Koryta bez vody. Nadměrná spotřeba může způsobit, že významná část řek do půlky století vyschne

Nadměrné a neudržitelné odebírání vody z podzemních zdrojů bude mít kritický dopad na řeky, jezera a další vodní plochy na Zemi už v polovině tohoto století. Varuje před tím zpráva mezinárodního vědeckého týmu, kterou otiskl odborný žurnál Nature.

Podzemní voda je největším stabilním využitelným zdrojem pitné vody na Zemi. Závisí na ní více než dvě miliardy lidí jak pro vlastní potřebu, tak i pro zemědělství. Vědci ale upozorňují, že zásoby podzemních vod jsou již nyní pod značným tlakem, zejména kvůli rostoucímu počtu lidí a s tím souvisejícím větším množstvím potravy pro ně.

Výzkumníci v nové studii zkoumali rychlost, s jakou se podzemní voda dostává do řek a dalších vodních ploch na Zemi, a vliv využívání této vody farmáři na tento proces. Ukázalo se, že ve dvaceti procentech povodí už došlo ke zlomu: množství odebírané vody je tam větší než průtok v řece.

Klimatická změna všechno zhorší

Vědci pak na modelech sledovali, jak se budou řeky vyvíjet podle různých scénářů klimatických změn. V polovině století tak podle odhadů nebude zhruba 42 a 79 procent systémů podzemních vod schopno udržovat vodní ekosystémy.

Podle Inge de Graafové, která vede výzkum vodních systémů na univerzitě ve Freiburgu, by to mělo katastrofální následky. „Je dost jasné, že když ve vaší řece nebude voda, tak vaše ryby a rostliny zemřou,“ vyjádřila se pro agenturu AFP. „Přibližně polovina zavlažovaných plodin je odkázána na podzemní vodu. To je hodně.“

Výzkum ukázal, že řada oblastí, které jsou odkázány na podzemní vodu v pěstování potravin, zažívá problémy s mizející vodou v řekách již nyní. Jedná se například o Mexiko nebo povodí řek Indus a Ganga. Vědci ale varují, že s tím, jak bude poptávka po podzemní vodě stoupat, mohou očekávat stejné problémy také oblasti v Africe a jižní Evropě.

Shoda expertů

K podobným – byť méně konkrétním – výsledkům dospěl také Mezinárodní klimatický panel ve zvláštní srpnové zprávě věnované využívání přírodních zdrojů. Také jeho experti dospěli k názoru, že svět musí urychleně začít vodní zdroje využívat udržitelnějším způsobem.

Zpráva upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit také způsob využívání půdy i chování spotřebitelů. Extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílí, totiž ovlivní i produkci potravin. „Půda, kterou využíváme, může nakrmit svět i při změnách klimatu a poskytnout biomasu pro obnovitelné zdroje energie. Je ale nutný včasný a důkladný zásah v několika oblastech,“ uvádí zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 12 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...