Koryta bez vody. Nadměrná spotřeba může způsobit, že významná část řek do půlky století vyschne

Nadměrné a neudržitelné odebírání vody z podzemních zdrojů bude mít kritický dopad na řeky, jezera a další vodní plochy na Zemi už v polovině tohoto století. Varuje před tím zpráva mezinárodního vědeckého týmu, kterou otiskl odborný žurnál Nature.

Podzemní voda je největším stabilním využitelným zdrojem pitné vody na Zemi. Závisí na ní více než dvě miliardy lidí jak pro vlastní potřebu, tak i pro zemědělství. Vědci ale upozorňují, že zásoby podzemních vod jsou již nyní pod značným tlakem, zejména kvůli rostoucímu počtu lidí a s tím souvisejícím větším množstvím potravy pro ně.

Výzkumníci v nové studii zkoumali rychlost, s jakou se podzemní voda dostává do řek a dalších vodních ploch na Zemi, a vliv využívání této vody farmáři na tento proces. Ukázalo se, že ve dvaceti procentech povodí už došlo ke zlomu: množství odebírané vody je tam větší než průtok v řece.

Klimatická změna všechno zhorší

Vědci pak na modelech sledovali, jak se budou řeky vyvíjet podle různých scénářů klimatických změn. V polovině století tak podle odhadů nebude zhruba 42 a 79 procent systémů podzemních vod schopno udržovat vodní ekosystémy.

Podle Inge de Graafové, která vede výzkum vodních systémů na univerzitě ve Freiburgu, by to mělo katastrofální následky. „Je dost jasné, že když ve vaší řece nebude voda, tak vaše ryby a rostliny zemřou,“ vyjádřila se pro agenturu AFP. „Přibližně polovina zavlažovaných plodin je odkázána na podzemní vodu. To je hodně.“

Výzkum ukázal, že řada oblastí, které jsou odkázány na podzemní vodu v pěstování potravin, zažívá problémy s mizející vodou v řekách již nyní. Jedná se například o Mexiko nebo povodí řek Indus a Ganga. Vědci ale varují, že s tím, jak bude poptávka po podzemní vodě stoupat, mohou očekávat stejné problémy také oblasti v Africe a jižní Evropě.

Shoda expertů

K podobným – byť méně konkrétním – výsledkům dospěl také Mezinárodní klimatický panel ve zvláštní srpnové zprávě věnované využívání přírodních zdrojů. Také jeho experti dospěli k názoru, že svět musí urychleně začít vodní zdroje využívat udržitelnějším způsobem.

Zpráva upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit také způsob využívání půdy i chování spotřebitelů. Extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílí, totiž ovlivní i produkci potravin. „Půda, kterou využíváme, může nakrmit svět i při změnách klimatu a poskytnout biomasu pro obnovitelné zdroje energie. Je ale nutný včasný a důkladný zásah v několika oblastech,“ uvádí zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 39 mminutami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 3 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 7 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 9 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 12 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44
Načítání...