Na Floridě hynou kapustňáci, ochránci přírody mají tři hypotézy

Ve vodách americké Floridy letos uhynulo už sedm stovek kapustňáků. Protože jich zde celkem žije pouhých sedm a půl tisíce, může se místní populace dostat do zásadních problémů, varují ochránci i floridské úřady. Příčna úhynu není zřejmá, diskutuje se o úbytku potravy, vlivu lodní dopravy i pesticidů.

Kapustňáci jsou jedni z nejmírumilovnějších tvorů na planetě. Svůj život tráví většinou pod hladinou, kde se pomalu pohybují ve stádech, spásají vodní rostliny a svým způsobem života tak připomínají dobytek.

Jsou to sice pasivní a mírní tvorové, kteří nikomu neškodí, podle nejnovějších čísel amerických ekologů ale něco škodí jim – aktuální údaje z Floridy ukazují, že letos v oblasti uhynulo už víc než sedm stovek těchto savců (749 jedinců), což je víc než dvojnásobek dlouhodobého průměru.

Zatím nejhorší byl pro kapustňáky ve floridských vodách rok 2018, kdy jich ztráty činily 804 zvířat, ovšem za celý rok, a nikoliv za šest měsíců jako nyní.

Neznámá příčina

Vědci zatím nejsou schopni přesně popsat příčinu úhynu. Kapustňáci se občas stávají cílem útoků lidí (na začátku letošního roku například obletěl svět příběh, kdy neznámý člověk jednomu zvířeti vyřezal do zad nápis „Trump“), ale není to zase tak časté.

Navíc kapustňáci, kteří žijí ve vodách Floridy, jsou chránění zákony už od sedmdesátých let dvacátého století, a pokud by jim někdo ublížil, vystavil by se vysokým trestům.

Floridské úřady ve spolupráci s vědci teď zahájily vyšetřování, jehož cílem je zjistit, proč se letos začaly početní stavy kapustňáků snižovat tak rychle. Důležité je zejména to, co by to mohlo znamenat pro přežití celého ohroženého druhu. Podezřelých je rovnou několik.

Kapustňák širokonosý
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/pixnio.com

Tři hypotézy

Jednou z hrozeb, kterým tito vegetariáni čelí, je úbytek jejich oblíbené potravy – mořských trav. Jde o několik druhů rostlin, které jsou schopné žít zcela pod vodou, a kapustňáci se na nich rádi pasou.

Předpokládá se, že za úbytek může bujný růst mořských řas, který akceleruje zemědělská a průmyslová činnost na pevnině. Jak se dostávají živiny z polí do moře, živí to tyto řasy, které jsou schopné namnožit se rychleji. A když je jich příliš, blokují na hladině sluneční světlo, z něhož by mořské trávy na dně získávaly energii.

Podle místní vodohospodářské správy od roku 2009 v jedné z lagun, kterou kapustňáci vyhledávají nejraději, odumřelo 58 procent mořské trávy. Kapustňáci, kteří váží v průměru 550 kilogramů, ovšem potřebují denně sníst 27 až 54 kilogramů potravy a vzhledem k nedostatku mořské trávy to vypadá, že kapustňáci mohou doslova umírat hlady.

Dalším problémem pro kapustňáky je lodní doprava. Tito savci sice mohou měřit až 4,5 metru, ale pod hladinou jsou i ve větším stádu jen špatně pozorovatelní. A protože lodní doprava i v tomto regionu stále houstne, jsou srážky s plavidly stále častější.

A konečně třetím podezřelým jsou pesticidy. Když se tyto látky (zejména už řadu let diskutovaný glyfosát) dostávají z polí do oceánu, mohou proniknout i do organismu velkých mořských savců a potenciálně pro ně představovat zdravotní hrozbu.

Budoucnost kapustňáků

Modely ukazují, že letos se dá ve floridských vodách očekávat úmrtí nejméně tisícovky kapustňáků. Celá jejich populace má přitom jen asi 7500 kusů, takže by ji tak výrazný úbytek mohl významně poškodit.

Současně nejde jen o hrozbu pro jeden druh; kapustňáci, jako všichni velcí savci, mají zásadní vliv na celý ekosystém, který obývají; jejich zmizení nebo jen snížení jejich stavů by podle biologů měla dominový efekt na celý ekosystém podél floridského pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 1 hhodinou

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 3 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 6 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 8 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 10 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 11 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.