Na Floridě hynou kapustňáci, ochránci přírody mají tři hypotézy

Ve vodách americké Floridy letos uhynulo už sedm stovek kapustňáků. Protože jich zde celkem žije pouhých sedm a půl tisíce, může se místní populace dostat do zásadních problémů, varují ochránci i floridské úřady. Příčna úhynu není zřejmá, diskutuje se o úbytku potravy, vlivu lodní dopravy i pesticidů.

Kapustňáci jsou jedni z nejmírumilovnějších tvorů na planetě. Svůj život tráví většinou pod hladinou, kde se pomalu pohybují ve stádech, spásají vodní rostliny a svým způsobem života tak připomínají dobytek.

Jsou to sice pasivní a mírní tvorové, kteří nikomu neškodí, podle nejnovějších čísel amerických ekologů ale něco škodí jim – aktuální údaje z Floridy ukazují, že letos v oblasti uhynulo už víc než sedm stovek těchto savců (749 jedinců), což je víc než dvojnásobek dlouhodobého průměru.

Zatím nejhorší byl pro kapustňáky ve floridských vodách rok 2018, kdy jich ztráty činily 804 zvířat, ovšem za celý rok, a nikoliv za šest měsíců jako nyní.

Neznámá příčina

Vědci zatím nejsou schopni přesně popsat příčinu úhynu. Kapustňáci se občas stávají cílem útoků lidí (na začátku letošního roku například obletěl svět příběh, kdy neznámý člověk jednomu zvířeti vyřezal do zad nápis „Trump“), ale není to zase tak časté.

Navíc kapustňáci, kteří žijí ve vodách Floridy, jsou chránění zákony už od sedmdesátých let dvacátého století, a pokud by jim někdo ublížil, vystavil by se vysokým trestům.

Floridské úřady ve spolupráci s vědci teď zahájily vyšetřování, jehož cílem je zjistit, proč se letos začaly početní stavy kapustňáků snižovat tak rychle. Důležité je zejména to, co by to mohlo znamenat pro přežití celého ohroženého druhu. Podezřelých je rovnou několik.

Kapustňák širokonosý
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/pixnio.com

Tři hypotézy

Jednou z hrozeb, kterým tito vegetariáni čelí, je úbytek jejich oblíbené potravy – mořských trav. Jde o několik druhů rostlin, které jsou schopné žít zcela pod vodou, a kapustňáci se na nich rádi pasou.

Předpokládá se, že za úbytek může bujný růst mořských řas, který akceleruje zemědělská a průmyslová činnost na pevnině. Jak se dostávají živiny z polí do moře, živí to tyto řasy, které jsou schopné namnožit se rychleji. A když je jich příliš, blokují na hladině sluneční světlo, z něhož by mořské trávy na dně získávaly energii.

Podle místní vodohospodářské správy od roku 2009 v jedné z lagun, kterou kapustňáci vyhledávají nejraději, odumřelo 58 procent mořské trávy. Kapustňáci, kteří váží v průměru 550 kilogramů, ovšem potřebují denně sníst 27 až 54 kilogramů potravy a vzhledem k nedostatku mořské trávy to vypadá, že kapustňáci mohou doslova umírat hlady.

Dalším problémem pro kapustňáky je lodní doprava. Tito savci sice mohou měřit až 4,5 metru, ale pod hladinou jsou i ve větším stádu jen špatně pozorovatelní. A protože lodní doprava i v tomto regionu stále houstne, jsou srážky s plavidly stále častější.

A konečně třetím podezřelým jsou pesticidy. Když se tyto látky (zejména už řadu let diskutovaný glyfosát) dostávají z polí do oceánu, mohou proniknout i do organismu velkých mořských savců a potenciálně pro ně představovat zdravotní hrozbu.

Budoucnost kapustňáků

Modely ukazují, že letos se dá ve floridských vodách očekávat úmrtí nejméně tisícovky kapustňáků. Celá jejich populace má přitom jen asi 7500 kusů, takže by ji tak výrazný úbytek mohl významně poškodit.

Současně nejde jen o hrozbu pro jeden druh; kapustňáci, jako všichni velcí savci, mají zásadní vliv na celý ekosystém, který obývají; jejich zmizení nebo jen snížení jejich stavů by podle biologů měla dominový efekt na celý ekosystém podél floridského pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
před 10 hhodinami

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizovánovčera v 00:07

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
27. 2. 2026
Načítání...