Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.

Příběh této dvojice, které lidstvo vděčí za genetický lék Luxturna, by vydal na film. A vzhledem k tomu, že Breakthrough Prize se považuje za „malou Nobelovku“ nebo „Oscara vědy“ (kvůli spoustě celebrit, které se účastní předávání), je možné, že takový film opravdu vznikne. Oba jsou dnes už v důchodu, jejich práce trvala desítky let. Úspěchu dosáhli až roku 2017, kdy byl lék schválený, tedy na samotném konci své vědecké kariéry.

Informace SÚKL o léku Luxturna
(pdf, 297 kB)
Stáhnout

Věda je dala dohromady (seznámili se nad pitvou mozku), nad vědou strávili většinu společného času a vědě také přinesli obrovský pokrok.

Nejprve sdíleli mozek. Ležel mezi nimi na podnose a voněl po fixačních prostředcích. Už ho začali rozřezávat, a když se rozpadl, odhalil hypotalamus. Oba byli studenty prvního ročníku medicíny na Harvardu, ale Bennettová už měla doktorát ze zoologie. Maguire cítil, že musí udělat něco velkolepého, aby upoutal její pozornost. Vzal její ruku v rukavici a jemně jí vrazil prst přímo do svazku nervů v gumovitém středu hypotalamu – centru rozkoše.

„To je můj nejoblíbenější orgán,“ zamumlal. Místo aby ucukla, pohnula prstem v jeho sevření. Podívala se na něj. „Je to můj druhý nejoblíbenější orgán,“ odpověděla. A bylo to. „Jak si můžete domyslet,“ řekla, „zamilovala jsem se do Alova smyslu pro humor.“ „Obzvlášť mě potěšilo, když jsem zjistil, že tuhle balicí hlášku na ni ještě nikdo předtím nepoužil,“ řekl on.

Zdroj: Pennmedicine

Poruchu LCA studovali na Pensylvánské univerzitě, kde dokázali popsat, co ji způsobuje – šlo o problém na genu RPE65. Jenže tato znalost jim byla dlouhé roky k ničemu, protože neměli žádné nástroje, kterými by vadný gen dokázali opravit.

Umožnil jim to až dramatický pokrok ve znalostech o genetice. To tehdy už manželské dvojici umožnilo vyvinout genovou terapii, která vnesla do oční sítnice funkční variantu genu. Prvními tvory, kterým se takhle vrátil zrak, byli dva psi – Venus a Mercury.

Venus a Mercury
Zdroj: Pennmedicine

Světlo

Až téměř po dvou desítkách let si mohli dovolit přejít na lidi. Přelomem se pro ně stala klinická studie, kdy se poprvé podařilo jednomu člověku díky Luxturně vrátit zrak. „Všechno bylo jasnější a ostřejší,“ řekla dvacetiletá Katelyn Coreyová, která byla prvním léčeným člověkem. „Svět byl najednou barevný místo černobílého.“

Za oknem svého hotelového pokoje viděla světlo, které původně považovala za měsíc. Teprve později si uvědomila, že to byla věž s hodinami na radnici v americké Philadelphii. I uvnitř bylo dost světla na to, aby ho viděla: „To, že to světlo pronikalo do hotelového pokoje a osvětlovalo ho – to mi tehdy připadalo a dodnes mi připadá neuvěřitelné,“ popisovala.

„Nesmírně mě to zasáhlo,“ vzpomínala Bennettová pro deník Guardian. „Byl to jeden z nejzázračnějších ‚heuréka‘ momentů , jaké si dokážete představit,“ dodala.

Ve stejném rozhovoru varovala před přístupem současné americké vlády, která vědu zpolitizovala, oslabila agentury podporující základní i aplikovaný výzkum a vyhnala z vědy a výzkumu spoustu špičkových expertů. „Nová pravidla jsou v rozporu s desítkami let důkladného výzkumu,“ kritizovala.

Další ocenění

Dalšími oceněnými byli Swee Lay Thein a Stuart Orkin za práci na genové léčbě srpkovité anémie a beta-thalassémie. Jejich práce vedla k terapie jménem Casgevy, která mění kmenové buňky krve pacientů.

„Není to ten druh terapie, alespoň v této generaci, který pacientům nemoc vyléčí,“ řekl Orkin. „V tuto chvíli to podle mě představuje první velký krok. Ale aby se snížilo břemeno nemoci, což je cílem, je třeba mít uživatelsky přívětivější druh terapie.“

Cena Breakthrough v oboru matematiky byla udělena za práci v oblasti nelineárních evolučních rovnic, které popisují, jak se složité systémy mění v čase, zatímco ceny v oboru fyziky ocenily práci zaměřenou na sílu, která drží pohromadě atomová jádra, a několik desetiletí trvající úsilí o měření mionů, těžkých „příbuzných“ elektronu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 2 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 5 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 8 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 10 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
včera v 16:47‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
včera v 16:12‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.