemocnice dostali ještě před úplným zotavením,“ napsali autoři experimentu.

Výsledky pokusu podporují některé závěry lékařů, kteří mají s bojem proti koronaviru zkušenosti. Například uznávaný čínský epidemiolog Čung Nan-šan nedávno uvedl, že u některých zotavených pacientů zjistili silnou přítomnost protilátek.

Nákaza skrze oči

Experiment například ocenil také jeden z lékařů působící na Pekingské univerzitě. Poukázal přitom, že opice jsou lidem geneticky velmi blízké. „Nicméně ne všechno, co funguje u primátů, funguje i u lidí,“ upozornil.

Při dalším pokusu, který zahrnoval tři zvířata, Čchin a jeho kolegové získali důkazy, podle kterých se lze domnívat, že lidé se mohou koronavirem infikovat skrze oči. To znamená, že v současnosti využívané pomůcky – které zakrývají ústa a nos – nemusí před koronavirem představovat dostatečnou ochranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 3 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 3 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 21 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 23 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...