Na Floridě hynou kapustňáci, ochránci přírody mají tři hypotézy

Ve vodách americké Floridy letos uhynulo už sedm stovek kapustňáků. Protože jich zde celkem žije pouhých sedm a půl tisíce, může se místní populace dostat do zásadních problémů, varují ochránci i floridské úřady. Příčna úhynu není zřejmá, diskutuje se o úbytku potravy, vlivu lodní dopravy i pesticidů.

Kapustňáci jsou jedni z nejmírumilovnějších tvorů na planetě. Svůj život tráví většinou pod hladinou, kde se pomalu pohybují ve stádech, spásají vodní rostliny a svým způsobem života tak připomínají dobytek.

Jsou to sice pasivní a mírní tvorové, kteří nikomu neškodí, podle nejnovějších čísel amerických ekologů ale něco škodí jim – aktuální údaje z Floridy ukazují, že letos v oblasti uhynulo už víc než sedm stovek těchto savců (749 jedinců), což je víc než dvojnásobek dlouhodobého průměru.

Zatím nejhorší byl pro kapustňáky ve floridských vodách rok 2018, kdy jich ztráty činily 804 zvířat, ovšem za celý rok, a nikoliv za šest měsíců jako nyní.

Neznámá příčina

Vědci zatím nejsou schopni přesně popsat příčinu úhynu. Kapustňáci se občas stávají cílem útoků lidí (na začátku letošního roku například obletěl svět příběh, kdy neznámý člověk jednomu zvířeti vyřezal do zad nápis „Trump“), ale není to zase tak časté.

Navíc kapustňáci, kteří žijí ve vodách Floridy, jsou chránění zákony už od sedmdesátých let dvacátého století, a pokud by jim někdo ublížil, vystavil by se vysokým trestům.

Floridské úřady ve spolupráci s vědci teď zahájily vyšetřování, jehož cílem je zjistit, proč se letos začaly početní stavy kapustňáků snižovat tak rychle. Důležité je zejména to, co by to mohlo znamenat pro přežití celého ohroženého druhu. Podezřelých je rovnou několik.

Kapustňák širokonosý
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/pixnio.com

Tři hypotézy

Jednou z hrozeb, kterým tito vegetariáni čelí, je úbytek jejich oblíbené potravy – mořských trav. Jde o několik druhů rostlin, které jsou schopné žít zcela pod vodou, a kapustňáci se na nich rádi pasou.

Předpokládá se, že za úbytek může bujný růst mořských řas, který akceleruje zemědělská a průmyslová činnost na pevnině. Jak se dostávají živiny z polí do moře, živí to tyto řasy, které jsou schopné namnožit se rychleji. A když je jich příliš, blokují na hladině sluneční světlo, z něhož by mořské trávy na dně získávaly energii.

Podle místní vodohospodářské správy od roku 2009 v jedné z lagun, kterou kapustňáci vyhledávají nejraději, odumřelo 58 procent mořské trávy. Kapustňáci, kteří váží v průměru 550 kilogramů, ovšem potřebují denně sníst 27 až 54 kilogramů potravy a vzhledem k nedostatku mořské trávy to vypadá, že kapustňáci mohou doslova umírat hlady.

Dalším problémem pro kapustňáky je lodní doprava. Tito savci sice mohou měřit až 4,5 metru, ale pod hladinou jsou i ve větším stádu jen špatně pozorovatelní. A protože lodní doprava i v tomto regionu stále houstne, jsou srážky s plavidly stále častější.

A konečně třetím podezřelým jsou pesticidy. Když se tyto látky (zejména už řadu let diskutovaný glyfosát) dostávají z polí do oceánu, mohou proniknout i do organismu velkých mořských savců a potenciálně pro ně představovat zdravotní hrozbu.

Budoucnost kapustňáků

Modely ukazují, že letos se dá ve floridských vodách očekávat úmrtí nejméně tisícovky kapustňáků. Celá jejich populace má přitom jen asi 7500 kusů, takže by ji tak výrazný úbytek mohl významně poškodit.

Současně nejde jen o hrozbu pro jeden druh; kapustňáci, jako všichni velcí savci, mají zásadní vliv na celý ekosystém, který obývají; jejich zmizení nebo jen snížení jejich stavů by podle biologů měla dominový efekt na celý ekosystém podél floridského pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...