Lékaři přišli s prvními důkazy, že vážně nemocní pacienti trpící nemocí COVID-19 mohou být léčeni plazmou lidí, kteří již tuto chorobu způsobenou novým koronavirem překonali. Výzkum byl zatím proveden pouze na malém počtu pacientů, přesto podle jeho autorů nabízí naději.
Studie proběhla ve dvou čínských nemocnicích, které podávaly plazmu bohatou na protilátky 15 vážně nemocným pacientům. U řady z nich lékaři zaznamenali pozoruhodně rychlé zotavení.
Při první ze dvou pilotních studií podávali lékaři ve Wu-chanu deseti vážně nemocným pacientům plazmu a zjistili, že množství viru v jejich krvi rychle kleslo. Během pouhých tří dnů zaznamenali vědci zlepšení příznaků nemocných – od špatného dýchání přes bolest na hrudi až po horečku a kašel.
Siao-ming Jang, který na tomto výzkumu pracoval, jej považuje „za slibnou možnost pro záchranu vážně nemocných“, ale zatím ji lékařům nedoporučuje používat, přinejmenším dokud neproběhne řádný randomizovaný výzkum. Tedy do doby, kdy nebudou výsledky od většího množství náhodně vybraných pacientů. Podrobnosti o této studii vyšly v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Druhý výzkum je ještě menší, léčbu na pěti pacientech vedl lékař Lej Liou. U všech došlo ke zlepšení zdravotního stavu během deseti dnů, tři mohli být dokonce po této době odpojeni od plicních ventilátorů. Zpráva o této studii vyšla v odborném časopise Journal of the American Medical Association.
Tyto předběžné výsledky zvyšují pravděpodobnost, že krev darovaná od vyléčených pacientů se dá využít pro vylepšení imunitních systémů zranitelnějších osob. Počet takto léčených osob je ale zatím ještě příliš malý na to, aby se dalo říci, že to byla právě plazma, která v léčbě hrála zásadní roli – lékaři použili na potlačení příznaků nemoci i další standardní léčbu.
Jak funguje léčba plazmou
Poprvé se tato léčba objevila před sto lety během pandemie španělské chřipky. Spočívá v tom, že lidé, kteří dokázali nemoc překonat, byli schopní vytvořit si protilátky proti viru. Tyto protilátky umí jednak viry lépe vyhledat, ale také zničit.
Pokud se tato plazma použije u nemocných, má potenciál využít aktivní protilátky k boji proti viru.
Zmíněné čínské studie sice samy o sobě vypovídají jen málo, ale mohou výrazně pomoci americkým lékařům, kteří v New Yorku tuto léčbu začali zkoušet. Experimenty s touto metodou už hlásí i další země, například Velká Británie, kde mají proběhnout dvě klinické studie. Podle britských lékařů, kteří na výzkumu pracují, jsou čínské výsledky slibné, nicméně je potřeba, aby bylo známo více případů léčby. U osob léčených v Číně se totiž léčilo nejen plazmou, ale také jinými experimentálními medikamenty – například remdesivirem, který v USA vytvořila společnost Gilead.
Léčba plazmou v České republice
Také lékaři v Česku by mohli k léčbě nemoci COVID-19 brzy začít používat krevní plazmu od uzdravených. Nyní se pracuje na přípravě přesného postupu. Na tiskové konferenci pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) to na začátku dubna popsal vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Balík.
„Možnost to je. (…) Budeme na toto téma připravovat protokol (o postupu léčby),“ uvedl Balík. Podotkl, že o léčení plazmou lékaři VFN debatovali s kolegy z pražské Ústřední vojenské nemocnice. „Během týdne budeme mít na stole něco, podle čeho budeme postupovat,“ dodal.
Mluvčí Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvedla, že plazma není lék a jako „transfuzní přípravek“ se registrovat nemusí. „Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o nový transfuzní přípravek, považuje SÚKL za vhodné, aby vznikl společný metodický pokyn pro zařízení transfuzní služby. Další variantou je doplnění takového přípravku do vyhlášky o krvi,“ uvedla mluvčí.
Vedle stanovení přesného postupu bude nutné podle Balíka určit, čí plazma by se měla k léčbě využít. „Bude samozřejmě velice důležité, jak odchytit tu správnou kohortu lidí, kteří mají protilátky a budou ochotni je poskytnout,“ uvedl lékař.
