Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.

Asi dvě stovky makaků na Gibraltaru krmí zaměstnanci tamních úřadů stravou podobné té, jakou mají tito primáti ve volné přírodě v severní Africe, a zakazují turistům, aby jim dávali jídlo. Jenže návštěvníci tohoto maličkého území v jihozápadním cípu Pyrenejského poloostrova, kterých tam každý rok zavítá na 800 tisíc, zákaz porušují. A makakové navíc také jídlo turistům často kradou.

Podle nové studie tvoří potraviny od turistů asi pětinu denního jídelníčku makaků na Gibraltaru. Tato strava ale obsahuje velké množství cukrů či tuků, které jejich metabolismus nedokáže zpracovat. Má také nízký obsah vlákniny, na kterou jsou opice zvyklé.

Chytrá adaptace

Vědci, kteří sledovali makaky na Gibraltaru v letech 2022 až 2024, zjistili, že tito kočkodanovití primáti jedí hlínu, aby se lépe vypořádali s lidskou stravou a také získali živiny, které jim kvůli změněnému jídelníčku chybí.

„Půda je snadno dostupná a může mít účinky, které zmírňují bolesti žaludku způsobené konzumací lidské potravy,“ vysvětlil jeden z autorů studie Sylvain Lemoine z Cambridgeské univerzity. Podle něj ale může půda v jejich případě plnit i funkci projímadla.

Hlína jako detox

„Konzultovali jsme to s vědci a ochránci přírody, kteří studují divoké a polodivoké makaky či makaky v zajetí, abychom zjistili, jestli toto chování u nich také pozorovali,“ řekl Lemoine. „Zjistili jsme ale, že ti konzumují půdu nebo dřevěné uhlí jen zřídka, zatímco gibraltarská populace to dělá běžně,“ dodal.

K detoxikaci a zklidnění trávicího traktu používají makakové na Gibraltaru zejména červený jíl, který se tam hojně vyskytuje. Při několika příležitostech ale vědci pozorovali, jak si dávají do pusy i úlomky asfaltu ze silnice.

Geofagie, neboli pojídání hlíny, je v živočišné říši poměrně rozšířená. Podle zooložky Carmen Hernándezové z madridské univerzity je běžná u savců, ptáků, plazů i bezobratlých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.