Kouř marihuany lidé znali už před 2500 lety. Dokládá to objev z čínského pohřebiště

Na starověkém pohřebišti v horách západní Číny se našly nejstarší pozůstatky po kouření marihuany. Jedná se o spálené kusy dřevěné nádoby, které byly nalezené na 2500 let starém pohřebišti Jirzankal v pohoří Pamír.

Na počátku objevu byla práce čínských archeologů. Ti analyzovali zbytky deseti dřevěných nádob, které vydaly odkryvy v oblasti pohřebiště Jirzankal nedaleko dnešního Tádžikistánu. Čínští experti věřili, že předměty měly rituální roli, a doufali, že ji přiblíží chemický rozbor.

K identifikaci nádob nakonec posloužila chromatografie, vědecká metoda schopná odhalit sebemenší zbytky chemikálií. Právě s její pomocí nechal (tentokrát už mezinárodní) vědecký tým prozkoumat oškrábané kousky ze všech nádob i z několika nalezených kamenů. 

„K naší radosti jsme identifikovali biologické stopy po marihuaně, a to zejména chemikálie spojené s psychoaktivními vlastnostmi této látky,“ uvedli čínští experti, v jejichž laboratoři tato část výzkumu probíhala.

Konkrétně se jednalo o kanabinol, látku vznikající postupnou degradací THC za přístupu kyslíku – psychoaktivní účinky této látky jsou podobné jako u známější THC, ale pro jejich dosažení je potřeba většího množství drogy.

Vykuřovadla se silným efektem

Předměty podle archeologů sloužily jako vykuřovadla, tedy nádoby, do kterých se umístily ohněm rozžhavené kameny a přikryly marihuanou. Z ní se působením tepla uvolňoval dým obsahující psychoaktivní látky, a pokud byl pohřební rituál doprovázený hudbou, mohlo se truchlícím zdát, že komunikují s přírodou, duchy, božstvy nebo zesnulými blízkými. Efekt ale musel být rozhodně silný, věří vědci.

Archeologové našli pozůstatky po marihuaně už na starověkých lokalitách ve střední Asii, ale aktuální nález je výjimečný jak dobře zachovaným vykuřovadlem, tak i tím, že se jednalo o marihuanu s vysokým množstvím THC. Unikátní je i způsob použití: ostatní starověké nálezy doposud ukazovaly, že se tehdy marihuana jedla, nikoliv vdechovala.

„Dlouhou dobu se diskutovalo o původu kouření marihuany; existuje totiž mnoho spekulativních tvrzení o jejím starověkém užívání,“ komentoval výsledky Robert Spengler z Institutu Maxe Plancka pro deník Guardian. „Tato studie nám ale poskytla první jednoznačný důkaz jak pro existenci marihuany s velkým obsahem THC, tak i pro fakt, že se spalovala pro narkotické účinky,“ dodal autor výzkumu.

Podle výzkumníků navíc vysoký objem THC dokazuje, že si lidé tyto rostliny úmyslně a pečlivě vybírali. Není ale úplně jasné, zda se to dělo v přírodě, anebo jestli je pro tyto vlastnosti přímo pěstovali.

Podivné okolnosti

Poblíž těchto vykuřovadel a černých kamenů archeologové vykopali také dřevěné podnosy a mísy, skleněné korálky, kousky hedvábí a také čínskou harfu, hudební nástroj spojený v této části světa s pohřebními rituály.

Naopak zatím nebyly detailně prozkoumané lidské kostry z pohřebiště; dosavadní výzkum ale ukazuje, že některá těla měla proražené lebky a jiní lidé zemřeli na bodné a sečné rány. To zvyšuje pravděpodobnost, že přinejmenším někteří z těchto lidí byli úmyslně obětováni.
Vědci popsali svůj výzkum v odborném žurnálu Science Advances.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Většina opalovacích krémů škodí korálům. Věda radí, co s tím

Pokaždé, když si jdete zaplavat, zůstane po vás v moři trocha ochranného krému proti slunci. Během rekreačních vodních aktivit se spláchne odhadem čtvrtina naneseného opalovacího krému, kterého se jen v oblastech korálových útesů uvolní zhruba pět tisíc tun ročně. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Environmental Health Perspectives, píše agentura AP.
před 41 mminutami

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
9. 5. 2026

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026
Načítání...