Kouř marihuany lidé znali už před 2500 lety. Dokládá to objev z čínského pohřebiště

Na starověkém pohřebišti v horách západní Číny se našly nejstarší pozůstatky po kouření marihuany. Jedná se o spálené kusy dřevěné nádoby, které byly nalezené na 2500 let starém pohřebišti Jirzankal v pohoří Pamír.

Na počátku objevu byla práce čínských archeologů. Ti analyzovali zbytky deseti dřevěných nádob, které vydaly odkryvy v oblasti pohřebiště Jirzankal nedaleko dnešního Tádžikistánu. Čínští experti věřili, že předměty měly rituální roli, a doufali, že ji přiblíží chemický rozbor.

K identifikaci nádob nakonec posloužila chromatografie, vědecká metoda schopná odhalit sebemenší zbytky chemikálií. Právě s její pomocí nechal (tentokrát už mezinárodní) vědecký tým prozkoumat oškrábané kousky ze všech nádob i z několika nalezených kamenů. 

„K naší radosti jsme identifikovali biologické stopy po marihuaně, a to zejména chemikálie spojené s psychoaktivními vlastnostmi této látky,“ uvedli čínští experti, v jejichž laboratoři tato část výzkumu probíhala.

Konkrétně se jednalo o kanabinol, látku vznikající postupnou degradací THC za přístupu kyslíku – psychoaktivní účinky této látky jsou podobné jako u známější THC, ale pro jejich dosažení je potřeba většího množství drogy.

Vykuřovadla se silným efektem

Předměty podle archeologů sloužily jako vykuřovadla, tedy nádoby, do kterých se umístily ohněm rozžhavené kameny a přikryly marihuanou. Z ní se působením tepla uvolňoval dým obsahující psychoaktivní látky, a pokud byl pohřební rituál doprovázený hudbou, mohlo se truchlícím zdát, že komunikují s přírodou, duchy, božstvy nebo zesnulými blízkými. Efekt ale musel být rozhodně silný, věří vědci.

Archeologové našli pozůstatky po marihuaně už na starověkých lokalitách ve střední Asii, ale aktuální nález je výjimečný jak dobře zachovaným vykuřovadlem, tak i tím, že se jednalo o marihuanu s vysokým množstvím THC. Unikátní je i způsob použití: ostatní starověké nálezy doposud ukazovaly, že se tehdy marihuana jedla, nikoliv vdechovala.

„Dlouhou dobu se diskutovalo o původu kouření marihuany; existuje totiž mnoho spekulativních tvrzení o jejím starověkém užívání,“ komentoval výsledky Robert Spengler z Institutu Maxe Plancka pro deník Guardian. „Tato studie nám ale poskytla první jednoznačný důkaz jak pro existenci marihuany s velkým obsahem THC, tak i pro fakt, že se spalovala pro narkotické účinky,“ dodal autor výzkumu.

Podle výzkumníků navíc vysoký objem THC dokazuje, že si lidé tyto rostliny úmyslně a pečlivě vybírali. Není ale úplně jasné, zda se to dělo v přírodě, anebo jestli je pro tyto vlastnosti přímo pěstovali.

Podivné okolnosti

Poblíž těchto vykuřovadel a černých kamenů archeologové vykopali také dřevěné podnosy a mísy, skleněné korálky, kousky hedvábí a také čínskou harfu, hudební nástroj spojený v této části světa s pohřebními rituály.

Naopak zatím nebyly detailně prozkoumané lidské kostry z pohřebiště; dosavadní výzkum ale ukazuje, že některá těla měla proražené lebky a jiní lidé zemřeli na bodné a sečné rány. To zvyšuje pravděpodobnost, že přinejmenším někteří z těchto lidí byli úmyslně obětováni.
Vědci popsali svůj výzkum v odborném žurnálu Science Advances.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 13 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 16 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 16 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 20 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...