Kouř marihuany lidé znali už před 2500 lety. Dokládá to objev z čínského pohřebiště

Na starověkém pohřebišti v horách západní Číny se našly nejstarší pozůstatky po kouření marihuany. Jedná se o spálené kusy dřevěné nádoby, které byly nalezené na 2500 let starém pohřebišti Jirzankal v pohoří Pamír.

Na počátku objevu byla práce čínských archeologů. Ti analyzovali zbytky deseti dřevěných nádob, které vydaly odkryvy v oblasti pohřebiště Jirzankal nedaleko dnešního Tádžikistánu. Čínští experti věřili, že předměty měly rituální roli, a doufali, že ji přiblíží chemický rozbor.

K identifikaci nádob nakonec posloužila chromatografie, vědecká metoda schopná odhalit sebemenší zbytky chemikálií. Právě s její pomocí nechal (tentokrát už mezinárodní) vědecký tým prozkoumat oškrábané kousky ze všech nádob i z několika nalezených kamenů. 

„K naší radosti jsme identifikovali biologické stopy po marihuaně, a to zejména chemikálie spojené s psychoaktivními vlastnostmi této látky,“ uvedli čínští experti, v jejichž laboratoři tato část výzkumu probíhala.

Konkrétně se jednalo o kanabinol, látku vznikající postupnou degradací THC za přístupu kyslíku – psychoaktivní účinky této látky jsou podobné jako u známější THC, ale pro jejich dosažení je potřeba většího množství drogy.

Vykuřovadla se silným efektem

Předměty podle archeologů sloužily jako vykuřovadla, tedy nádoby, do kterých se umístily ohněm rozžhavené kameny a přikryly marihuanou. Z ní se působením tepla uvolňoval dým obsahující psychoaktivní látky, a pokud byl pohřební rituál doprovázený hudbou, mohlo se truchlícím zdát, že komunikují s přírodou, duchy, božstvy nebo zesnulými blízkými. Efekt ale musel být rozhodně silný, věří vědci.

Archeologové našli pozůstatky po marihuaně už na starověkých lokalitách ve střední Asii, ale aktuální nález je výjimečný jak dobře zachovaným vykuřovadlem, tak i tím, že se jednalo o marihuanu s vysokým množstvím THC. Unikátní je i způsob použití: ostatní starověké nálezy doposud ukazovaly, že se tehdy marihuana jedla, nikoliv vdechovala.

„Dlouhou dobu se diskutovalo o původu kouření marihuany; existuje totiž mnoho spekulativních tvrzení o jejím starověkém užívání,“ komentoval výsledky Robert Spengler z Institutu Maxe Plancka pro deník Guardian. „Tato studie nám ale poskytla první jednoznačný důkaz jak pro existenci marihuany s velkým obsahem THC, tak i pro fakt, že se spalovala pro narkotické účinky,“ dodal autor výzkumu.

Podle výzkumníků navíc vysoký objem THC dokazuje, že si lidé tyto rostliny úmyslně a pečlivě vybírali. Není ale úplně jasné, zda se to dělo v přírodě, anebo jestli je pro tyto vlastnosti přímo pěstovali.

Podivné okolnosti

Poblíž těchto vykuřovadel a černých kamenů archeologové vykopali také dřevěné podnosy a mísy, skleněné korálky, kousky hedvábí a také čínskou harfu, hudební nástroj spojený v této části světa s pohřebními rituály.

Naopak zatím nebyly detailně prozkoumané lidské kostry z pohřebiště; dosavadní výzkum ale ukazuje, že některá těla měla proražené lebky a jiní lidé zemřeli na bodné a sečné rány. To zvyšuje pravděpodobnost, že přinejmenším někteří z těchto lidí byli úmyslně obětováni.
Vědci popsali svůj výzkum v odborném žurnálu Science Advances.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 10 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...