Na Floridě hynou kapustňáci, ochránci přírody mají tři hypotézy

Ve vodách americké Floridy letos uhynulo už sedm stovek kapustňáků. Protože jich zde celkem žije pouhých sedm a půl tisíce, může se místní populace dostat do zásadních problémů, varují ochránci i floridské úřady. Příčna úhynu není zřejmá, diskutuje se o úbytku potravy, vlivu lodní dopravy i pesticidů.

Kapustňáci jsou jedni z nejmírumilovnějších tvorů na planetě. Svůj život tráví většinou pod hladinou, kde se pomalu pohybují ve stádech, spásají vodní rostliny a svým způsobem života tak připomínají dobytek.

Jsou to sice pasivní a mírní tvorové, kteří nikomu neškodí, podle nejnovějších čísel amerických ekologů ale něco škodí jim – aktuální údaje z Floridy ukazují, že letos v oblasti uhynulo už víc než sedm stovek těchto savců (749 jedinců), což je víc než dvojnásobek dlouhodobého průměru.

Zatím nejhorší byl pro kapustňáky ve floridských vodách rok 2018, kdy jich ztráty činily 804 zvířat, ovšem za celý rok, a nikoliv za šest měsíců jako nyní.

Neznámá příčina

Vědci zatím nejsou schopni přesně popsat příčinu úhynu. Kapustňáci se občas stávají cílem útoků lidí (na začátku letošního roku například obletěl svět příběh, kdy neznámý člověk jednomu zvířeti vyřezal do zad nápis „Trump“), ale není to zase tak časté.

Navíc kapustňáci, kteří žijí ve vodách Floridy, jsou chránění zákony už od sedmdesátých let dvacátého století, a pokud by jim někdo ublížil, vystavil by se vysokým trestům.

Floridské úřady ve spolupráci s vědci teď zahájily vyšetřování, jehož cílem je zjistit, proč se letos začaly početní stavy kapustňáků snižovat tak rychle. Důležité je zejména to, co by to mohlo znamenat pro přežití celého ohroženého druhu. Podezřelých je rovnou několik.

Kapustňák širokonosý
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/pixnio.com

Tři hypotézy

Jednou z hrozeb, kterým tito vegetariáni čelí, je úbytek jejich oblíbené potravy – mořských trav. Jde o několik druhů rostlin, které jsou schopné žít zcela pod vodou, a kapustňáci se na nich rádi pasou.

Předpokládá se, že za úbytek může bujný růst mořských řas, který akceleruje zemědělská a průmyslová činnost na pevnině. Jak se dostávají živiny z polí do moře, živí to tyto řasy, které jsou schopné namnožit se rychleji. A když je jich příliš, blokují na hladině sluneční světlo, z něhož by mořské trávy na dně získávaly energii.

Podle místní vodohospodářské správy od roku 2009 v jedné z lagun, kterou kapustňáci vyhledávají nejraději, odumřelo 58 procent mořské trávy. Kapustňáci, kteří váží v průměru 550 kilogramů, ovšem potřebují denně sníst 27 až 54 kilogramů potravy a vzhledem k nedostatku mořské trávy to vypadá, že kapustňáci mohou doslova umírat hlady.

Dalším problémem pro kapustňáky je lodní doprava. Tito savci sice mohou měřit až 4,5 metru, ale pod hladinou jsou i ve větším stádu jen špatně pozorovatelní. A protože lodní doprava i v tomto regionu stále houstne, jsou srážky s plavidly stále častější.

A konečně třetím podezřelým jsou pesticidy. Když se tyto látky (zejména už řadu let diskutovaný glyfosát) dostávají z polí do oceánu, mohou proniknout i do organismu velkých mořských savců a potenciálně pro ně představovat zdravotní hrozbu.

Budoucnost kapustňáků

Modely ukazují, že letos se dá ve floridských vodách očekávat úmrtí nejméně tisícovky kapustňáků. Celá jejich populace má přitom jen asi 7500 kusů, takže by ji tak výrazný úbytek mohl významně poškodit.

Současně nejde jen o hrozbu pro jeden druh; kapustňáci, jako všichni velcí savci, mají zásadní vliv na celý ekosystém, který obývají; jejich zmizení nebo jen snížení jejich stavů by podle biologů měla dominový efekt na celý ekosystém podél floridského pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 11 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 13 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 14 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 16 hhodinami
Načítání...