Krevní plazma má v léčbě COVID-19 slibné výsledky, naznačují dvě čínské studie

Lékaři přišli s prvními důkazy, že vážně nemocní pacienti trpící nemocí COVID-19 mohou být léčeni plazmou lidí, kteří již tuto chorobu způsobenou novým koronavirem překonali. Výzkum byl zatím proveden pouze na malém počtu pacientů, přesto podle jeho autorů nabízí naději.

Studie proběhla ve dvou čínských nemocnicích, které podávaly plazmu bohatou na protilátky 15 vážně nemocným pacientům. U řady z nich lékaři zaznamenali pozoruhodně rychlé zotavení.

Při první ze dvou pilotních studií podávali lékaři ve Wu-chanu deseti vážně nemocným pacientům plazmu a zjistili, že množství viru v jejich krvi rychle kleslo. Během pouhých tří dnů zaznamenali vědci zlepšení příznaků nemocných –⁠ od špatného dýchání  přes bolest na hrudi až po horečku a kašel.

Siao-ming Jang, který na tomto výzkumu pracoval, jej považuje „za slibnou možnost pro záchranu vážně nemocných“, ale zatím ji lékařům nedoporučuje používat, přinejmenším dokud neproběhne řádný randomizovaný výzkum. Tedy do doby, kdy nebudou výsledky od většího množství náhodně vybraných pacientů. Podrobnosti o této studii vyšly v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Druhý výzkum je ještě menší, léčbu na pěti pacientech vedl lékař Lej Liou. U všech došlo ke zlepšení zdravotního stavu během deseti dnů, tři mohli být dokonce po této době odpojeni od plicních ventilátorů. Zpráva o této studii vyšla v odborném časopise Journal of the American Medical Association.

Tyto předběžné výsledky zvyšují pravděpodobnost, že krev darovaná od vyléčených pacientů se dá využít pro vylepšení imunitních systémů zranitelnějších osob. Počet takto léčených osob je ale zatím ještě příliš malý na to, aby se dalo říci, že to byla právě plazma, která v léčbě hrála zásadní roli –⁠ lékaři použili na potlačení příznaků nemoci i další standardní léčbu.

Jak funguje léčba plazmou

Poprvé se tato léčba objevila před sto lety během pandemie španělské chřipky. Spočívá v tom, že lidé, kteří dokázali nemoc překonat, byli schopní vytvořit si protilátky proti viru. Tyto protilátky umí jednak viry lépe vyhledat, ale také zničit.

Pokud se tato plazma použije u nemocných, má potenciál využít aktivní protilátky k boji proti viru.

Zmíněné čínské studie sice samy o sobě vypovídají jen málo, ale mohou výrazně pomoci americkým lékařům, kteří v New Yorku tuto léčbu začali zkoušet. Experimenty s touto metodou už hlásí i další země, například Velká Británie, kde mají proběhnout dvě klinické studie. Podle britských lékařů, kteří na výzkumu pracují, jsou čínské výsledky slibné, nicméně je potřeba, aby bylo známo více případů léčby. U osob léčených v Číně se totiž léčilo nejen plazmou, ale také jinými experimentálními medikamenty –⁠ například remdesivirem, který v USA vytvořila společnost Gilead.

Léčba plazmou v České republice

Také lékaři v Česku by mohli k léčbě nemoci COVID-19 brzy začít používat krevní plazmu od uzdravených. Nyní se pracuje na přípravě přesného postupu. Na tiskové konferenci pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) to na začátku dubna popsal vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Balík.

„Možnost to je. (…) Budeme na toto téma připravovat protokol (o postupu léčby),“ uvedl Balík. Podotkl, že o léčení plazmou lékaři VFN debatovali s kolegy z pražské Ústřední vojenské nemocnice. „Během týdne budeme mít na stole něco, podle čeho budeme postupovat,“ dodal.

Mluvčí Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvedla, že plazma není lék a jako „transfuzní přípravek“ se registrovat nemusí. „Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o nový transfuzní přípravek, považuje SÚKL za vhodné, aby vznikl společný metodický pokyn pro zařízení transfuzní služby. Další variantou je doplnění takového přípravku do vyhlášky o krvi,“ uvedla mluvčí.

Vedle stanovení přesného postupu bude nutné podle Balíka určit, čí plazma by se měla k léčbě využít. „Bude samozřejmě velice důležité, jak odchytit tu správnou kohortu lidí, kteří mají protilátky a budou ochotni je poskytnout,“ uvedl lékař.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 56 mminutami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 3 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 3 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 6 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025
Načítání...