Letadla se snaží být ekologičtější. Třetí motor srazí podle expertů emise o desetinu

Nahrávám video

Boom levné letecké dopravy s sebou nese i řadu negativních dopadů na životní prostředí. Znečištění se od roku 2005 zvýšilo zhruba o dvě třetiny a růst má i dál. Experti největší dopad přisuzují emisím skleníkových plynů. Trend by mohla změnit novinka – třetí motor, který zajistí efektivnější a ekologičtější způsob dopravy. První letadlo s novou vychytávkou se možná dostane do vzduchu po roce 2030.

Odborníci testují nový konstrukční model ve větrném tunelu. „Návrh vypadá tak, že letadlo by mělo mít tři motory místo dvou. Jeden vzadu a dva u křídel. Ty budou poskytovat elektrickou energii, která je nutná pro pohon elektromotoru a rotoru,“ vysvětluje docent z Technické univerzity Delft Arwind Gangoli Rao.

Hlavní vylepšení spočívá v proudění podél trupu letadla. Rotor na zádi by měl vzduch akcelerovat, čímž se zvýší tah motoru. „Vzduch, který proudí podél trupu, je nasměrován vzhůru a díky dodané energii umožňuje dosáhnout požadované síly tahu i při nižší vstupní energii, čímž se zvyšuje účinnost,“ uvedl koordinátor projektu Centreline Arne Seitz.

Nový motor
Zdroj: ČT24

Aerodynamické vlastnosti letadel přímo ovlivňují i spotřebu paliva. Třetí motor by tak mohl snížit emise skleníkových plynů – především oxidu uhličitého. Konstruktéři z Cambridgeské univerzity se nyní musí vypořádat s vývojem rotoru, jehož lopatky musí vydržet ohromný tlak.

„Vzduch proudí do motoru nerovnoměrně a má různou rychlost. Motor má pak sklon se zastavit. Musíme proto zlepšit konstrukci našich lopatek, abychom selhání zabránili,“ podotkl výzkumný pracovník Alejandro Castillo Pardo.

Projekt Centreline
Zdroj: ČT24

Elektromotory prioritou

Inženýři se domnívají, že úpravy by mohly při dálkových letech ušetřit až 11 procent současné spotřeby paliva, tedy i emise skleníkových plynů, které se v letectví od devadesátých let jen v Evropě více než zdvojnásobily.

„Je to trend, který je téměř všude ve světě, to znamená v Evropě, ve Spojených státech. NASA na tom pracuje, ale i jiné velké firmy, které by do budoucna měly nahradit, nebo alespoň zčásti nahradit pohon letadel turbínovými motory ventilátorovým pohonem s elektrickými motory,“ podotkl vedoucí Ústavu letecké dopravy při ČVUT Daniel Hanus.

Jiné varianty podle Hanuse prakticky neexistují. „Pohon letadla je založen na tom, že vzduch z atmosféry se urychlí ve ventilátoru na trochu větší rychlost, než je rychlost letu. Ventilátor buď pohání turbínový motor, anebo do budoucna by to mohl být elektromotor, který má mnohem větší účinnost, zhruba dvojnásobnou,“ poznamenal Hanus.

Pokud jde o aerodynamiku, ta se stále zlepšuje, říká expert. „Existuje nová koncepce letadla, které se česky říká létající křídlo, což je letadlo, které má jedno velké křídlo, což vede k mnohem lepší aerodynamice. Další možností je použití lehkých materiálů, to jsou kompozitní materiály na bázi uhlíkových vláken, které sníží hmotnost letadla třeba na polovinu i méně. A hmotnost letadla a spotřeba paliva spolu úzce souvisejí,“ uzavírá Hanus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 13 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 16 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 17 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 18 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 20 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 21 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.