Na Floridě hynou kapustňáci, ochránci přírody mají tři hypotézy

Ve vodách americké Floridy letos uhynulo už sedm stovek kapustňáků. Protože jich zde celkem žije pouhých sedm a půl tisíce, může se místní populace dostat do zásadních problémů, varují ochránci i floridské úřady. Příčna úhynu není zřejmá, diskutuje se o úbytku potravy, vlivu lodní dopravy i pesticidů.

Kapustňáci jsou jedni z nejmírumilovnějších tvorů na planetě. Svůj život tráví většinou pod hladinou, kde se pomalu pohybují ve stádech, spásají vodní rostliny a svým způsobem života tak připomínají dobytek.

Jsou to sice pasivní a mírní tvorové, kteří nikomu neškodí, podle nejnovějších čísel amerických ekologů ale něco škodí jim – aktuální údaje z Floridy ukazují, že letos v oblasti uhynulo už víc než sedm stovek těchto savců (749 jedinců), což je víc než dvojnásobek dlouhodobého průměru.

Zatím nejhorší byl pro kapustňáky ve floridských vodách rok 2018, kdy jich ztráty činily 804 zvířat, ovšem za celý rok, a nikoliv za šest měsíců jako nyní.

Neznámá příčina

Vědci zatím nejsou schopni přesně popsat příčinu úhynu. Kapustňáci se občas stávají cílem útoků lidí (na začátku letošního roku například obletěl svět příběh, kdy neznámý člověk jednomu zvířeti vyřezal do zad nápis „Trump“), ale není to zase tak časté.

Navíc kapustňáci, kteří žijí ve vodách Floridy, jsou chránění zákony už od sedmdesátých let dvacátého století, a pokud by jim někdo ublížil, vystavil by se vysokým trestům.

Floridské úřady ve spolupráci s vědci teď zahájily vyšetřování, jehož cílem je zjistit, proč se letos začaly početní stavy kapustňáků snižovat tak rychle. Důležité je zejména to, co by to mohlo znamenat pro přežití celého ohroženého druhu. Podezřelých je rovnou několik.

Kapustňák širokonosý
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/pixnio.com

Tři hypotézy

Jednou z hrozeb, kterým tito vegetariáni čelí, je úbytek jejich oblíbené potravy – mořských trav. Jde o několik druhů rostlin, které jsou schopné žít zcela pod vodou, a kapustňáci se na nich rádi pasou.

Předpokládá se, že za úbytek může bujný růst mořských řas, který akceleruje zemědělská a průmyslová činnost na pevnině. Jak se dostávají živiny z polí do moře, živí to tyto řasy, které jsou schopné namnožit se rychleji. A když je jich příliš, blokují na hladině sluneční světlo, z něhož by mořské trávy na dně získávaly energii.

Podle místní vodohospodářské správy od roku 2009 v jedné z lagun, kterou kapustňáci vyhledávají nejraději, odumřelo 58 procent mořské trávy. Kapustňáci, kteří váží v průměru 550 kilogramů, ovšem potřebují denně sníst 27 až 54 kilogramů potravy a vzhledem k nedostatku mořské trávy to vypadá, že kapustňáci mohou doslova umírat hlady.

Dalším problémem pro kapustňáky je lodní doprava. Tito savci sice mohou měřit až 4,5 metru, ale pod hladinou jsou i ve větším stádu jen špatně pozorovatelní. A protože lodní doprava i v tomto regionu stále houstne, jsou srážky s plavidly stále častější.

A konečně třetím podezřelým jsou pesticidy. Když se tyto látky (zejména už řadu let diskutovaný glyfosát) dostávají z polí do oceánu, mohou proniknout i do organismu velkých mořských savců a potenciálně pro ně představovat zdravotní hrozbu.

Budoucnost kapustňáků

Modely ukazují, že letos se dá ve floridských vodách očekávat úmrtí nejméně tisícovky kapustňáků. Celá jejich populace má přitom jen asi 7500 kusů, takže by ji tak výrazný úbytek mohl významně poškodit.

Současně nejde jen o hrozbu pro jeden druh; kapustňáci, jako všichni velcí savci, mají zásadní vliv na celý ekosystém, který obývají; jejich zmizení nebo jen snížení jejich stavů by podle biologů měla dominový efekt na celý ekosystém podél floridského pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 7 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 13 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 14 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 15 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 16 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...