V severovýchodní části Pyrenejského poloostrova existoval kolem druhého tisíciletí před naším letopočtem zvyk pohřbívat lidi se zvířaty. Archeologové se na základě výzkumů těchto hrobů domnívají, že v té době tam lidé domestikovali nejen psy, ale také lišky.
Lidé si v době bronzové domestikovali lišku. Nové nálezy ukazují, jak se žilo se zvířaty
Výzkum na archeologických nalezištích Can Roqueta a Minferri odhalil čtyři pohřbené lišky a také množství pohřbených psů. V době bronzové šlo o rozšířený zvyk pohřbívání lidí společně s domestikovanými zvířaty. Způsob, jak byla zvířata pohřbena, vědcům naznačuje mnoho o tom, jak žila.
„Objevili jsme, že psi v některých případech dostávali zvláštní jídlo. Myslíme si, že to má souvislost s jejich úlohou pracovních psů. A kromě toho jedna z lišek vypadá, jako by byla domestikovaná,“ uvedla spoluautorka výzkumu Aurora Grandal-d'Angladeová.
Archeologové studovali izotopy uhlíku a dusíku v kolagenu, který je v kostech zvířat. Díky tomu byli schopni srovnat stravu jak zvířat, tak jejich lidských majitelů, kteří byli pohřbeni ve stejných hrobech. Celkem takto vědci studovali 37 psů, 19 domestikovaných kopytníků a 64 lidských pozůstatků.
Výsledky ukazují, že potrava psů byla velmi podobná té lidské. Potrava lišek byla různorodější – u některých byla značně podobná té psí, u jiných to ale spíše vypadalo, jako by se živily podobně jako zvířata v divočině.
Vůbec nejzajímavější je ale případ lišky nalezené na Can Roqueta. „Jde o velmi staré zvíře, se zlomenou nohou. Ta zlomenina se v době úmrtí zvířete stále ještě hojila, a navíc ukazuje stopy po imobilizaci způsobené lidmi,“ popisují archeologové v odborném časopise Archaeological and Anthropological Sciences. „Také potrava zvířete je nezvyklá, připomíná spíše potravu štěněte než divokého zvířete. Naše interpretace zní: jednalo se o domestikované zvíře, které žilo dlouhou dobu s lidmi,“ dodává Aurora Grandal-d'Angladeová.
Psi a ženy jedli podobně
Vědci upozorňují, že v oblasti Can Roqueta se některým psům podávalo jídlo výjimečně bohaté na výživné látky. Spekulují, že mohlo sloužit jako potrava pro psy, kteří byli používáni pro tažení nebo nošení nákladů; byli jím totiž krmeni především velcí psi. A dostávala ho také jedna z nalezených lišek.
Podle archeologů je pravděpodobné, že tito psi byli využíváni podobně jako mezci nebo osli, tedy k nošení těžké zátěže na zádech. U řady z nich se totiž podařilo nalézt značné opotřebení páteře, které by mohlo být spojené právě s nošením těžkých nákladů.
Tato strava se skládala především ze sacharidů, tedy nikoliv z masa, jak by se asi dalo očekávat. Psi tedy v podstatě jedli cereálie. Dnes to sice může připadat zvláštní, ale přesně takovou stravu doporučoval psům například římský spisovatel Lucius Junius Moderatus Columella, který žil na přelomu letopočtu, v knize De Re Rustica, neboli O zemědělství. V psích kostech sice byly nalezeny i zvířecí proteiny, ale ty nemusely nutně pocházet z masa. Podle španělských archeologů mohly být třeba z mléka.
Ze stravy kopytníků se zase podařilo vyvodit, že s velkou pravděpodobností nebyli ještě používáni k tahu. Spíše byli využíváni jako zdroj masa, mléka nebo vlny. A po koních se v těchto nalezištích nenašla jediná stopa – v té době ještě nebyli rozšíření, protože lidem nenabízeli dostatek užitku.
Výzkum se zaměřil také na analýzu stravy lidí. Z ní vyplývají velké rozdíly mezi tím, co jedli na jedné straně muži a na straně druhé ženy a děti. Muži jedli mnohem více masa než ženy a děti. Jídelníček žen a dětí tak více připomínal ten psí než mužský. Toto srovnání podle autorů práce dokládají další důkazy z etnologie.
Hlavní rolí psů v době bronzové bylo hlídání stád. Tehdy většinu stravy člověka zajišťoval právě dobytek, jeho strážení bylo pro přežití klíčové. Navíc psi hlídali lidské domovy. Ale v Evropě zatím chyběly důkazy o tom, že by také nosili náklady – takové doklady jsou ale ze Severní Ameriky a náznaky ze Sibiře, kde k tomu mohlo docházet dokonce už v době kamenné. Věda zatím o této roli psů příliš neví, ale pokud opravdu psi tahali náklady, muselo to být pro migraci lidského druhu v době kamenné zcela zásadní.
